Největší jaderná elektrárna v Evropě je dle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) opakovaně odpojována od ukrajinské rozvodné sítě. Děje se tak v souvislosti s bombardováním v oblasti. Do role prostředníka, který by pomohl situaci zklidnit a v krajním případě zamezit i jaderné katastrofě, se teď nominovalo Turecko. Podle agentury Reuters to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nabídl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Mluvit na toto téma by spolu měli i během summitu v uzbeckém Samarkandu, jenž je v plánu 15. až 16. září.
Turecko stojí po boku Ukrajiny, ujistil Erdogan. Nechce nový Černobyl |
Zda Erdogan o své aktuální nabídce hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zůstává nejasné. Turci ani Ukrajinci se o tom nezmiňují.
Se Zelenským a také s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem se však Erdogan sešel minulý měsíc ve Lvově. „Chci se vyhnout dalšímu Černobylu,“ citovala jej tehdy televize al-Džazíra. Připomněl tak tragickou havárii z roku 1986.
V krátké době je to už podruhé, co se Turecko nabízí zapojit coby mediátor do dění souvisejícího s válkou na Ukrajině. „Turecko může hrát roli zprostředkovatele v Záporoží, stejně jako to udělalo při dohodě o obilí,“ uvedla kancelář prezidenta Erdogana. Dohoda podepsaná v Istanbulu ve druhé polovině července mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Turecka tehdy umožnila vývoz až 25 milionů tun obilí z Rusy do té doby blokovaných černomořských přístavů.
Jakou stopu zanechá Erdogan? Turecký prezident si užívá pozornosti, z vyvrhele je vítaným společníkem |
V Záporožské elektrárně se nyní nacházejí také experti MAAE. Na místo dorazili minulý čtvrtek. „Musíme zajistit bezpečnost a ochranu největšího jaderného zařízení na Ukrajině i v Evropě,“ avizoval před cestou šéf MAAE Rafael Grossi. Výkon zdroje před válkou činil 6000 megawattů (MW), trojnásobek ve srovnání s Temelínem.
Hodnotící zpráva MAAE o tom, jaká je na místě situace, by měla být zveřejněna v průběhu tohoto týdne. Grossi se už nechal slyšet, že při bojích byla narušena fyzická integrita elektrárny. Označil to „za nepřijatelné v každém ohledu“.
Kyjev a Moskva se dlouhodobě neshodnou na tom, kdo vlastně jaderné zařízení ostřeluje. Od počátku března je okupováno Rusy, stále v něm však pracují ukrajinští zaměstnanci.
