Čtvrtek 1. prosince 2022, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Západ pomůže Afghánistánu. USA obnovily jednání s hnutím Tálibán, EU pošle do Kábulu miliardu eur

Tálibánské jednotky v Džalálábádu (16. srpna 2021) foto: Profimedia.cz

Doporučujeme
Dva měsíce po chaotickém stažení koaličních sil z Afghánistánu se USA a radikální hnutí Tálibán vrátily k jednacímu stolu. Diplomaté obou stran se sešli o víkendu v katarském Dauhá, jež bylo dlouho považováno za „hlavní město“ tálibského exilu. Washington tím dal najevo, že panství Tálibánu nad Kábulem sice neuznává, další osud země mu však není lhostejný.
  18:30

Americké ministerstvo zahraničí označilo rozhovory za „upřímné a profesionální“. Klíčovým tématem byla humanitární krize, jež pod Hindúkúšem právě probíhá. Postup islamistů podle OSN vyhnal až 600 tisíc Afghánců z jejich domovů, přičemž 80 procent z nich jsou ženy a děti.

Z Afghánistánu v noci na úterý odletěli poslední američtí vojáci. Letiště v...
Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci. Letiště v Kábulu už plně...

Podle vyjádření hnutí Tálibán Spojené státy při rozhovorech slíbily, že Afghánistánu poskytnou humanitární pomoc, americká strana však byla v tomto ohledu méně konkrétní. Sdělila pouze, že obě strany „hovořily o možnosti rozsáhlé americké humanitární podpory, která by mířila přímo k afghánskému lidu“. Citlivá je především otázka, jak v praxi poskytnout pomoc státu, jehož vládu Washington oficiálně neuznává.

Pomoc z Evropy

S konkrétním slibem Američany mezitím předběhla Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý uvedla, že sedmadvacítka pošle do Kábulu miliardu eur (25 miliard korun). „Občané Afghánistánu by neměli platit daň za aktivity Tálibánu,“ uvedla šéfka Komise. Peníze mají být podle ní použity k tomu, aby se předešlo humanitární „katastrofě“.

Atentátník se odpálil v mešitě v severním Afghánistánu. Zemřelo nejméně 50 lidí, další jsou zraněni

V Afghánistánu se rovněž množí teroristické útoky. Posledním cílem se v pátek stala šíitská mešita v severoafghánské provincii Kundúz. Útok sebevražedného atentátníka si tam vyžádal nejméně 55 mrtvých a 140 zraněných. K akci se následně přihlásila afghánská odnož Islámského státu jménem ISIS-K.

Stejná radikální skupina útočila též v Kábulu těsně před stažením amerických sil. Exploze u bran kábulského letiště si tehdy vyžádala život třinácti amerických vojáků a zhruba stovky civilistů. I přes rostoucí aktivitu radikálů z Islámského státu mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín vyloučil jakoukoliv bezpečnostní spolupráci s USA. Delegace tálibů však měla potvrdit, že hnutí je připraveno dodržet závazek z mírové dohody a nedovolit, aby bylo afghánské území použito k útokům proti USA a jejich spojencům v NATO.

Carterovský moment

V USA zažehla afghánská krize malé „zemětřesení“. Do té doby prakticky nekritizovatelný prezident Joe Biden byl znenadání podroben nemilosrdné palbě médií, a to včetně liberálních plátků. Vlivný list Financial Times dokonce psal o Bidenovu „Carterovském momentu“ – odkazoval tak na nepříliš úspěšného demokratického prezidenta Jimmyho Cartera, s nímž se až do odchodu z Bílého domu táhla katastrofální vojenská operace v Íránu v roce 1980.

Mezitím ale Afghánistán přebily jiné politické otázky. Především spor o třiapůlbilionový rozpočet a bilionový infrastrukturní balík (celkem v hodnotě téměř 100 bilionů korun) přesměrovaly pozornost amerických médií zpátky mezi stranické půtky mezi republikány a demokraty.

To je pro Bidena dobrá zpráva, hůře však vyznívají samotná jednání o rozpočtu. Z částky 3,5 bilionu totiž Biden bude muset ustoupit kvůli odporu umírněných demokratů Joea Manchina a Kyrsten Sinemaové. Bilionový infrastrukturní balík byl naopak dán de facto k ledu kvůli odporu levicových demokratů ve sněmovně.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat