Celkové závazky unie pro příští rok mají být 129,2 miliardy eur (přes 3,6 bilionu korun), o dvě procenta více než letos. Rozpočet však musí ještě schválit členské státy a Evropský parlament, což může znamenat u některých výdajů posun.
"Dnešní návrh rozpočtu znamená historický posun pro Evropskou unii. Poprvé jde nejvíce peněz na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti," uvedla eurokomisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová. Analytik Raiffeisenbanky Aleš Michl označil návrh za krok správným směrem. "Konečně vidíme správnou odpověď na globalizaci," uvedl.
Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka daný trend rozpočtu odpovídá měnící se ekonomické struktuře v EU, kdy se podíl zemědělství na hrubém domácím produktu pohybuje okolo pěti procent, kdežto dříve býval podíl zemědělství na ekonomických aktivitách vyspělých evropských států více než desetinový.
Na podporu hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst má putovat celkem 57,2 miliardy eur, což je 44,2 procenta celého rozpočtu. Zároveň je to o zhruba čtyři procenta více než letos.
Relativní pokles má pokračovat
Peníze pro zemědělce naopak mají podle komise zůstat na stejné úrovni jako letos. Do zemědělství by tak mělo zamířit 56,3 miliardy eur, což je 43,6 procenta celého rozpočtu. Je to sice poprvé méně než u kapitol, které mají podpořit evropské hospodářství, ale vzhledem k tomu, že zemědělci produkují zanedbatelnou část evropského hospodářského produktu, i nadále se tyto výdaje zřejmě stanou terčem kritiky ekonomů.
Výraznější změnu lze čekat až v následujících letech. O reformě unijní zemědělské politiky se má totiž rozhodovat až v roce 2008 nebo 2009. Největší nárůst výdajů zaznamenala kapitola věnovaná společné zahraniční politice Evropské unie na niž má být vydáno asi 150 milionů eur. To je o zhruba o čtvrtinu více peněz než v letošním roce, což si vynutili především europoslanci. Dalších 300 milionů eur navíc komise nechala v rezervě, přičemž by tyto peníze měly být do budoucna určeny na řešení krizí v Kosovu a v Palestině.
Náklady na penze rychle rostou
Kromě výdajů na zahraniční politiku však poměrně významně vzrostly i výdaje na administrativu, které však tvoří "jen" 5,7 procenta celkového rozpočtu. Podle Grybauskaitéové je ale růst pomalejší než v minulých letech. Na chod evropských institucí by přitom mělo směřovat asi 7,3 miliardy eur.
Největší nárůst je patrný u výdajů na penze odcházejících evropských úředníků, který činí 10,2 procenta. O zhruba 11 procent rovněž narostly výdaje na evropské školy, což je prý způsobeno rozšiřováním EU. Školní lavice totiž v poslední době plní především děti úředníků z nových členských zemí.
Nové členské země sice nemusí těšit rostoucí počet evropských úředníků, ale pozitivní zprávou může být, že do zemí, jež vstoupily do EU v roce 2004 (i ČR) či 2007, plyne z rozpočtu stále více prostředků ve srovnání se starými členskými zeměmi. Zatímco například v roce 2006 do nových členských zemí směřovalo ze strukturálních fondů a z fondů soudržnosti jen asi 23 procent prostředků určených celkově pro fondy, příští rok to má být již téměř polovina peněz.
Mírnější posun je patrný u zemědělství. Do nových členských států má příští rok směřovat jen asi pětina finančních prostředků celkově určených pro zemědělce. V budoucnosti by se evropské rozpočty měly podstatně odlišovat od současných. V dohledné době totiž začne diskuse o rozpočtové reformě pro nové programovací období. Podle Grybauskaitéové by se tak mohlo stát na jaře příštího roku, přičemž zahájení debat bude předcházet ještě speciální materiál, který komise zveřejní v červenci nebo v září letošního roku a jenž bude věnován právě rozpočtové reformě.
Kolem rozpočtových změn se však očekává bouřlivá diskuse. Na řadu totiž mají přijít kontroverzní záležitosti, mezi něž patří například britský rabat, který Velké Británii zaručuje určité kompenzace kvůli tomu, že dostává méně peněz na zemědělství než ostatní státy. Problémem jistě bude i uvažované krácení masivních dotací francouzským farmářům. Grybauskaitéová zatím odmítá jakkoliv komentovat jakékoliv případné konkrétní změny. Podle ní nejdříve půjde o "politickou" debatu, přestože některé členské země chtějí přejít rovnou k debatě o "číslech".
"Dnešní návrh rozpočtu znamená historický posun pro Evropskou unii. Poprvé jde nejvíce peněz na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti," uvedla eurokomisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová. Analytik Raiffeisenbanky Aleš Michl označil návrh za krok správným směrem. "Konečně vidíme správnou odpověď na globalizaci," uvedl.
Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka daný trend rozpočtu odpovídá měnící se ekonomické struktuře v EU, kdy se podíl zemědělství na hrubém domácím produktu pohybuje okolo pěti procent, kdežto dříve býval podíl zemědělství na ekonomických aktivitách vyspělých evropských států více než desetinový.
Na podporu hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst má putovat celkem 57,2 miliardy eur, což je 44,2 procenta celého rozpočtu. Zároveň je to o zhruba čtyři procenta více než letos.
Relativní pokles má pokračovat
Peníze pro zemědělce naopak mají podle komise zůstat na stejné úrovni jako letos. Do zemědělství by tak mělo zamířit 56,3 miliardy eur, což je 43,6 procenta celého rozpočtu. Je to sice poprvé méně než u kapitol, které mají podpořit evropské hospodářství, ale vzhledem k tomu, že zemědělci produkují zanedbatelnou část evropského hospodářského produktu, i nadále se tyto výdaje zřejmě stanou terčem kritiky ekonomů.
Výraznější změnu lze čekat až v následujících letech. O reformě unijní zemědělské politiky se má totiž rozhodovat až v roce 2008 nebo 2009. Největší nárůst výdajů zaznamenala kapitola věnovaná společné zahraniční politice Evropské unie na niž má být vydáno asi 150 milionů eur. To je o zhruba o čtvrtinu více peněz než v letošním roce, což si vynutili především europoslanci. Dalších 300 milionů eur navíc komise nechala v rezervě, přičemž by tyto peníze měly být do budoucna určeny na řešení krizí v Kosovu a v Palestině.
Náklady na penze rychle rostou
Kromě výdajů na zahraniční politiku však poměrně významně vzrostly i výdaje na administrativu, které však tvoří "jen" 5,7 procenta celkového rozpočtu. Podle Grybauskaitéové je ale růst pomalejší než v minulých letech. Na chod evropských institucí by přitom mělo směřovat asi 7,3 miliardy eur.
Největší nárůst je patrný u výdajů na penze odcházejících evropských úředníků, který činí 10,2 procenta. O zhruba 11 procent rovněž narostly výdaje na evropské školy, což je prý způsobeno rozšiřováním EU. Školní lavice totiž v poslední době plní především děti úředníků z nových členských zemí.
Nové členské země sice nemusí těšit rostoucí počet evropských úředníků, ale pozitivní zprávou může být, že do zemí, jež vstoupily do EU v roce 2004 (i ČR) či 2007, plyne z rozpočtu stále více prostředků ve srovnání se starými členskými zeměmi. Zatímco například v roce 2006 do nových členských zemí směřovalo ze strukturálních fondů a z fondů soudržnosti jen asi 23 procent prostředků určených celkově pro fondy, příští rok to má být již téměř polovina peněz.
Mírnější posun je patrný u zemědělství. Do nových členských států má příští rok směřovat jen asi pětina finančních prostředků celkově určených pro zemědělce. V budoucnosti by se evropské rozpočty měly podstatně odlišovat od současných. V dohledné době totiž začne diskuse o rozpočtové reformě pro nové programovací období. Podle Grybauskaitéové by se tak mohlo stát na jaře příštího roku, přičemž zahájení debat bude předcházet ještě speciální materiál, který komise zveřejní v červenci nebo v září letošního roku a jenž bude věnován právě rozpočtové reformě.
Kolem rozpočtových změn se však očekává bouřlivá diskuse. Na řadu totiž mají přijít kontroverzní záležitosti, mezi něž patří například britský rabat, který Velké Británii zaručuje určité kompenzace kvůli tomu, že dostává méně peněz na zemědělství než ostatní státy. Problémem jistě bude i uvažované krácení masivních dotací francouzským farmářům. Grybauskaitéová zatím odmítá jakkoliv komentovat jakékoliv případné konkrétní změny. Podle ní nejdříve půjde o "politickou" debatu, přestože některé členské země chtějí přejít rovnou k debatě o "číslech".
