Lidovky.cz

Houby začínají růst. Nejlépe se jim daří na loukách, lesy by potřebovaly dlouhodobý déšť

Česko

  17:51
OLOMOUC - Především na okrajích lesů a na loukách mohou v těchto dnech narazit na houbařské úlovky lidé na střední Moravě. Po suchém srpnu, kvůli kterému byla dosavadní houbařská sezona jednou z nejhorších za poslední roky, si tak milovníci hub mohou konečně přijít na své. Podle přerovského mykologa Jiřího Polčáka se nyní daří především žampionům, ale i křemenáčům a také bedlám. Na pořádný rozjezd sezony však mykologové stále ještě čekají, pršet by podle nich muselo dlouhodobě.
Houby - ilustrační foto.

Houby - ilustrační foto. foto: Shutterstock

„Rozjíždí se to docela slušně, především na loukách, kde voda spadla o něco dříve než do lesa, tam je to stále bída. Druhově je to stále slabé, ale na loukách a okrajích lesů se houby dají najít. Objevují se křemenáči, kozáci, hodně rostou i bedly, pýchavky a hlavně žampiony, ty jdou opravdu masově. Objevují se i na trávě na sídlišti,“ řekl mykolog Jiří Polčák. Podle něj dosavadní sezona nestála za nic. „Srpen byl velmi špatný. Takové sucho, jaké bylo, a vysoké teploty, jednoznačně houbám neprospělo. Byla to do konce srpna hodně špatná sezona,“ uvedl Polčák.

Houby potřebují k růstu minimálně deset dní

Podle mykologa dosavadní neúroda vyhání houbaře po deštích do lesů, často však zbytečně nebo předčasně. Houby podle něj totiž potřebují k růstu po dešti deset a více dní. „Lidé šíleli už před týdnem, kdy po deštích lítali hned po lesích. Tento víkend byla v lesích kvanta lidí, nikdo však pořádně nic nenašel. Houbaři si však za to mohou sami, místa si sešlapou a už tam nevyroste nic,“ doplnil Polčák.

Navzdory dosavadní neúrodě si samotní mykologové přesto přes léto přišli na své. V lesích totiž kvůli nepřítomnosti houbařů nacházeli i vzácné kousky, které by jinak houbaři zničili. Příkladem je hřib medotrpký a hřib plavý, jde o teplomilné houby, které nerostou každoročně. Našli také hřib šedorůžový, který byl v roce 2014 popsán jako nový druh. „Takzvaní houbožrouti nechodili po lese, protože nerostly konzumní houby. Díky tomu se mi podařilo letos nafotit takové krásné věci, které jsem za celý život nenafotil,“ doplnil Polčák.

Vědci z ČVUT vytvořili kybernetického houbaře, systém rozpozná až 10 000 hub a rostlin

Déšť a ochlazení vyhlížejí přerovští mykologové i kvůli tradiční přerovské houbařské výstavě, kterou chystají letos 21. až 22. září. Každoročně se jim přitom daří na výstavu shromáždit několik set druhů, které nasbírají několik dní před konáním akce po celé střední Moravě. „Ještě se nám nestalo, že bychom výstavu zrušili. Druhů je ale nyní hrozně málo. Chtělo by, aby už dnes celou noc pršelo a v úterý celý den, pak by to bylo lepší,“ dodal mykolog Polčák. Loni se odborníkům podařilo shromáždit zhruba 350 druhů hub. Nechyběly mezi nimi vzácné kousky, pozornost návštěvníků tehdy přitahovala především přehlídka praváků či obřích kotrčů.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.