Podle ní ostrov spíše očekával podporu od státu, který má podobnou historickou zkušenost s komunistickým obrem v sousedství. Její kolega Wu Ming-i navíc varuje, že snahy ekonomicky se sblížit s Čínou mohou mít z dlouhodobého hlediska negativní dopady, což jeho země prý už pocítila.
Nepochybná součást Číny
Zeman loni při návštěvě Číny prohlásil, že on i nová česká vláda uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu a věří, že se ostrov v dohledné době mírově sjednotí s pevninskou Čínou. „Pokud jde o Tchaj-wan, je nepochybně součástí Číny,“ zdůraznil tehdy prezident. Ostrov se od komunistické pevninské Číny odtrhl v roce 1949, Peking jeho nezávislost ale neuznává a oficiálně ho považuje za vzbouřeneckou provincii.
Nezávislost Tibetu a Tchaj-wanu neuznáváme, řekl Zeman v Číně |
„Slova českého prezidenta v nás nevyvolala dobrý dojem. Byli jsme tím velice zklamáni,“ komentovala Zemanův názor Pching Lu, která dnes večer s kolegou vystoupí v Knihově Václava Havla na debatě o tchajwanské literatuře.
Tibet, Čína, Rusko. Jak a v čem se liší názory Havla, Klause a Zemana? |
„Na Tchaj-wanu je Česká republika vnímána sice jako malý stát, ale stát, který klade vysoký důraz na hodnoty, jako je demokracie, svoboda, lidská práva. Tchajwanští obyvatelé vždy považovali Českou republiku za svého velkého přítele, protože osudy těch dvou států jsou velice podobné,“ doplnila letos dvaašedesátiletá autorka. Od hlavy České republiky podle ní Tchaj-wan čekal „daleko větší sympatie“.
Vysoké ceny, ničení přírody i netušené hrozby
Tchaj-pej vede už několik let s Pekingem rozhovory, které vyústily v řadu ekonomických dohod a obnovení leteckého spojení. „Kvůli velkému množství čínských turistů došlo k nárůstu cen, což mělo velice negativní dopad na běžné obyvatele,“ popsal třiačtyřicetiletý Wu záporné stránky sbližování s pevninským rivalem. Dopad to podle něj má i na životní prostředí ostrova, neboť Číňané si zamilovali tamní korály a obchod s nimi zažívá boom. To sice přináší obchodníkům zisk, poznamenává to ale přírodu.
Čína mrhá investicemi a roste nejpomaleji za pět let |
Stejnou paralelu Wu vidí u současného trendu, kdy řada zemí včetně Česka usiluje o přízeň Číny. „Většina států se snaží nějakým způsobem si spřátelit Čínu s cílem získat nějaký ekonomický prospěch, ale dlouhodobě to může mít velice negativní dopady, které si ty státy s vidinou ekonomického prospěchu ještě neuvědomují,“ varoval tchajwanský spisovatel.
Podle Pching Lu obyvatelé ostrova, na který Čína míří svými raketami, žijí v neustálém strachu ze souseda. „Naše situace je v podstatě tak trošku stejná, jako jste tu žili vy vedle Sovětského svazu,“ vidí autorka podobnost mezi bývalým Československem a její vlastí. „Tchaj-wan si v této situaci snaží zachovat optimismus a utvrzovat se ve své identitě,“ poznamenala spisovatelka. Přetrvávající napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou se podle ní silně odráží i v soudobé ostrovní literatuře, a to i v jejích dílech.
„Věříme, že hodnota našeho systému založeného na demokracii a dodržování lidských práv je trvalejší než politický systém, který je u moci v pevninské Číně, a že i do budoucna tyto hodnoty budou potvrzeny jako daleko hodnotnější,“ dodala.
Vyvíjet zbraně a zastrašit nepřátele. Čína zvyšuje výdaje na armádu |
Vedle literární činnosti má za sebou i dráhu diplomatky, která pomocí kultury propagovala svou zemi v Hongkongu. Právě přes kulturu prý Tchajwanci už od 70. let znali Československo a poznali tak i Václava Havla. „Známe ho prostřednictvím jeho děl ještě z doby, kdy nebyl českým prezidentem. Prostřednictvím svých děl hlásal myšlenku nevzdat se a bojovat za své ideály, což nám dodávalo a dodává odvahu a optimismus do budoucna,“ tvrdí Pching Lu.
