Výsledek několikadenního boje mezi aktivisty a policií ilustruje nejen 150 trestných oznámení, ale také zklamání a vztek. Jednou ze stran, které souhlas s rozšířením hnědouhelného dolu a těžby daly, byli totiž koaliční Zelení. Tedy strana, k níž aktivisté ještě donedávna vzhlíželi jako ke své ideologické baště a již snad všichni, pokud vůbec k volbám chodili, také dlouhodobě volili.
„S tím je teď konec. Volil jsem je, ale nikdy víc,“ říká David Dresen ze sousední vesnice Kuckum, která se těžbě v této oblasti poslední roky snaží zabránit. „Tento důl již třicet let ničí životy mé rodiny a mých blízkých. Ničí naše pole, naše řeky a podzemní vody. Musíme to zastavit,“ říká Dresen.
Policie o víkendu vyčistila opuštěnou ves, v níž poslední dva roky přebývali squateři. Protestů se účastnilo zhruba 15 tisíc lidí. Podpořit je přijela švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová.
Zelení jako vládní pragmatici
Když Zelení před více než rokem vstoupili do nové koaliční vlády s vítěznými sociálními demokraty (SPD) a liberálními demokraty (FDP), vezli se spolu se svými voliči na vlně zeleného optimismu. Hodlali zrychlit přechod k obnovitelným zdrojům, ke konci loňského roku chtěli definitivně uzavřít zbývající tři jaderné elektrárny a zvýšit odběr ekologičtějšího zemního plynu z Ruska přes nově dokončenou druhou větev plynovodu Nord Stream.
Jenže těmito velkými plány ani ne tři měsíce po ustavení nové německé vlády otřásla ruská invaze na Ukrajinu, rychlý odklon od nerostných surovin z Ruska a související energetická krize, růst cen a vysoká inflace. Ze Zelených se následně velmi rychle stala pragmatická, racionální strana, která se nyní bez ohledu na ideologické zásady důležitou měrou zasazuje o udržení politické stability v zemi, což uznávají i její dřívější kritici a oponenti.
Pro stranickou základnu Zelených je to ovšem nemilé překvapení a do určité míry také šok. Zejména u této původně vyhraněné ekologické strany je již poslední roky zřetelné, jak se vedení Zelených, usilující o podíl na vládě, posouvalo stále více do politického středu, zatímco nemalá část jejich voličské základny dál lavíruje kdesi na pomezí radikálně vyhraněné levice.
Rozbitá okna u Zelených
Podle ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka ruská invaze na Ukrajinu donutila Německo znovu aktivovat uhelné elektrárny – a uhlí pro jejich provoz tedy logicky musí někde vzít. „Je to nepříjemný kompromis a učinit jej pro mě bylo skutečně obtížné. Ale muselo se to stát, abychom zajistili energetickou bezpečnost Německa,“ uvedl Habeck na svém twitteru.
To však mladší a radikálnější členskou základnu strany rozčílilo. V Düsseldorfu aktivisté koncem minulého týdne obsadili sídlo Zelených pro spolkový stát Severní Porýní-Vestfálsko. To samé potkalo Habeckovu volební kancelář v severoněmeckém Flensburgu. V Lipsku a Cáchách aktivisté vytloukli okna kanceláří strany Zelených.
V širším měřítku se přitom nezdá, že by se od Zelených jejich voliči hromadně odkláněli. Preference strany se drží na 19 procentech, tedy na stejné hodnotě jako preference SPD. Po opoziční CSU/CSU (28 procent) se tak dělí o druhé a třetí místo.
Protesty pokračují v nedalekém lese
Krátce poté, co skončilo drama Lützerathu, obsadili klimatičtí aktivisté v pondělí ráno odstavené rypadlo v hnědouhelném povrchovém dole Hambach společnosti RWE v Severním Porýní-Vestfálsku. Na zařízení se od časných ranních hodin nacházelo čtyři až osm lidí, cílem akce mělo být vyjádření solidarity s aktivisty v nedalekém Lützerathu.
Lützerath, který je od povrchového dolu Hambach vzdálen asi 20 kilometrů, je již několik dní uzavřen policií a obehnán dvojitým plotem. Poslední dva aktivisté, kteří se schovávali v tunelu, jej již opustili. „Tisíceré díky za vaše životu nebezpečné nasazení proti hnědému uhlí a kapitalismu a za Lützerath a lepší svět,“ dodali aktivisté. Pobyt v tunelu označovala policie za nebezpečný, oběma demonstrantům do podzemí zajistila přívod čerstvého vzduchu.
Budovy Lützerathu, malé vesnice západně od Kolína nad Rýnem jsou, v současné době demolovány. Energetická společnost RWE se připravuje na těžbu uhlí, které se pod zástavbou nachází.
