„Před oznámením svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších, z dnešního pohledu, potenciálních šest let. Po velmi poctivém zvažování dnes vím, že byc těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla prezidentka v prohlášení, které přednesla v prezidentském paláci.
Čaputová se tak rozhodla podobně jako její přímý předchůdce Andrej Kiska, který rovněž skončil již po prvním období a svůj mandát neobhajoval. Podle nedávno zveřejněného průzkumu agentury Ipsos pro Denník N, se těší Čaputová u občanů nejvyšší důvěře, a to s 43 procenty.
Její vyjádření bylo netrpělivě očekáváno i dalšími potenciálními zájemci o nejvyšší úřad v zemi. Řada osobností blízkých liberálním a středovým politickým uskupením podmiňovalo případné zahájení vlastní volební kampaně rozhodnutím Čaputové, zda se bude chtít svůj úřad obhajovat či nikoli. Spekuluje se, že takto vyčkávat mohl například bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok, jenž dával při nejrůznějších příležitostech najevo, že by proti úřadující prezidentce nekandidoval.
Prezidentka a její vláda. Zuzana Čaputová se snaží nenahněvat potenciální voliče |
Na rozhodnutí stávající prezidentky ovšem čekali i u nejsilnější opoziční strany Smer-sociálna demokracia. Její lídr, bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, který se už ucházel o prezidentský úřad již v roce 2014, zatím nechal otevřenou otázku, zda by šel do prezidentské kampaně podruhé. Jeho konečné rozhodnutí bude záviset i na výsledku předčasných parlamentních voleb, které se budou na Slovensku konat koncem září.
Bude Fico opět kandidovat?
Smer sice již několik měsíců vede průzkumy veřejného mínění a jde do nich jako favorit. Není ovšem vyloučeno, že by Fico mohl zůstat mimo vládu i tehdy, pokud by jeho strana volby vyhrála. Pak by pro něj mohl být prezidentský úřad cestou, jak i v takovéto situaci setrvat v nejvyšších patrech slovenské politiky.
Čaputová je první ženou v čele Slovenské republiky. Před svým zvolením se angažovala v neziskovém sektoru. Jako právnička vedla úspěšný boj proti skládce odpadů v jejím domovském Pezinku. Později angažovala v nově vzniklé levicově-liberální straně Progresívne Slovensko (PS) a stala se jednou z jejích místopředsedkyní. PS ji pak následně navrhlo jako prezidentskou kandidátku. V rozhodujícím druhém kolem voleb porazila Čaputová eurokomisaře Maroše Šefčoviče, jehož nominoval Smer.
Jako hlava státu prosazovala především prozápadní zahraniční politiku. Kvůli tomu se stala v minulých letech terčem útoků levicových populistů a dezinformátorů, kteří mají ve slovenském veřejném prostoru silné postavení. Čaputovou běžně označovali jako „americkou agentku“, zejména kvůli tomu, že prezidentka velmi aktivně prosazovala přijetí obranné dohody se Spojenými státy, jež u části slovenské společnosti budila obavy z trvalé přítomnosti amerických vojsk na území státu, či dokonce z rozmístění jaderných zbraní. Obzvlášť silně se to pak vyhrotilo po ruském vpádu na Ukrajinu, který slovenská prezidentka od první chvíle odsoudila.
Pavel a Čaputová jsou pro Němce středoevropský „pár snů“, říká expert na mezinárodní vztahy Handl |
Na domácím poli musela řešit řadu vládní krizí. Během čtyř let jmenovala čtyři vlády, na podzim ji čeká jmenování páté.
Kritiku opozice vzbudila Čaputová i svými kroky při řešení dlouho trvající politické krize, jíž čelí Slovensko od loňského léta, kdy se rozpadla vládní koalice vedená tehdejším premiérem Eduardem Hegerem.
Poté, co ztratil menšinový kabinet důvěru, pověřila ho prezidentka, aby pokračoval. Nakonec ho ale musela stejně odvolat a namísto toho jmenovat vůbec poprvé v dějinách samostatného Slovenska úřednickou vládou vedenou bývalým viceguvernérem Slovenské národní banky Ľudovítem Ódorem. I ta ovšem minulý týden v parlamentu prohrála hlasování o vyslovení důvěry, což opozice označuje i za nepřímé vyjádření nedůvěry hlavě státu.
Kandidovat na prezidenta může každý občan starší 40 let, který získal podporu 15 poslanců Národní rady, anebo 15 tisíc občanů, kteří jsou oprávněni volit.
