Těžko říct, proč Kim překvapivě obrátil. Mohou za tím být sankce, Rusko nebo Čína, říká expert na KLDR

Do poslední chvíle utajovaný vzkaz od severokorejského vůdce adresovaný Trumpovi předala delegace z Jižní Koreje ve čtvrtek v Bílém domě. Bezpečnostní poradce jihokorejského prezidenta Čchong Ui-jong následně novinářům ve Washingtonu potvrdil, že severokorejský vůdce Kim Čong-un vyjádřil zájem setkat se „co nejdříve“ s prezidentem USA Donaldem Trumpem. V krátkém prohlášení před Bílým domem Čchong citoval Trumpova slova, že se s Kim Čong-unem setká do letošního května.

O schůzce s Kimem rozhodl Trump sám. Mohla by se uskutečnit v Ženevě či Mar-a-lagu

Pokud ke schůzce dojde, bude to historický průlom. Žádný úřadující americký prezident se nikdy s žádným severokorejským vůdcem nesetkal. USA a KLDR ani nemají žádné oficiální diplomatické styky, jsou totiž fakticky stále ve válečném stavu od korejské války (1950-53), pouze byla podepsána dohoda o příměří.

Lidovky.cz: Jak jste reagoval na zprávu, že se uskuteční schůzka mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem?
Samozřejmě to bylo překvapující. Převratné však byly už i informace, se kterými přijeli speciální vyslanci ze Severní Koreje. Poté, co severokorejský režim opakovaně prohlašoval, že jaderný program je hlavní priorita, že se nemíní vzdát jaderných zbraní a je ochotný jednat pouze o zmrazení testů na určitou dobu, tak najednou KLDR obrátila.

V minulosti býval jaderný program priorita, byl to odkaz předchozích vůdců. Kim Čong-un však najednou změnil rétoriku a denuklearizace je najednou odkazem jeho otce a děda. To samotné již bylo velmi překvapivé.

Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mu Če-in

Lidovky.cz: Jak si tento obrat vysvětlujete?
Těžko říct, Kim Čong-unovi do hlavy nevidím, ale existuje zde několik variant. První je, že už začínají fungovat sankce a severokorejská ekonomika se začíná vyčerpávat. Další možností může být, že KLDR již dospěla do momentu, kdy má na skladě nějaké jaderné zbraně a další zkoušky nejsou potřeba. Za touto změnou může také stát poslední vývoj v Číně a Rusku.

Lidovky.cz: Co tím myslíte?
V současnosti prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin totiž ukazují, že se dá vládnout relativně otevřené zemi, ale přitom v ní držet tuhý politický režim. Je tedy možné, že se Kim Čong-un nechal inspirovat těmito modely a za účelem zrušení některých sankcí udělají některé ústupky. Již teď se Severní Korea zavázala k tomu, že během probíhajících jednání nepoužije žádné konvenční zbraně, ani nebude provádět žádné jaderné testy.

Lidovky.cz: Dal se tento obrat ve vztazích KLDR s USA očekávat?
Příliš ne. Problém je, že nejde o zákonité procesy. Lidé v okolí Kim Čong-una, stejně jako prezidenta Trumpa, nemohou vědět, co udělají další den. Jedná se o velmi nevyzpytatelné osoby, které často přichází s nesystémovými řešeními.

Lidovky.cz: Považoval by režim Kim Čong-una za vítězství, kdyby prezident Trump dorazil do Pchjongjangu?
Severokorejský režim by samozřejmě takovou záležitost využil k propagačním účelům. Podobně se tak stalo po poslední návštěvě vyslanců z Jižní Koreje. Působilo to dojmem, že se velký vůdce uráčil přijmout svého protějška z Jižní Koreje. Mělo by to velký symbolický význam. Ale nemohu předjímat, jestli s tím bude prezident Trump souhlasit.

Lidovky.cz: Kde by se podle vás mohla odehrát nadcházející schůzka Kim Čong-una s Donaldem Trumpem?
To bude samozřejmě záležet na organizátorech. Nabízí se jako první demilitarizovaná zóna mezi Korejemi a pokud nebude Donald Trump ochotný navštívit Pchjongjang, tak je velmi pravděpodobné, že se schůzka uskuteční právě tam. Demilitarizovaná zóna je výhodná i z bezpečnostních důvodů, protože tam nejsou přílišné problémy s ochranou. Nejsou tam například civilisté, kteří by mohli pořádat demonstrace proti Kim Čong-unovi.

Lidovky.cz: Byl Kim Čong-un mimo území KLDR od té doby, co převzal moc?
Nebyl. A právě to je další důležitou a zajímavou věcí, o které se v médiích příliš nehovořilo. Severokorejsko-americkým jednáním bude přecházet summit obou Korejí. Zúčastní se ho i Kim Čong-un a svolil, že summit bude probíhat v demilitarizované zóně ve vesnici v Pchanmundžom, ale na jih od Severní Koreje. To je opravdu převratné, protože žádný vůdce KLDR ještě nikdy Jižní Koreu nenavštívil. To mi popravdě přijde daleko úchvatnější, než to že vyjádřil ochotu se sejít s prezidentem Trumpem.

Lidovky.cz: Schůzka se má podle dostupných informací uskutečnit v květnu, není to poněkud narychlo?
Nemyslím si. V současnosti je potřeba využít momentu, kdy se daly věci do pohybu. Je potřeba toho vyjednat co nejvíce, v co nejkratší době. V minulosti takový summit mezi oběma Korejemi uspořádal jihokorejský prezident Ro Mu-hjon, ale všichni mu vyčítali čekal až příliš dlouho, až na konec svého volebního období.

Současný prezident Mu Če-in se možná právě proto od svého nástupu aktivně angažuje v komunikaci se Severní Koreou. Ačkoliv si prezident Trump bude pravděpodobně přičítat zásluhy za toto jednání, tak velkou část práce odvedl právě jihokorejský prezident.

Lidovky.cz: Co se dá očekávat od takové schůzky?
Vzhledem k radikálním obratům posledních týdnů je složité předjímat. Ještě před pár týdny by se dalo očekávat jakési tajemné vyjasnění nesmiřitelných stanovisek, nebo postojů. Jako maximální výsledek jsme mohli očekávat zmrazení jaderného programu. Severní Korea opakovaně deklarovala, že chce být považována za jadernou velmoc, což bylo samozřejmě pro Spojené státy nepřijatelné. Teď si budeme muset počkat na to, kam až bude Kim Čong-un ochoten ustoupit. Naposledy totiž prohlásil, že pokud budou dostatečné bezpečnostní záruky pro jeho režim, tak nebude důvod mít jaderné zbraně.

Lidovky.cz: Jaké záruky by si představoval?
Dá se hovořit o uzavření mírové smlouvy, protože mezi Severní a Jižní Koreou panuje pouze příměří a jsou tak de facto ve válečném stavu. Jižní Korea také potřebuje energetické suroviny a již před lety se hovořilo o plynovodu z Ruska. Právě takovýto strategický ekonomický zájem Ruska na území KLDR by mohl Severní Koreu zahrnou do zájmové oblasti Ruské federace, což by velmi ztížilo zásahy USA.