Těch se měl i s ostatními souzenými veliteli dopustit na chorvatských Srbech v srpnu 1995, kdy v rámci operace Bouře armáda dobyla samozvanou Republiku srbská Krajina a z Chorvatska byly vyhnány desetitisíce Srbů. Nyní jim hrozí trest doživotí.
Proces začal čtením obvinění proti Gotovinovi, Ivanu Čermakovi a Mladenu Markačovi, kteří podle žaloby připravovali etnické čistky Srbů v Krajině. Zodpovědní jsou prý mimo jiné za vraždu nejméně 37 etnických Srbů, vypalování a plenění vesnic i zabíjení a násilné vyhánění jejich obyvatel, kterých se během tažení dopustily chorvatské jednotky.
Žalobce Alan Tieger zdůraznil i roli tehdejšího chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, který podle něj také nese odpovědnost za násilný odsun asi 200.000 Srbů z Chorvatska. Tudjman zemřel v roce 1999, aniž byl obviněn. "Srbská komunita byla zjizvenou pustinou zničených vesnic a domů. Na konci prvního dne operace Srbové prchali v panice. Ne náhodou, ale podle plánu. Pro ty, kdo zůstali, se život stal noční můrou," vylíčil žalobce důsledky operace Bouře, která trvala od 4. do 7. srpna 1995. RSK vyhlásila nezávislost na Chorvatsku v prosinci 1991.
Gotovina, Čermak i Markać obvinění odmítají. Podle obhájce Gotoviny pomohl exgenerál ukončit válku v Bosně a v Chorvatsku a bojoval proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi. Měl by proto být oceněn, a ne souzen, argumentuje obhajoba.
Proces je ostře sledován především v Chorvatsku, kde Gotovinu část veřejnosti považuje za národního hrdinu. Jednání v Haagu přenášela živě chorvatská státní televize a nazvala ho procesem století.
Obvinění proti nyní dvaapadesátiletému Gotovinovi byla vznesena v roce 2001. Bývalý příslušník francouzské cizinecké legie se poté čtyři roky skrýval, než byl na konce roku 2005 zadržen na Kanárských ostrovech.
Markać se vzdal ICTY v roce 2004 a do začátku procesu byl propuštěn na podmínku na svobodu. Tu porušil na konci loňského roku, když se zúčastnil lovu divočáků v severovýchodním Chorvatsku, kde ho navíc doprovázel tehdejší ministr vnitra Ivica Kirin, jehož ministerstvo má na dvaapadesátiletého bývalého generála policie dohlížet. Ten tak musel putovat zpět do haagské vazby. V procesu je předvoláno přes 130 svědků a odhaduje se, že potrvá více než rok.
Začal soud s Ante Gotovinou
HAAG -
Pozornost většiny Chorvatů nyní přitahuje zasedání Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Před ním stanul bývalý chorvatský generál Ante Gotovina, který pro část spoluobčanů představuje národního hrdinu. Haagský soud ho ale viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.