Kdekoli se zatím papež Benedikt XVI. objevil, tam ho vítalo rytmické skandování „Benedetto, Benedetto“, které by slušelo leckteré fotbalové aréně.
Dá říct, že značná část lidí, kteří Josephu Ratzingerovi při návratu do rodného kraje připravili tak bouřlivé přivítání, vidí v papeži „hvězdu“ podobnou fotbalovým idolům. „Němci byli rádi, že byl papežem zvolen jejich krajan, ale rozhodně nemůžeme mluvit o nějaké vlně národní euforie jako při fotbalovém mistrovství světa.
Benedikt XVI. se v Německu těší značným sympatiím hlavně díky svému vystupování. Známý titulek My jsme papež, který po volbě hlavy katolické církve zasvítil na titulní straně nejčtenějšího deníku Bild, je ale nesmyslný,“ hodnotí vnímání papeže profesor Rainer Kampling, jenž přednáší teologii na berlínské Svobodné univerzitě.
Návštěva nejvyššího představitele katolické církve na místech, kde prožil značnou část svého života, měla mít hlavně symbolický charakter. Už včerejší kázání Benedikta XVI. na obří mši před čtvrt milionem věřících ale ukázalo, že se můžeme dočkat konkrétních poselství a že je papež asi právem označován slůvkem „konzervativní“. Před více než stovkou kardinálů biskupů a světících biskupů kritizoval častté „nenaslouchání Bohu“ a prohlásil, že „západní svět ve své racionalitě o víru v Boha přišel“.
Devětasedmdesátiletému papeži bývá vyčítáno, že se pohybuje v těžko přístupné sféře „vysoké“ teologie a že jsou sdělení těžko srozumitelná. Tentokrát ale Ratzinger mluvil jasně a nečekaně tvrdě. „Ohrožení vlastní identity není v křesťanské víře, ale v pohrdání Bohem a v cynismu, který vysmívání se svatým považuje za jedno ze svobodných práv,“ řekl papež.
Svou kritiku namířil také do řad katolické církve v Německu. Ta se podle něj při aktivitách v Africe a Asii příliš soustředí na sociální projekty a údajně opomíjí misionářskou činnost. „Třeba nad nemocí AIDS se dá zvítězit jedině potíráním jejích hlubokých příčin. Evangelium a sociální stránku věci nesmíme oddělovat. Kde lidé přinášejí jen vědomosti, technické dovednosti nebo přístroje, dávají potřebným příliš málo.“
Bavorští katolíci svému slavnému rodákovi bouřlivě aplaudovali, ale i mezi nimi se našli tací, kteří pochybují o tom, že v čele katolické církve stojí ten pravý. „Nemyslím si, že je zrovna Joseph Ratzinger schopen a ochoten prosadit důležité změny. Doufám, že se ještě za svého života dočkám třeba toho, že se i ženy dostanou v katolické církvi do vedoucích pozic,“ uvedl dobrovolník Sepp Gissiebel.
Maminka, jejíž dva synové na sobě měli trička se sloganem „My jsme papež“, byla volbou nástupce Jana Pavla II. vyloženě zklamaná. „Benedikt je sice spjatý s Bavorskem, ale pro svět by byl daleko potřebnější nějaký liberální papež. Měl by být z třetího světa. Jsem přesvědčená, že dokonce potřebujeme černošského papeže.“
