Francie a její partneři, mezi nimi i Česká republika a Kanada, ve čtvrtek oznámily, že skončí své vojenské angažmá v západoafrickém Mali. Od roku 2013 zde probíhá protiteroristická operace francouzské armády Barkhane namířená proti islamistickým radikálům.
Ale kromě toho ještě skončí i mise Takuba, jejímž posláním byl výcvik malijských speciálních sil. Podílelo se na ní celkem 14 evropských států a Kanada. Česko do ní od jejího vzniku v roce 2020 vyslalo několik desítek vojáků z řad oddílů speciálních sil v Prostějově. Fakticky by měla vojenská mise v Mali skončit v červnu, kdy by měla Francie opustit své poslední základny.
Neshody s pučisty v Bamako
Ke stažení se schylovalo již delší dobu. Důvodem jsou trvale se zhoršující vztahy s vojenskou vládou Mali, která přišla k moci po loňském převratu. Za rozhodující důvod pro ukončení mise Paříž uvedla posunutí termínu voleb v Mali, stejně tak „celou řadu omezování“ ze strany vlády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho země nemůže stát po boku státu, s jehož vedením se neshoduje „ani na strategii, ani na skrytých cílech“. Macron malijské vládě vytkl, že prý nepovažuje boj proti islamistům za svou hlavní prioritu.
V Mali se odehrály v letech 2020 a 2021 v rozmezí téměř jednoho roku dva vojenské převraty, nejprve proti úřadujícímu prezidentovi, později proti přechodné vládě. Noví vládcové v Bamako se dostávali do stále častějších sporů s Evropany, což koncem ledna vyvrcholilo vyhoštěním francouzského velvyslance.
Konec francouzské protiteroristické operace Barkhane nicméně Macron oznámil již loni v létě. Podle těchto plánů měly být dosavadní kontingent o síle 5100 vojáků až do roku 2023 zredukovaný na půl. Zároveň měli být francouzští vojáci začleněni do evropské mise.
Džihádisté v Sahelu
V oblasti Sahelu, pásu na jižním okraji Sahary, který sahá od Atlantiku až k Rudému moři, působí řada ozbrojených islamistických skupin. Některé z nich patří pod tak zvaný Islámský stát, jiné se zase hlásí k teroristické síti Al-Káida. Navzdory francouzské vojenské přítomnosti dokázali džihádisté obsadit velkou část území Mali. Čelit jim nedokázaly ani oddíly místní armády, na jejímž výcviku se podílely právě Evropané a Kanaďané.
Klíčovým impulsem ke stažení západních vojáků byl ovšem i stále silnější příklon maliské vojenské vlády k Rusku. Od prosince minulého roku v zemi působí několik stovek příslušníků soukromé Vagnerovy armády, mimo jiné v Timbuktu, odkud se předtím stáhli francouzští vojáci.
Kromě toho v Mali v posledních měsících narůstaly i protifrancouzské nálady. Docházelo k pravidelným demonstracím proti přítomnosti francouzských vojáků v zemi.
Prezident Macron ale ve čtvrtek zároveň zdůraznil, že konec vojenské mise v Mali neznamená, že by se Francie a její partneři chtěly z regionu úplně stáhnout. Paříž se prý nyní chce soustředit na sousední státy Mali v západní Africe i proto, aby zabránila rozšíření radikálních islamistů i do těchto zemí, například do Beninu či na Pobřeží slonoviny. Rovněž mise Takuba má být přesunuta do Nigeru. „Srdcem vojenské operace už nebude Mali, ale Niger,“ prohlásil Macron.
Macronovo rozhodnutí ovšem mohlo souviset i s vnitropolitickými důvody, zejména s blížícími se volbami francouzského prezidenta. Většina jeho krajanů angažmá francouzských vojáků v Africe, při němž dosud přišlo o život na šest desítek vojáků, nepodporuje. Mohou za to i náklady vojenské operace, jež činily například v roce 2020 necelou miliardu eur (přes 24 miliard korun).
Někteří francouzští komentátoři proto začali angažmá v Mali přirovnávat k „nekonečným válkám“, jež například v minulosti vedly Spojené státy v Iráku nebo v Afghánistánu.
V Mali zůstává nadále zhruba 15 tisíc členů mírových jednotek OSN v rámci mise MINUSMA, jež byla ustavena v roce 2013. I o její bezpečnost se ovšem starali francouzští vojáci. Její aktuální mandát trvá do konce letošního května.
