Tři sestry reagovaly rychle a vtipně, obsah tohoto vtipu byl ale poněkud vycucaný z prstu a částečně vykrádal nápady z předchozí kolekce Švédská trojka. Za další „švindldesku“ by se dal označit bonusový disk výběru 15 let jsem Na Kovárně na plech: několik nových hitů, trocha koncertních čísel, videostopa, to vše formou sběru bez jakékoli dramaturgie.
Zrovna taková – jen bez videa – je i novinka ... z garáže, která v loňském roce vyšla jako součást třídiskové edice alba Lázničky. Jako samostatný počin je toto CD snad tou nejslabší položkou sesterské diskografie vůbec.
Osm nových písní, které by mohly být základem příští řadovky, doplňuje nová verze kýčovité Modlitby pro partu s kytarou Tomáše Varteckého a tři písně – mezi nimi úděsná „směska“ – skupiny Synové výčepu tragicky zesnulého Františka Sahuly. Místo něj nyní v čele tohoto souboru stojí Fanánek a vzhledem k tomu, že Synům letos má vyjít první posahulovské album, nelze zařazení trojice tracků vnímat jinak než jako reklamu. Touto dramaturgií ale Fanánek a spol. zabíjejí i to málo, co je na disku dobré.
Fanouškům Tří sester by se mohlo zdát, že opakovanou touhou po dramaturgii alb podsouvám Fanánkovu „souboru kreténů“ něco, oč vůbec neusiluje. Nejlepší alba Tří sester ale byla vždy velice pečlivě sestavena, takže se na nich našlápnuté pubrockové pecky střídaly s patafyzickými fóry i vsuvkami, nad kterými zůstával rozum stát: vzpomeňme na „košaté seržanty“ Alkáč je největší kocour a Švédská trojka, nad nimiž se dalo smát, kroutit hlavou či znechuceně odplivnout, ani vteřinu ale nenudily a posluchač si nemohl být jistý tím, co přinese příští píseň. ... z garáže se ničeho takového nedočkáme.
Frontman Tří sester vytrénovaný muzikálovými zakázkami dokáže zrýmovat cokoliv, legendární „Magorovo kolečko“ – tedy kompoziční metoda kapely – se točí jak naolejováno mazem a všechno je hráno se stejnou bohorovnou jistotou.
Oč autentičtější je ale dvojice Sahulových textů a úryvky dalších v závěrečné směsi. Jejich nepochopitelným zařazením na vlastní desku si Tři sestry nastavily opravdu nemilosrdné zrcadlo – Sahula, který byl mnohými nepochopitelně ztotožňován s úchylem Průšou, byl totiž sebedestruktivním bardem par excelence a jeho písně o tom, že hledá nouzovej východ, a o tom, že „zhloupnul, ale jen maličko,“ jsou navzdory občasné slupce komediantství bolestně upřímné.
Tři sestry s každým albem získají další mladé příznivce, každý rok totiž někdo přijde do puberty a ony jsou vyloženě mládežnickou kapelou. Napíšu-li tedy, že kolekce ... z garáže neměla samostatně nikdy vyjít, může to taky znamenat jen to, že už jsem moc starej.
O autorovi| Autor je hudební kritik
