Ústecká policie prověřuje případ údajně zfalšované kandidátky. Řada lidí totiž tvrdí, že se na ústecké kandidátce hnutí Čisté Ústí objevila, aniž by o tom věděla. Jednou z nich je například Češka žijící v USA Nikola Kdolská.
Předseda extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas, který kandidátku vede, ale tvrdí, že jde o nesmysl a že stala obětí rodinných rozepří. Kdolská nicméně nadále říká, že o politický mandát nestojí. Podepsala už i žádost o vyškrtnutí z kandidátní listiny.
Podpisy poslané s kandidátkou
Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být ke kandidátní listině přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou a že mu nejsou známy překážky jeho zvolení.
Volební zákon ovšem nepožaduje, aby byl vlastnoruční podpis kandidáta úředně ověřen. Tato pasáž z volebního zákona tak v podstatě umožňuje stranám falšovat kandidátní listiny. Teoreticky tak voliči mohou vybírat i z těch, kteří o své kandidatuře vůbec neví, či s ní nesouhlasili.
Jde sice o černý scénář, faktem ale je, že menší strany a hnutí mají ve větších městech problém naplnit kandidátky. Trápí je personální vyprázdněnost.
„Je-li občan uveden na hlasovacím lístku u některé volební strany pro volby do zastupitelstva obce, znamená to, že byl u registračního úřadu (příslušného obecního úřadu) zaregistrován jako kandidát takového kandidujícího subjektu, tudíž splňoval všechny náležitosti stanovené volebním zákonem, včetně předložení výše uvedeného prohlášení kandidáta,“ předkládá právnickou mluvu Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Jak ale dodává, je otázkou, zda osoba prohlášení skutečně podepsala a byla přesně srozuměna s tím, že podepisuje souhlas se svojí kandidaturou, anebo zda došlo k padělání jejího podpisu.
„Ani v rámci procesu přezkoumávání kandidátních listin nemá registrační úřad možnost zjišťovat, zda podpisy kandidátů na prohlášeních jsou pravé,“ vysvětluje Pěknicová, proč se na případné podvody přijde až po volbách.
Politolog působící na Karlově Univerzitě Petr Jüptner tvrdí, že je taková praxe spíše ojedinělou záležitostí. Je však úlohou registračního úřadu, zpravidla tajemníků městských úřadů, aby zkontrolovali náležitosti odevzdaných kandidátních listin.
Extrémisté falšují prohlášení kandidátů ojediněle. Kampaně jsou špinavé pořád stejně, míní politolog |
„Každý kandidát musí podpisem stvrdit svůj souhlas s kandidaturou. Sám jsem se zprávám o lidech, kteří o své kandidatuře nevědí, podivil. Jedním vysvětlením je selhání registračního úřadu, který nekontroloval prohlášení kandidátů, což je varianta, o které mám silné pochybnosti. Druhá možnost je, že strany prohlášení svých kandidátů zfalšovaly. V tu chvíli se jedná o podvodné jednání,“ uvedl v rozhovoru pro server Lidovky.cz politolog.
Řešení takové situace by po skončení voleb bylo vcelku jednoduché. Pokud by byl zvolen ten, kdo se svoji kandidaturou nesouhlasil, může následně rezignovat na svůj mandát, případně může odmítnout složit slib člena zastupitelstva obce. Tím dojde k zániku jeho mandátu.
Osoba, která neexistuje, se logicky ani nemůže stát zastupitelem obce. „Na její místo by nastoupil náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle výsledků voleb,“ vysvětlila Pěknicová z ministerstva vnitra.
Maření průběhu voleb
Důležitější je ovšem samotný fakt, že strany či politická hnutí mohou manipulovat kandidátky. A to už je velký problém. Nejde totiž jen o drobný podvod. Ustanovení trestního zákona definuje skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda.
„Naplnit skutkovou podstatu tohoto trestného činu může i ten, kdo padělá údaje v dokumentu souvisejícím s volbami anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého. V případě podezření na spáchání tohoto trestného činu se může občan obrátit na orgány činné v trestním řízení nebo použít i občanskoprávní prostředky na ochranu osobnosti,“ uvedla mluvčí ministerstva.
Právě proto řeší policie případ Nikoly Kdolské, které bojuje proti údajným dezinformacím lídra hnutí Čisté Ústí Tomáše Vandase.
Existují indicie, že je takových případů více. Jejich plošná evidence na úřadech ovšem neexistuje. Volič se tak před volbami nedozví, která kandidátka může být falešná. Leda že by sám vyžádal informace od příslušného obecního úřadu v místě jeho bydliště. Ani tak ale není úspěch zaručen.
Zfalšovaný kandidát? Ve Střekově žijí dva 48letí elektromontéři stejného jména, tvrdí SPD |
„Uvedená kontrola nepřísluší ministerstvu vnitra, ale obecnímu úřadu, který registruje kandidátní listiny (takzvaný registrační úřad), a to v době, kdy přezkoumává kandidátní listiny před rozhodnutím o jejich registraci. Rozhodnutí o registraci kandidátních listin pro volby do zastupitelstev obcí vydávaly registrační úřady nejpozději do 18. srpna 2018,“ vysvětluje důvody Pěknicová.
Kdo vlastně nese zodpovědnost za odeslanou kandidátní listinu? V případě nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů jsou to samotní kandidáti? Podává-li kandidátní listinu politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice, uvádí se na kandidátní listině osoba oprávněné jednat jejich jménem, popřípadě jménem organizační jednotky, je-li ustavena.
