Závěry úterní schůzky na ministerstvu LN potvrdila náměstkyně ministryně Anna Matoušková. "Volně řečeno: situace bude jako dosud. Pokud muzea usoudí, že je třeba vstupné vybírat, bude to jejich rozhodnutí. Shodli jsme se ale, že vstupné by mělo být v rovině spíše symbolické," dodala.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministerští úředníci jednali se zástupci Asociace muzeí a galerií poté, co dostali rozporuplné reakce na letošní Muzejní noc. „Některá města zajistila například dopravu zdarma, ale lidé se pak divili, proč někde musejí za samotné vstupy platit,“ připustila Matoušková.
Pro vybírání peněz se letos rozhodla zhruba desetina z tří stovek zúčastněných muzeí. Nejvíce „zpoplatněných“ expozic šlo napočítat v Brně. Například městské muzeum žádalo od návštěvníků 10 korun. „Ani zdaleka to nepokryje náklady. Zájem už ale byl vysoký, vidíme vstupné jako způsob, jak vstup zčásti regulovat,“ zdůvodnil spuštění pokladen ředitel Pavel Ciprian.
Anketa
Mělo by se za Muzejní noci platit?
Ministerstvo: Ano, ale dejte vědět lidem
Právě "regulací" počtu lidí uvnitř nakonec muzejníci ministerstvo přesvědčili. Úřad by ostatně směl vstupy zdarma nařídit jen několika institucím, které přímo řídí - nikoli těm, které patří obcím, krajům či soukromníkům. Omezené možnosti tak má stát například vůči ostravské Dolní oblasti, Dolu Hlubina a Landek parku, spravovaných koncernem Vítkovice. Vstupné 75 korun, oproti běžnému stavu poloviční, tam letos umožnilo zabránit přeplnění průmyslových památek návštěvníky. Byli ve městě jediní, kdo k vybírání peněz sáhl.
Co je Muzejní nocPři Muzejní noci jsou vybraná muzea, galerie a památkové objekty otevřeny většinou až do půlnoci. Akce doprovázená netradičním programem má propagovat instituce a lákat návštěvníky. Myšlenka vznikla v roce 1997 v Berlíně, v České republice se rozšířila po roce 2004 téměř do všech muzeí - letos jich byly téměř tři stovky. Připadá na květen a červen, termíny se liší podle regionů. Největší rozsah má Muzejní noc v Brně, Praze a v Ostravě, ale třeba také v Opavě. |
Podle Matouškové se na ministerstvu shodli s muzejníky na zásadní podmínce: informace o symbolickém vstupném musí být návštěvníkům známa dopředu.
Odpůrcem vybírání přitom stále je například ředitel Moravské galerie Marek Pokorný, jeden z garantů brněnské části akce. „Cílem je přivést k nám nové návštěvníky. Chápu argumenty kolegů, kteří k vybírání sáhli, ale nepřesvědčil jsem je. Vstupné podle mne ta správná cesta není,“ tvrdí. Sám by přivítal jednotnou metodu.
To se ale ani v Brně nepodařilo. Například Moravské zemské muzeum chtělo za všech svých pět objektů korun dvacet, stejnou částku zvolilo brněnské technické muzeum. „Poslouží na obnovu exponátů,“ uvedl tamní ředitel Vlastimil Vykydal.
Má přispět propagaci, ne vždy se to daří
Reakci návštěvníků i na internetových diskusních fórech ale kritizovaly právě to, jak se instituce lišily. „Chápu, že program něco stojí, ale ať se třeba zaplatí na jednom místě a pak to platí všude,“ reagoval v jedné z návštěvních knih Roman Dosoudil. Jiní ale připomínají, že masovost akce už neumožňuje užít si prohlídky muzea a doprovodného programu, proto omezení přivítali.
Ředitel Pokorný pro LN připomněl, že ministerstvo má v rukou zbraň v podobě příspěvku, kterým na organizaci a propagaci akce se statisícovou účastí přispívá. To by podle něj měli pořadatelé akce respektovat. „Pokud ho nebude poskytovat, bude asi vstupné na místě,“ připustil.
Muzejní noc letos zejména v Praze a v Brně vykázala po více než sto tisících vstupech. I sami muzejníci ale připouštějí, že mnoho lidí navštíví muzea právě při propagační akci a pak celý rok ne. Proto někde do průvodců noční akcí alespoň zařazují slevové kupóny nabízející během zbytku například k řádně zaplacené vstupence druhou zdarma.
