Chystanou normu označili za „nebezpečný experiment s osudy seniorů a rodin s dětmi“. Ministryně uvedla, že chystá razantní změnu dávek na bydlení kvůli ukončení obchodu s chudobou, seniory a rodiny ale úprava nepoškodí. Šéfka resortu dodala, že návrh není konečný a do médií unikl jen interní dokument.
Maláčová se Schillerovou se nedohodly, z čeho zaplatí za sociální služby. V ohrožení je 10 tisíc pracovníků |
Podle chystaného zákona, jehož text má ČTK k dispozici, by nynější příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení měl od roku 2021 nahradit nový přídavek. Podmínky pro jeho získání by se měly proti dnešku zpřísnit. Vyplácení dávek na bydlení do ubytoven by mělo skončit do konce roku 2023. Šéf Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček před pár dny uvedl, že změna ve skutečnosti znamená zrušení doplatku a zpřísnění poskytování příspěvku. Úřady práce na konci dubna vyplácely 180 900 příspěvků a 33 800 doplatků.
Do médií unikl interní dokument
Podle ministryně unikl do médií „interní dokument“. Představit chce až výsledný návrh. „Připravuji razantní změnu dávek na bydlení, obchod s chudobou musí skončit. Je to časovaná bomba. Seniory, rodiny s dětmi a zdravotně postižené změna nepoškodí,“ uvedla Maláčová. Dodala, že zranitelné bránila a bude dál.
Podle Víta Lesáka, ředitele Platformy pro sociální bydlení, která zastřešuje organizace na pomoc lidem v nouzi a experty na sociální problematiku, je návrh zákona nedomyšlený a měl by se přepracovat. „V době, kdy rostou rekordně ceny bydlení, je to experiment s osudy seniorů a rodin s dětmi,“ uvedl. Podle něj by se resort měl nejdřív soustředit na řešení „klíčových problémů“, jako jsou neexistující sociální bydlení a tisíce lidí v exekucích.
Podle Elišky Černé z ostravské fakulty sociálních studií výzkumy potvrzují, že si lidé sami bytovou nouzi nevybrali, ale dostali se do ní kvůli bariérám při hledání bytu. Nezvládli třeba platit kauci či vysoký nájem. „Řešení nemůže spočívat v prohloubení jejich ekonomických problémů a chudoby,“ uvedla Černá.
Ohrožení tisíců lidí?
Ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa řekl, že systém dávek sice revizi a změnu potřebuje, navrhovaný postup by ale ohrozil tisíce lidí a rodin s dětmi. Pokud by zůstaly bez střechy nad hlavou, přesouvaly by se do azylových domů. Ty ale nemají tak velkou kapacitu a nemají sloužit k levnému ubytování, ale k řešení krizí, poznamenal Krupa.
Iva Kuchyňková z Charity ČR míní, že bez podpory státu na bydlení by si dál nemohla byt dovolit ani řada seniorů a musela by hledat místo v seniorských domovech či jiných ústavech, do nich se ročně ale nedostanou desetitisíce žadatelů. Barbora Křižanová z organizace Lumos zas upozornila na to, že pokud by rodiny přišly o bydlení, tisíce dětí by mohly skončit v ústavech. Už nyní Česko sklízí kritiku za vysoký počet chlapců a děvčat v ústavní péči. Výdaje na ni by se navíc zvedly.
