Trestní oznámení v kauze OKD jsme podat museli, říká v rozhovoru pirátský šéf vyšetřovací komise
Předseda sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD Lukáš Černohorský.
| foto: ČTK
Premium
Rozhovor
Praha -
Po dvou letech bádání přišla sněmovní komise vyšetřující privatizaci těžební společnosti OKD s trsem trestních oznámení. „Pálí“ do politiků z 90. let, jako byl například exministr průmyslu Vladimír Dlouhý, ale také do bývalých špiček ČSSD, tedy bývalého premiéra Bohuslava Sobotky či exministra průmyslu Milan Urban.
Ve výčtu nechybí Viktor Koláček a Zdeněk Bakala, bývalí majitelé firmy Karbon Invest, které doly spadly do klína. To vše s cílem připsat k průšvihu s privatizací ostravsko-karvinských dolů konkrétní jména a tváře.
Poslanci v závěrečné zprávě vyzvali státní úřady, aby podaly určovací žalobu, jež by vyjasnila, komu patří portfolio 44 tisíc hornických bytů. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) v rozhovoru pro LN tvrdí, že ne vše, co se v kauze OKD stalo, musí být už promlčené. „Závěrečnou zprávu jsme doplňovali o některé věci, na něž jsme narazili. U něčeho policisté skutečně říkali, že se nemá podávat trestní oznámení. To se ale netýkalo těch trestních oznámení, jejichž podání komise nakonec schválila,“ hájí postup sněmovní komise Černohorský.
LN: Myslíte si, že justice může na základě vašich čtrnácti trestních oznámení zjistit něco nového?
Z mého pohledu určitě ano. Je možné, že policie některé věci odloží, protože došlo k promlčení. Vzhledem k tomu, že komise neměla přístup do interních systémů policie, kdy v některé věci například mohlo dojít k přerušení a přetržení lhůty pro promlčení. A to by pak nemuselo být promlčené. V komisi jsme se shodli, že podáme tato trestní oznámení a policie se s lhůtami vypořádá sama.
Co komisi doporučovali přizvaní detektivové.
Běží soud v podobném případu, jako je OKD.LN: Kupříkladu ztráta většinového podílu státu v OKD, k níž došlo v roce 1996, je už 23 let stará záležitost.
Kdybychom to nepodali a následně někdo řekl, že lhůta teprve uplyne, bylo by to špatné. Lepší varianta je podat oznámení a nechat zkoumat policii, zda došlo, nebo nedošlo k promlčení.
LN: Bývalý člen komise Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že přizvaní detektivové vám doporučovali některá trestní oznámení nepodávat. Bylo to tak?
Od letošního srpna, odkdy pan Zaorálek není členem komise (stal se ministrem kultury a musel komisi opustit, chystá vlastní zprávu z vyšetřování OKD – pozn. aut.), jsme to přehodnotili. Závěrečnou zprávu jsme doplňovali o některé věci, na které jsme narazili. U něčeho policisté skutečně říkali, že se nemá podávat trestní oznámení. To se však netýkalo trestních oznámení, která komise nakonec schválila podat.
LN: Proč si myslíte, že stát nepřestal vlastnit hornické byty po OKD? Nevléváte falešnou naději jejich nájemníkům, kteří už byli v minulosti několikrát zklamáni? Neslibujete pomyslné vzdušné zámky, když chcete po vládě, aby podala určovací žalobu na vlastnictví bytového fondu?
Existují právní názory, které říkají, že vložení bytového fondu do společnosti OKD bylo v rozporu se zákonem. Pouze soud může v důsledku říci, jestli pochybení bylo tak významné, že by tento akt byl zneplatněn od prvopočátku. Do toho vstupují nové faktory. Řešili jsme to s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a s ministerstvem financí.
Existují totiž také názory, že sice můžeme mít pravdu, ale že mohlo dojít k takzvanému mimořádnému vydržení, a to k datu 30. ledna 2012. To je další věc, kterou musí ministerstvo financí vyhodnotit. Podnět pro určovací žalobu jsme podali. Sněmovní vyšetřovací komise totiž nemůže činit právní kroky. Právní legitimitu má v tomto případě jen vláda. Ministerstvo je schopné říci právní názor, v němž musí vyhodnotit i riziko případné arbitráže ze strany nabyvatele.
LN: Když jsem tuto otázku konzultoval s právníky a ekonomy, bylo mi řečeno, že by se tím mohlo zpochybnit vlastnictví několika stovek tisíc bytů v různých privatizacích. Toho se nebojíte?
Nyní běží soud v podobném případu, jako je OKD. Jde o byty na pražském sídlišti Písnice, které prodávala firma ČEZ. Tato žaloba sice byla smetena ze stolu, ale jen proto, že nájemci nemají legitimitu podat žalobu. Tu má jen stát. Proto se v tuto chvíli pohybujeme v rovině akademické debaty, dokud někdo nespustí soudní líčení.
LN: Přesto – neobáváte se rozhoupání obrovského množství vlastnických vztahů?
Je možné, že by se to dotklo většího počtu bytů než jen nájemníků v bytech po OKD. Vyšetřovací komise ale měla povinnost projít všechny informace a vydat zprávu. Řekli jsme, že máme podezření. Nic nechceme zatajovat. Nač jsme přišli, to jsme dali do závěrečné zprávy a předali odpovědným orgánům, jež mohou s poznatky dále nakládat.
LN: Ve zprávě mě zaujala pasáž o roli Bezpečnostní a informační služby (BIS) ve vztahu k informacím, jež poskytovala odpovědným členům vlády. Zjistili jste, zda příslušní ministři od zpravodajců věděli, že za Karbon Invest v době prodeje minoritního balíku akcií OKD v roce 2004 vystupoval kromě jejích majitelů také investiční bankéř Zdeněk Bakala?
Požádali jsme BIS o potřebné informace. Odpověděli nám. Obsah odpovědi vám však sdělit nemohou, protože je v utajovaném režimu.
LN: Je z toho patrné, co kdo z členů vlády tehdy věděl?
Ve zprávě jsme zdůraznili, že jeden ze zpravodajců BIS, který měl tehdy na starosti i věci spojené s OKD, velmi plynule přešel – poté co Karbon Invest ovládl Zdeněk Bakala – do funkce bezpečnostního ředitele Karbon Investu. Chtěli jsme zjistit, zda měl informace k OKD. Když ho BIS zbavila mlčenlivosti, aby mohl mluvit před komisí, odmítl vypovídat. Zdůvodnil to obavou z možného trestně-právního postihu, což bylo z mého pohledu zajímavé.
LN: Proč?
Samozřejmě se vyrojí spekulace, zda informace, které měl, zadržel, aby neprotekly na správná místa.
LN: Znovu se zeptám na téma informovanosti členů vlády. Věděl v roce 2004 někdo z tehdejšího kabinetu, že majitelé firmy Karbon Invest jednají s Bakalou?
Nemáme informace o tom, že by to někdo z členů vlády věděl. To byl také důvod, proč jsme chtěli vyslechnout pana Bakalu. Nepřišel. Kdyby přišel a řekl nám, že tuto informaci sdělil ministru XY, když s ním jednal, v tu chvíli bychom nepodávali trestní oznámení například na pana Koláčka. Pokud to však zatajovali, musíme postupovat, jak se komise shodla.
LN: Tím jste mi vlastně odpověděl na otázku, zda BIS informovala členy vlády o tom, že o OKD měl skrytý zájem Zdeněk Bakala ještě před prodejem minoritního balíku akcií v září 2004.
Mohu pouze setrvat na tom, že nemáme informace, že by o tomto ministři věděli.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
