EU podporuje Kyjev v obraně proti ruské invazi finančně, dodávkami zbraní či zaváděním protiruských sankcí, k přímé schůzce s prezidentem obléhané země se však její lídři až do minulého týdne neodhodlali.
Do Kyjeva v polovině března zatím vyrazili premiéři Česka, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša, na které v pátek jako první šéfka institucí EU navázala předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Právě Janša již v pondělí uvedl, že se tento týden za Zelenským vypraví i předsedkyně unijní exekutivy. Dnes to potvrdil její mluvčí Eric Mamer. Datum návštěvy nespecifikoval, pouze doplnil, že to bude před sobotní konferencí.
EU schválí další sankce
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune v reakci na zabíjení civilistů ruskými silami na severu Ukrajiny v úterý oznámil, že Evropská unie s největší pravděpodobností ve středu schválí nový balík sankcí proti Rusku.
Russia is waging a cruel, ruthless war, also against Ukraine’s civilian population.
We need to sustain utmost pressure at this critical point.
So today we are proposing a 5th package of sanctions. https://t.co/GEuPQf0Wgr
Podle diplomatů by se měly týkat několika ruských bank a zahrnovat také rozšíření seznamu potrestaných činitelů a oligarchů. Naopak dál je nepravděpodobný dlouho diskutovaný zákaz dovozu ruské ropy či plynu. Evropská komise by místo toho měla předložit návrh na postupné ukončení odběru ruského uhlí. Podrobnosti balíku hodlá předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zveřejnit v úterý odpoledne.
„Nové sankce budou pravděpodobně schváleny ve středu,“ řekl Beaune a dodal, že EU by měla urychleně konat také pokud jde o dovoz plynu a uhlí z Ruska.
V Evropské unii panuje široká shoda na nutnosti přijetí dalšího balíku sankcí proti Rusku poté, co svět obletěly otřesné fotografie z osvobozeného ukrajinského města Buča s mrtvými těly civilistů v ulicích a hromadných hrobech. Některé státy jako Německo, Rakousko a Maďarsko jsou však proti tomu, aby sankce zahrnovaly například i úplné ukončení nákupu ruského plynu.
O již pátém balíku nových sankcí budou ve středu jednat velvyslanci členských zemí, kteří se mohou shodnout na jeho podobě. Podle jednoho z diplomatů by se postihy mohly týkat čtveřice ruských bank, které sice již byly odříznuty od mezinárodního platebního systému SWIFT, EU jim však dosud na rozdíl od Spojených států či Británie nezmrazila majetek. Unijní činitelé také počítají s dalším rozšířením sankčního seznamu zahrnujícího už nyní přes osm stovek lidí. Mohli by na něj přibýt například příbuzní oligarchů. Diskutuje se také o dalším omezení exportu vyspělých technologií.
Podle nejmenovaného unijního činitele chce komise členským zemím předložit také návrh na závazné postupné ukončení dovozu ruského uhlí, za něž unijní země platí celkem čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. K tomu má sedmadvacítka jednotnější přístup než k plynu a ropě, nejsou však zatím dojednány podrobnosti včetně termínu, kdy se EU zbaví uhlí z Ruska nadobro.
Nový balík by měl také zakázat ruským lodím kotvit v přístavech unijních zemí či znemožnit silničním dopravcům z Ruska nebo Běloruska vjezd do EU. Jeho součástí má být i zákaz dovozu dalších produktů z Ruska.
V polovině března navštívil prezidenta Zelenského premiér Petr Fiala:
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvJe to provokace Západu, říká Rusko
Rusko jakékoli spojování s vražděním civilistů odmítá a dokonce tvrdí, že jde o ukrajinskou provokaci. Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja oznámil, že jeho země dnes předloží „empirické důkazy“, které dokážou, že ruské jednotky vraždy civilistů na Ukrajině nespáchaly.
EU již proti Moskvě kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedla čtyři balíky sankcí. Od systému SWIFT ve spolupráci se západními spojenci odstřihla velké ruské banky, zakázala investice do ruské energetiky či znemožnila ruským letadlům využívat unijní vzdušný prostor. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.
