29. října 2018 9:12, aktualizováno  13:24 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Nejhorší výsledek za 50 let. CDU ve volbách v Hessensku propadla

Německá kancléřka Angela Merkelová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Angela Merkelová. | foto: Reuters

BERLÍN Nedělní zemské volby v Hesensku vyhrála podle předběžných výsledků Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27 procent hlasů. Druzí jsou Zelení s 19,8 procenta a těsně třetí sociální demokracie (SPD) taktéž s 19,8 procenta. Pro CDU a SPD jde ale o nejhorší výsledky za desetiletí. V Berlíně se kvůli tomu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.

Německá kancléřka Angela Merkelová je připravena nekandidovat do čela CDU. Podle agentury DPA v Hesensku to řekla vedení strany. 

CDU v Hesensku mohla podle Merkelové dosáhnout lepšího výsledku, kdyby nebyla pod negativním vlivem spolkové politiky. Výsledek považuje za zklamání.

Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.

Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.

Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.

Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.

Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.

Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.

ČTK

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?