Diskrétnost i luxus.
Brněnská vládní vila, dům v hodnotě desítek milionů korun, mění správce. O jedno z nejpřepychovějších sídel ve městě se postarají památkáři.
BRNO Komunistickým činovníkům, korunovaným hlavám i boháčům roky zajišťovala diskrétní prostor, v němž je nikdo nerušil. Teď se brněnská vládní vila začíná poprvé připravovat na otevření veřejnosti. Památkáři od včerejška přebírají jeden z nejluxusnějších prvorepublikových domů v Brně i s jeho vybavením za desítky milionů korun.
Správcem vládní vily, správněji vily rodiny Stiassny, se po letech jejího uzavření stal Národní památkový ústav. „Převzali jsme ji a předtím, než začnou úpravy, ji alespoň na několik dnů otevřeme veřejnosti. Termín ale ještě upřesníme,“ potvrdil včera LN ředitel brněnských památkářů Petr Kroupa.
Muzeum i galerie v jednom Za střídmou fasádou, která kontrastuje s interiéry obloženými mramorem i vzácnými dřevy, nyní horečně pracuje inventarizační komise. „Kdysi jsem tu dělala posudky. Ale toho vybavení je velice mnoho,“ připomíná historička umění Eliška Lysková. Jejíma rukama musí projít obrazy, sochy, nábytek i další vybavení v obrovské hodnotě.
Převzetím vily končí peripetie, kvůli nimž byl objekt několik let zavřený. Naposledy v něm brněnské veletrhy provozovaly luxusní hotel, v němž lidé spali obklopeni cennými sbírkami a jedli na stříbře. Firma ho vyklidila, protože potřeboval rekonstrukci. Jako rezidenci ji měl nabízenou například předseda Ústavního soudu. „Odmítl jsem ji,“ přiznal před časem Pavel Rychetský. Pokud by přijal, měl by sídlo luxusnější než pražská Kramářova vila, sídlo premiéra. V rozlehlém parku je bazén i tenisové kurty, areál má krásnou polohu nad údolím Svratky.
Vláda přiřkla vilu památkářům už v roce 2007, od té doby se táhly spory o to, zda ji budou schopni provozovat. Odhady ceny oprav se pohybují v desítkách milionů korun. „Není to potřeba vynaložit naráz, vilu lze opravit postupně,“ zdůvodnila generální ředitelka památkářů Naděžda Goryczková, proč změnila rozhodnutí svého předchůdce Pavla Jerieho. Ten v den odchodu z funkce vilu odmítl.
Uvnitř představí architekturu Památkáři uvnitř stavby chtějí vybudovat centrum přibližující moderní architekturu, výstavní prostory, ale také reprezentační sály pro brněnské instituce i ke komerčnímu využití. Chtějí, aby se dům stal součástí „vilového triumvirátu“ tvořeného dále vilou Tugendhat ve správě Muzea města Brna a Jurkovičovou vilou Moravské galerie.
Kdo slavný vilu vlastně kdy využil, není jasné právě kvůli její pověstné diskrétnosti - spekuluje se třeba o pobytu Fidela Castra. Letitý správce budovy, který si vše pamatoval, zemřel. Něco snad prozradí nalezená pamětní kniha ze 60. let.
Vládní, ale spíše „Benešova“ vila
Vila v Hroznové ulici vznikla podle projektu Arnošta Wiesnera v letech 1926 až 1927, okolní park navrhl slavný Otto Eisler. Vilu si nechal postavit průmyslník Alfred Stiassny. Za války ji zabavilo gestapo, poté zůstala na základě Benešových dekretů státu. Prezident Edvard Beneš v ní dokonce na čas sídlil, od té doby se jí říká vládní. Později ji převzal krajský národní výbor. Při jeho rušení dům krajští poslanci převedli do fondu vytvořeného zástupci největších měst kraje, udělali ale právní chybu a před deseti lety se tak vrátil státu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
