Ankara považuje YPG za teroristickou organizaci s vazbami na kurdské separatisty v Turecku. YPG je totiž podle Turecka syrským článkem PKK, Strany kurdských pracujících, která má kořeny v Turecku a za teroristickou organizaci ji označují i Američané. V Sýrii se začala rozrůstat během roku 2012, a to ke značné nelibosti Erdoganova režimu.
  |
S tureckým zásahem se v Sýrii otevřela nová válečná fronta. Dá se však tvrdit, že krizi vyprovokovali Američané. Turci totiž zřejmě reagovali na americké plány z minulého týdne vybudovat společně s Kurdy novou ozbrojenou jednotku, a to poblíž turecké hranice. Zároveň přislíbili i 2000 válečných expertů, kteří by měli v Sýrii v dohledné budoucnosti zůstat, čímž v očích Turecka zpečetili svou roli dlouhodobého spojence Kurdů. Výbušná reakce Turecka teď může zahájit novou fáze táhlé války, jak informuje například britský server The Independent.
Dlouhodobý trn v oku
Turecko, jehož členství v NATO je dlouhodobým trnem v oku řady expertů na mezinárodní politiku, dva miliony syrských Kurdů považuje za své nepřátele - turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je označil za teroristy a opakovaně jim hrozil vyhlazením. To vztahy obou členů NATO, Turecka i USA, dlouhodobě zhoršuje, poprvé však došlo k napadení amerických spojenců z turecké strany.
Americká podpora v Sýrii náleží YPG zejména kvůli roli kurdských pěšáků v boji s Islámským státem - společně s americkými jednotkami například YPG osvobodili Rakku. Budoucnost částečně nezávislé Rojavy, kurdského státu na syrském území, je teď nejasná. Spojené státy se v Sýrii vojensky zapojily v roce 2014, kdy Kurdům pomáhaly bránit město Kobani, které leží na severu země, před útokem IS. Americká loajalita kurdskému snažení byla od té doby otázkou. Spekuluje o tom, zda bude jejich podpora YPG dlouhodobá, nebo zda se po zneškodnění Islámského státu z regionu stáhne.
Spojené státy navíc zdůraznily, že přímo v Afrínu vojáky nikdy neměly a dění v regionu je zodpovědností Ruska, které se v konfliktu angažuje na straně syrské vlády. Přesto teď vyvstávají otázky o tom, zda jsou Američané momentálně neschopní (či neochotní) bránit své kurdské spojence.
USA vyzývá k opatrnosti
USA s ohledem na události posledních dní Turecko vyzvaly, aby zachovalo zdrženlivost a útoky na kurdské milice podporované USA omezilo. Rex Tillerson, americký ministr zahraničí, se k situaci podle své mluvčí vyjádřil s obavami, ve snaze zklidnit situaci v prohlášení však zdůraznil, že obavy Turecka o svou bezpečnost jsou oprávněné. USA zopakovaly i to, že hlavní cílem boje by měl být Islámský stát.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na Twitteru oznámil, že Rada bezpečnosti OSN bude jednat o Sýrii v pondělí. Dodal, že Francie požaduje okamžitý přístup humanitární pomoci do oblasti.
Erdogan: Turecko má o operaci v Afrínu dohodu s Ruskem
Turecko má podle Erdgana o vojenské operaci v Afínu dohodu s Ruskem. Erdogan rovněž oznámil, že turecká armáda převezme kontrolu nad Afrínem, stejně jako to udělala s městy Džarábulus, Al-Ráí a Al-Báb, a syrští civilisté se tak brzy budou moci vrátit do svých domovů. Operace již stála život 18 civilistů.
Rusko Afrínu poskytovalo dlouhodobou ochranu. Dvousettisícové izolované oblasti zajistilo vojenský dohled a Turecko vykázalo ze syrského vzdušného prostoru. Bez ruského svolení nemělo Turecko tedy možnost na Afrín útočit ze vzduchu. Svolení od Ruska dostal Erdogan zřejmě proto, že kroky USA byly mezinárodní komunitou vnímány jako upevnění pouta mezi Kurdy a Spojenými státy.
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v pondělí řekl, že USA už musejí skončit se spiknutím, v jehož rámci se snaží zničit mír v Iráku, Libyi, Tunisku, Maroku, na celém Blízkém východě, na Balkáně a ve střední Asii. Turecko podle něj bude do posledního muže bránit Spojeným státům v jejich snaze tyto regiony destabilizovat.
Šéfka diplomacie EU Mogheriniová situaci v pondělí označila za „extrémně znepokojující“ a chce o ní hovořit s tureckými partnery. Vyjádřila také obavu o civilisty a o mírové snahy Spojených národů v Sýrii.
