Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Vysoká kriminalita, chudoba i česká vesnice na ostrově. ‚Zapomenutý‘ Honduras volí prezidenta

Kandidátka na prezidentku Hondurasu a bývalá první dáma Xiomara Castrová foto: ČTK

Desetimilionová středoamerická země může v neděli vykročit novým směrem. Občané mohou ukončit dvanáctiletou vládu Národní strany, rozhodnout o prezidentovi, složení parlamentu, starostech a radních.
  5:00

Honduras, který letos oslavil 200 let nezávislosti, má prezidentský systém jako většina států Latinské Ameriky. Patří k nejchudším zemím západní polokoule. Trpí přebujelou korupcí, vysokou mírou kriminality a násilí, obrovskými sociálními nerovnostmi a nedostatkem pracovních příležitostí.

Ve velkých městech je nebezpečné pohybovat se po ulici pěšky i za bílého dne a v mnoha čtvrtích vládnou gangy, takzvané „maras“. To jsou důvody neutichající migrace, jež často mívá formu pochodujících karavan. Přes milion Hondurasanů dnes žije ve Spojených státech. Posílají peníze domů příbuzným a přispívají tak pětinou k honduraskému HDP. Kvůli problematické bezpečnostní situaci a politické nestabilitě se do Hondurasu bojí investoři a vzniká tak začarovaný kruh.

Honduraský prezident odmítl, že by se podílel na pašování drog. Snaží se mě očernit, hájí se

Před deseti lety se jednalo dokonce o nejnebezpečnější zemi světa mimo válečné zóny co do počtu vražd na 100 tisíc obyvatel. Podle neziskové organizace InSight Crime šlo v letech 2011-12 o 86 vražd na 100 000 obyvatel. Honduras je tradiční tranzitní zemí pro kokain mířící na americký trh, většina vražd se proto děje mezi soupeřícími gangy zapletenými do drogového byznysu.

V rámci země se tomuto obrazu vymyká karibský ostrov Roatán ležící 65 kilometrů severně od honduraské pevniny, kde už 15 let existuje česká vesnice. Nemovitosti zde vlastní desítky Čechů, většinou jako investici a letní sídlo a několik krajanů žije na Roatánu natrvalo. Ostrov vyhledávaný potápěči z celého světa je z velké části bilingvní (španělština-angličtina), bezpečnostní situace je bezproblémová.

Novou ranou pro Hondurasany, z nichž polovina žije pod hranicí chudoby, se staly socioekonomické důsledky pandemie covidu-19. Nejenže viru lidé podlehli kolikrát zbytečně kvůli nefunkčnímu zdravotnictví, ale kvůli přísnému lockdownu přišly desetitisíce obyvatel o obživu a některé školy dodnes neobnovily prezenční výuku. To v podstatě znamená úplnou absenci školní docházky pro děti z chudých rodin bez přístupu k internetu.

Další úder zasadily zemi loni v listopadu tropické bouře Eta a Iota, které zdemolovaly oblast kolem San Pedro Sula, ekonomického centra země.

Drogová republika Honduras?

Od roku 2014 vládne zemi prezident Juan Orlando Hernández, jehož bratr byl letos odsouzen v USA na doživotí plus 30 let za obchod s drogami. Soud mu prokázal vazby na známé narkobarony včetně El Chapa Guzmána. Sám prezident však jakákoli nařčení ohledně svého zapojení do systému úplatků odmítá.

Honduras

Hernández budí vášně už od posledních voleb v roce 2017. Poté, co si nechal upravit ústavu, aby mohl znovu kandidovat, byl znovuzvolen rozdílem 50 tisíc hlasů. Opozice a občanská společnost ale stále mluví o podvodu. Během sčítání totiž na několik hodin vypadl počítačový systém a pak zázračně narostl počet hlasů v jeho prospěch, naopak populární televizní moderátor Salvador Nasralla odešel jako poražený.

Následovalo povolební násilí v ulicích, několik dní platil zákaz vycházení. Při protestech zemřelo kolem třiceti lidí a podle lidskoprávních organizací používaly bezpečnostní složky donucovací prostředky včetně střelných zbraní s ostrými náboji. Pro letošní volby bylo učiněno pod mezinárodním dohledem několik opatření zamezující opakování této situace. Vznikly nové volební instituce a volební zákon. Během posledních měsíců dostali Hondurasané moderní občanské průkazy spárované s jejich otisky prstů, což má ulehčit identifikaci u voleb a znemožnit podvody.

Drama podle nových pravidel

O prezidentský úřad se utkají starosta hlavního města Tegucigalpy Nasry „Tito“ Asfura za vládní konzervativní Národní stranu (PN), bývalá první dáma Xiomara Castrová za levicovou stranu LIBRE a Yani Rosenthal za středovou Liberální stranu. Všichni tři mají za sebou zajímavou historii. Asfura je obviněný z korupčních podvodů a Rosenthal si odseděl tři roky ve vězení v USA za korupci a praní špinavých peněz v souvislosti s obchodem s drogami. Castrová je ženou bývalého prezidenta Manuela Zelayi, jenž se netají náklonností k režimům Nikaragui, Venezuely či Kuby. Proti Zelayovi navíc v červnu 2009 proběhl vojenský puč.

Dlouho to vypadalo, že PN získá bez větších komplikací znovu post prezidenta, protože rozdrobená opozice se nedokázala shodnout na společném kandidátovi, jehož existence je zásadní z důvodu jednokolové volby. PN zavedení druhého kola dlouhodobě blokuje.

V říjnu se ovšem Xiomara Castrová vyhoupla do čela některých průzkumů. Snaží se mobilizovat nerozhodnuté voliče a vyzývá k porážce „diktatury“, z druhé strany naopak zaznívá strašení Venezuelou. Výsledek voleb, na které dohlédnou pozorovatelské mise EU a Organizace amerických států, přesto zůstává těžko predikovatelný.

Autor je spolupracovníkem redakce

Autor: