Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Václav Cukr se sice narodil 16. října 1914 v Praze, ale vyrůstal v Luhačovicích. Vyučený elektromechanik se roku 1932 přihlásil do pilotní školy a u vojenského letectva sloužil až do okupace Československa. V červnu 1939 emigroval, aby bojoval za svobodu vlasti.
František Fajtl: muž s výjimkou od krále |
Hned po vypuknutí války v září 1939 se ve Francii přeškolil a vrhl do bojů jako úspěšný stíhací pilot. Zažil ale i nezdary, kdy pro poruchu motoru musel přistát v tehdy neutrální Belgii, kde byl internován. Po propuštění a návratu pokračoval v boji. 8. června 1940 utrpěl těžké zranění hlavy při útoku na velkou formaci střemhlavých bombardéru Junkers Ju 87 zvaných Stuka. Útok dokončil, jednu stuku sestřel. Pak už musel s vážným zraněním nouzově přistát. S pomocí francouzských vojáků unikl zajetí a dokázal se za dramatických okolností dostat v červenci 1940 do Velké Británie. Během 45 operačních hodin ve Francii sestřelil celkem osm německých letounů a stal se tehdy třetím nejúspěšnějším československým pilotem.
Zapojil se, opět jako stíhač, do bojů v Bitvě o Británii. Přihlásily se ale následky zranění a nakonec musel v březnu 1941 odejít z bojového nasazení. Dva roky působil jako instruktor u výcvikové letky a potom jako zalétávací pilot. V červenci 1943 se za letu srazil v mracích s jiným letadlem. Přestože opět vyvázl, zotavoval se z následků havárie až do konce války.
Příběhy Čechoslováků od Dunkerque |
V srpnu 1945 se vrátil v hodnosti majora do vlasti. Byl držitelem řady československých, francouzských a britských vyznamenání a medailí. Vzhledem k faktické invaliditě musel z armády odejít. Stal se jedním z vedoucích funkcionářů obnoveného Svazu letců. V roce 1946 vydal válečné vzpomínky „S trikolorou Francie na letounu“.
Počátkem května 1948 uprchl do zahraničí podruhé, tentokrát před hrozícím zatčením. Ve Velké Británii vstoupil do služeb československé sekce britské zpravodajské služby. Řídil například zastoupení v Curychu a Hamburku. Československá Státní bezpečnost se k němu usilovně snažila proniknout. Neúspěšně.
Václav Cukr přijal v zahraničí nové jméno, Victor Eric Cooper. V letech 1956-1959 ještě pracoval v technickém odboru centrály britské zpravodajské služby v Londýně. Vzhledem ke zdravotnímu stavu musel roku 1959 odejít na odpočinek. Přesídlil na Nový Zéland, kde zemřel 24. října 1989 ve městě Palmerston North ve věku 74 let, jen měsíc před návratem svobody do své vlasti.
