„Ví příliš mnoho, než aby mu bylo dovoleno žít,“ ví údajně své Dandykin, podle kterého Zelenskyj v obranné válce a všeobecné diplomacii selhal, takže „jeho bývalí západní kamarádi“, kteří ho podporovali, brzy najdou způsob, jak se s ním vypořádat.
„Už udělal svou práci,“ řekl Dandykin podle ruského webu MK.ru „Nevyrovnal se plně s rolí, kterou mu západní spojenci přidělili. Protiofenzíva se nezdařila, stejně jako mobilizace. Nyní nejsou na obálkách západních časopisů žádné jeho portréty,“ rozvykládal se muž, který se dříve věnoval ryze vojensko-technické problematice.
Přestože Zelenského na Ukrajině a mezi jeho západními spojenci většina stále považuje za hrdinu, Dandykin už podle svého ví mnohem víc. Už existují Zelenského potenciální náhradníci, tvrdí.
Podle analytika by Zelenského mohl nahradit šéf ozbrojených služeb Valerij] Zalužnyj nebo bývalý prezident Petro Porošenko. O konfliktu kvůli stagnující válce mezi Zelenským a Zalužným se hojně spekuluje i v západních médiích. K Porošenkovi Dandykin říká, že exprezident v poslední době „najednou začal zvedat hlavu a vydávat jedno prohlášení za druhém“.
„Zelenskyj to všechno cítí a znervózňuje ho to,“ pokračoval Dandykin a slíbil, že příští rok Rusy „čeká spousta zajímavých věcí“.
„Situace na Ukrajině se může velmi rychle změnit. Jejich fronta se může hroutit jak kvůli vnitropolitickým problémům, tak kvůli nedostatku peněz, na které jsou zvyklí. A samozřejmě za všechno budou tradičně všichni vinit Moskvu,“ dodal dál Dandykin s poukazem na váznoucí schválení další obří pomoci ze strany amerického Kongresu.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPropagandista uvedl, že Zelenského slabost zjevně pramení z nedostatku ukrajinských bojových úspěchů. Ukrajinská armáda podle Dandykina nyní více spoléhá na „teroristické útoky na území nových regionů a Ruska“.
A co Dandykin Zelenskému navrhuje? Aby využil příležitosti se sám zabít. „V nejlepším případě si zopakuje osud Alexandra Kerenského,“ dodal s odkazem na předsedu ruské vlády, která vznikla po pádu cara Mikuláše II. v roce 1917 a před komunistickým převratem propagovaným jako říjnová revoluce.
„O rok později, v roce 1918, uprchl do zahraničí s padělanými dokumenty. Pořádal protisovětské přednášky, stěžoval si a psal paměti. Když Kerenskij vážně onemocněl, aby nebyl přítěží svým blízkým, odmítal jíst. Když mu lékaři vpíchli do žíly výživný roztok, jehlu vytáhl. Bylo to srovnatelné se sebevraždou,“ uzavřel Dandykin.
