Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na twitteru. Cílem návrhu, který Sobotka probíral se zástupci všech poslaneckých klubů, je důslednější systém kontroly zpravodajských služeb.
Stropnický: Vojenská rozvědka v libanonské kauze zásadně nechybovala |
„Vláda schválila novelu posilující kontrolu zpravodajských služeb,“ uvedl na twitteru Sobotka, jehož kabinet s posílením kontroly počítal už ve svém programovém prohlášení. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově mají poslanci dostat možnost dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho má být zřízen i pětičlenný orgán nezávislé kontroly, složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Ten by kontroloval všechny zpravodajské služby. Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být pouze soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze však naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje jen to, aby člen byl občanem ČR, dosáhl 40 let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
Původní řešení mělo být zárukou důvěryhodnosti členů, ale úřad vlády od něj ustoupil kvůli výhradám ministerstva spravedlnosti. Resortu vadila nutnost dočasného zprošťování funkce soudce pro každou jednotlivou kontrolní akci, trval na tom, že funkci je třeba vykonávat kontinuálně. Ministerstvo navíc upozorňovalo i na možné prodlužování soudních sporů. Kvůli možné protiústavnosti vypadl z předlohy u kandidátů do kontrolního orgánu i zákaz členství v politické straně.
I přes připomínku ministerstva financí trval před jednáním úřad vlády na tom, aby vstup do kontrolního orgánu byl zapovězen i bývalým vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů a bývalým příslušníkům rozvědek. „Jejich dřívější působení ve zpravodajské službě může s ohledem na specifické zaměření konkrétní zpravodajské služby, zátěž z osobních vztahů nebo okolnosti ukončení jejich působení ve zpravodajské službě vyvolat újmu na nestrannosti,“ uvedl úřad v dokumentech pro ministry.
