Prameny, odkud vodu stáčejí, jsou navíc v dobré kondici, třebaže loňský rok padly hladiny podzemních vod – ve vrtech mělkých i hlubokých – na dosud nejnižší hodnoty. Je to tím, že vody do lahví se berou z opravdu velkých hloubek, často i víc než sto metrů, a i vrty označované jako mělké mají pět až třicet metrů. Nejhorší situace přitom panuje do pěti metrů a právě pod sto metry se minimálně zatím nic dramatického neděje.
Bazén v Thermalu získal naději. Zachránit ho má zbytková voda z karlovarských pramenů |
Společnost Karlovarské minerální vody loni vyrobila více než miliardu lahví a zvýšila meziročně tržby o šest procent. „Využíváme zdroje hlubinného původu, tvorba našich přírodních minerálních vod je proces trvající desítky let. Krátkodobá sucha se proto na našich zdrojích neprojevují,“ vysvětluje Andrea Brožová, mluvčí skupiny Mattoni 1873 (Karlovarské minerální vody – pozn. red.), která je zdejší jedničkou v prodeji minerálek.
Obě firmy prohlašují, že v návaznosti na dlouhotrvající sucha se snaží omezit spotřebu technické vody ve výrobním procesu. Nárůst prodeje lahví potvrzuje i ředitel Ondrášovky Libor Duba. „Zaznamenali jsme zvýšenou spotřebu nápojů, neboť sucho bylo v loňském roce i části letošního doprovázeno velmi teplým počasím,“ říká šéf firmy vyrábějící mimo jiné vodu Korunní.
Ani pramen vody Rajec nemá žádné problémy – a tržby značky také rostou.
Většina produktů Karlovarských minerálních vod se stáčí v obci Kyselka a v přilehlých oblastech v Karlovarském kraji. Středoevropská skupina se sídlem v České republice mimo jiné vyrábí nápoje pod značkou Mattoni, Magnesia, Dobrá voda či Aquila, společnost tudíž zdejšímu trhu s balenými vodami dominuje.
Méně známá balená voda Mlýnský pramen je stáčená přímo v Karlových Varech ze stejnojmenného pramene. „Se skupinou Mattoni 1873 spolupracujeme jen v rámci stáčení Mlýnského pramene a produkci jsme kvůli suchu omezit nemuseli,“ říká Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary. „Nejsme závislí na srážkách, jelikož naše minerální voda strávila v podzemí tisíce let,“ vysvětluje.
Česko bojuje se suchem. ‚Napouštěčům‘ bazénů by mohla podražit voda |
Nejhlubší vrt proslulé karlovarské minerální vody se nachází až devadesát metrů pod zemí. Podle Trnky by nepřetržité sucho muselo trvat několik set let, aby prameny vyschly.
Přesto výrobci nakládají se základním zdrojem svého byznysu opatrně. Nutí je k tomu zákonná pravidla a mechanismus vydávání vodoprávních povolení.
Stát si hlídá, kolik tekutiny zbývá, aby jí bylo dost i pro krajinu a to, co v ní žije. „Každé povolení je přísně limitováno množstvím možného odběru vody i minimální hladinou ve zdroji,“ dodává Brožová z Mattoni 1873.
Minerální zdroje mají ještě větší péči, musejí se pravidelně měřit a posbíraná data odesílat na Český inspektorát lázní a zřídel, který nad dodržováním stanovených limitů bdí.
„Zdroje přírodních minerálních vod jsou elektronicky sledovány na základě podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví kontinuálně každých deset minut,“ uvádí Duba z firmy Ondrášovka, jež zaujímá druhou pozici v prodeji minerálních vod v Česku.
Balená minerální voda musí splňovat požadavky lázeňského zákona a musí pocházet ze zdroje přírodní minerální vody, který tak klasifikovalo ministerstvo.
Minerálka jen jako doplněk
Mariánské Lázně představují druhé tuzemské epicentrum, kde se nachází vysoká koncentrace zřídel – je jich tu šestnáct. „U hlubších zdrojů neregistrujeme pokles podzemních vod a v žádném případě nevysychají,“ potvrdil hlubinnou kondici vedoucí mariánských léčivých zdrojů Rudolf Petrák. „U mělčích zdrojů je vydatnost pramene samozřejmě nižší, ale to se bavíme jen o vrtech v hloubce pět metrů, kterých je minimum,“ dodal.
Po stopách čistých pramenů. České studánky jsou opředeny pověstmi a legendami |
Vleklý suchopár neublížil ani léčivým pramenům v Klášterci nad Ohří. „Minerální vodu pravidelně měří specializovaný technik a doposud nezaznamenal žádný pokles,“ uvedl starosta města Štefan Drozd. Klášterecký pramen dosahuje do hloubky 120 metrů pod zemí a společně s dvěma ostatními prameny je volně přístupný veřejnosti. „Žádným způsobem nemusíme omezovat návštěvnost našich pramenů, lidé mohou stále čepovat vodu neomezeně a zdarma,“ doplnil starosta.
Přehánět s pitím minerálek by to lidé ale neměli, jsou dobré jen jako doplněk pramenité vody. Šéf Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary doporučuje hlídat si spořádané doušky, ideálně se poradit s místním lázeňským doktorem. „V zájmu toho, aby pitné kúry nebyly negativně ovlivněny, by si měl člověk natočit vodu do jednoho pohárku nebo maximálně do litrové lahve,“ vysvětluje s tím, že ani u šestnáctky tamních zřídel, kde se dá volně zdarma čepovat, se kapacita neomezovala.
V popularitě vede kohoutková
Navzdory smutnému privatizačnímu příběhu, který utnul lázeňskou tradici, netrpí nedostatkem ani proslulá Ida v Náchodě. Léčivý pramen, jemuž se říkalo „vostrá voda“, se nestáčí a o název s ochrannou známkou přišel, ale na vydanosti a popularitě u běžných stáčečů mu to neubralo.
„U nás žádná krize není. Tady bagrem hrábnete do dvou metrů a teče vám lahodná Ida,“ pochvaluje si starosta města Jan Birke (ČSSD). „V roce 2015 jsme prameník v Bělovsi museli zavřít, ale to nebylo proto, že by vyschnul, nýbrž kvůli tomu, že ve vodě bylo velké množství arsenu,“ dodal. Vedení města se proto rozhodlo založit dva nové vrty přibližně v hloubce sta metrů a z minerální vody arsen vyfiltrovalo.
Hlavní sympatie Čechů ale pořád patří kohoutkové vodě, protože je levná, dostupná a kvalitní. Na rozdíl od jižanských států Evropy nehrozí vypití natočené sklenice kolikou nebo jiným zdravotním lapsem. A druhou výhodou je, že nezatěžuje životní prostředí plastovým odpadem.
V České republice je zhruba tisíc obcí, které o tento komfort minimálně v letních měsících přicházejí, protože nejsou napojené na vodovodní řád, případně čerpají jen z lokálního zdroje, náchylnějšího na vysychání.
Loni byla situace zatím nejhorší, co se týče vydanosti využitelných zdrojů. Překonala dosavadní historická minima spojená s rokem 2015. Bilance povrchových zdrojů se usadila na hodnotě 3,355 miliardy metrů krychlových, v roce 2013 to byl dvojnásobek. Využitelných podzemních vod bylo 765 milionů kubíků, také o polovinu méně než roku 2013, tedy tím posledním, než suchá pětiletka propukla.
