Vztahy Londýna a Bruselu se zkraje roku neocitnou ve vzduchoprázdnu. Bez dalších jednání to ale nepůjde

Státy EU podpořily platnost dohody s Británií. Vánoční úmluva může platit od 1. ledna

Formálně ji ještě musí posvětit Evropský parlament. Zástupci jeho hlavních poslaneckých klubů v pondělí souhlasili s tím, že parlament „zcela výjimečně“ dohodu schválí až dodatečně, aby nenastal s příchodem nového roku stav bez dohody. Britští poslanci by ji měli přijmout 30. prosince.

Spojené království formálně opustilo Evropskou unii k 31. lednu 2020. Až do konce letošního roku bude platit přechodné období. Tím, že se oběma stranám podařilo na poslední chvíli nalézt kompromis, se britský odchod z EU trochu odpruží. Od Nového roku totiž přestane být Spojené království nejenom součástí jejího vnitřního trhu, ale i celní unie. Nalezený kompromis ovšem obsahuje řadu záchytných bodů, na nichž lze do budoucna stavět.

Dohoda, kterou uzavřeli vyjednavači obou stran 24. prosince odpoledne, řeší zejména budoucí obchodní vztahy. Kromě nich pak například i energetiku, leteckou bezpečnost, přidělování veřejných zakázek či spolupráci bezpečnostních složek.

Nově získaná svrchovanost s omezeními

Britská vláda ji označila ústy premiéra Borise Johnsona za dokument, který „jednou provždy“ vyřeší vztah Spojeného království ke starému kontinentu. Zároveň prý odstraní téma, jež po desetiletí štěpilo britskou společnost.

Z pohledu stoupenců brexitu, včetně premiéra Johnsona, je zcela klíčové, že se na Spojené království již nově nebudou vztahovat výroky Soudního dvora Evropské unie. Tím získá země v této důležité otázce zpět svou svrchovanost.

Brexitová dohoda? V Londýně a Bruselu budou předstírat, že vyhráli. Popravdě, všichni jsme prohráli, hlásí média

Ve skutečnosti ale nepřestane být Evropská unie pro Brity největším partnerem, a to nejenom v obchodě. I proto představuje nalezený kompromis spíš odrazový můstek pro budoucí jednání, která budou časem následovat. Nehledě na to, že počínaje Novým rokem budou Evropská unie a Spojené království fungovat v rámci nově založené Rady partnerství, která má být platformou pro další rozhovory. Počítá se i s možnými spory, které již nebude řešit tribunál EU, ale smírčí soud.

Řada témat zůstala otevřena

I když se v posledních týdnech soustřeďovala pozornost téměř výlučně na rybolov či dodržení podmínek pro přístup na vnitřní trh, řada důležitých témat nebyla předmětem jednání.

To platí například pro klimatickou politiku. Britové se musí rozhodnout, zda se budou i nadále podílet na evropském systému obchodování s emisními povolenkami, či zda zavedou nějaký vlastní.

Evropská unie bude časem čelit otázce, zda považuje ochranu osobních dat poskytovanou ve Spojeném království za dostatečnou. Aktuální se to může stát ve chvíli, kdy bude Londýn vyjednávat o obchodní dohodě s USA. V případě, že by se Britové přiblížili americkým standardům, riskovali by omezení ze strany Unie.

V neposlední řadě bude zapotřebí vyřešit, do jaké míry budou poskytovatelé finančních služeb sídlící v londýnské City moci fungovat i v rámci trhu EU. Finanční služby totiž byly z dosavadních rozhovorů záměrně vynechány.

Pokud se Britové jakkoli odchýlí od dosud platných pravidel, bude to mít ze strany EU za následek okamžitou reakci. Může pak jít o omezení přístupu na unijní trh různými cly nebo jinými poplatky. Ke stejné reakci by došlo i tehdy, pokud by například Britové jednostranně snížili standardy zaručující ochranu životního prostředí či postavení zaměstnanců, aby tím například zvýšili konkurenceschopnost svého zboží.

Podobně dvousečná je i dohoda o rybolovu. I kdyby chtěli Britové po vypršení více než pětiletého období jednostranně omezit přístup například francouzských rybářů, reagoval by Brusel omezeními pro vývoz do EU. Angličtí a skotští rybáři by tak sice mohli vylovit víc, zároveň by se jim ale uzavřelo jejich hlavní odbytiště.