Zdechovský letos v dubnu odjel do blízkovýchodní země na neohlášenou návštěvu, zjistil britský list The Guardian a setkal se tam s představiteli bahrajnské obchodní komory.Cestu europoslanec označil za soukromou, kterou si hradil sám, nemusel ji proto uvádět v systému Evropského parlamentu. Europoslanci musí podle pravidel hlásit takové cesty, které platí třetí strana.
ZdechovskýČTK řekl, že žádná pravidla neporušil a na nahlášení cesty v zájmu transparentnosti pracuje. „Čelím otázkám a vše deklaruji, vše transparentně dokládám,“ uvedl europoslanec.
Na téma možného ovlivňování chodu Evropského parlamentu zájmy skupin ze zemí mimo unijní sedmadvacítku se nyní upírá pozornost kvůli korupčnímu skandálu, který minulý pátek odstartovala série policejních razií a zadržení v Bruselu.
Vyjádření: 1/4
Jednoznačně odmítám, že bych se dopustil nekalého jednání v souvislosti s dubnovou cestou do Bahrajnu. Cestu jsem si hradil sám, a proto nebylo nutné ji zadat do systému EP. V zájmu transparentnosti jsem ji ale měl deklarovat. Má kancelář ji už zadala do systému.
Několik současných či bývalých poslanců a pracovníků Evropského parlamentu v kauze čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. EP kvůli tomu v úterý zbavil funkce místopředsedkyně řeckou europoslankyni Evu Kailiovou, jednu ze zadržených osob. Ta trvá na své nevině, zapojení odmítl i Katar.
Evropská lidová strana (EPP) ve středu už před publikací zjištění listu The Guardian podle tiskového servisu české delegace v souvislosti s aférou kolem Kailiové rozhodla, že se nebude účastnit „žádných příprav, jednání, rozpravy ani hlasování na plénu“ ohledně naléhavých usnesení, zejména těch souvisejících se zahraničněpolitickými postoji EP.
Nic nenasvědčuje tomu, že by Bahrajn nebo Zdechovský jednali protizákonně, zdůraznil The Guardian.
Zdechovský je jedním ze spoluautorů návrhu rezoluce, o které má Evropský parlament hlasovat ve čtvrtek. Týká se vězněného obhájce lidských práv Abdalhádího Chavádžy, který si odpykává doživotní trest za účast na protivládních protestech v roce 2011.
Podle The Guardianu rezoluce překvapila tím, že opakuje oficiální vládní obvinění vůči lidskoprávnímu aktivistovi. Chavádža je v ní označen jako politický oponent, člen teroristické skupiny a též se v ní uvádí, že byl uvězněn za pokus svrhnout vládu a špionáž. Obvinění už v roce 2012 OSN označila za vágní a zpochybnila jejich oprávněnost.
Dánská liberální europoslankyně Karen Melchiorová uvedla, že jednostrannost rezoluce lidovecké frakce vyvolává určité pochybení. Obvinění z terorismu má podle ní za cíl pošpinit Chavádžův obraz. „Je to velmi podobné tomu, jak by to pojala bahrajnská vláda,“ citoval The Guardian europoslankyni.
„Kolegové se snaží vyvolat bouři ve sklenici vody,“ řekl ČTK Zdechovský, podle něhož jsou obvinění z jednostrannosti neoprávněnou kritikou. Zopakoval pozici zmíněnou v rezoluci, tedy že je Chavádža politický oponent bahrajnské vlády.
