„Vyzýváme Írán, aby okamžitě tyto kroky zvrátil a deeskaloval svůj jaderný program,“ citovala z reakce čtyř západních zemí agentura Reuters. „Zůstáváme odhodlaní dosáhnout diplomatického řešení a potvrzujeme naše přesvědčení, že Írán nesmí nikdy vyvinout jadernou zbraň,“ uvádí společné prohlášení.
K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Od tohoto stavu podle agentury AP dělí radioaktivní materiál obohacený na 60 procent už jen „krátký technický krok“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii už v listopadu uvedla, že Íránci mají vysoce obohaceného uranu skoro 130 kilogramů, což by po dalším odstředění podle agentury stačilo na výrobu tří jaderných bomb.
Podle nové zprávy, o níž informovala světová média, Írán v posledních týdnech vyráběl silně obohacený uran tempem asi devět kilogramů za měsíc. Vrátil se tak k dřívější intenzitě prací poté, co během roku produkce klesla na třetinu. Teherán však odmítá, že by se snažil vyrobit jadernou zbraň; na úterní zjištění reagoval vyjádřením, že postupuje „v souladu s pravidly“.
Írán v posledních letech stupňuje svůj jaderný program v návaznosti na odchod Spojených států od dohody z roku 2015, která zemi umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta. Skupina světových mocností včetně Číny a Ruska za záruky o omezení jaderných ambicí zmírnila protiíránské sankce, v roce 2018 však USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od dohody odstoupily a sankce obnovily.
Jednání o obnově dohody již několik měsíců stagnují. Zkomplikovala je i zjištění o vojenské spolupráci Teheránu s Moskvou na pozadí ruské agrese na Ukrajině.
