Jediný způsob, jak by se chlapcovi rodiče dnes mohli domoci odškodnění od státu, by bylo žalobou u soudu. Jenomže od zavedení nového občanského zákoníku v roce 2014 není za nežádoucí účinky vakcinace odpovědný nikdo – a nikdo tak ani žádné odškodnění na státu nevysoudil. Nyní se to má změnit.
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě začne odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Zákon, který by to umožnil, ve středu schválila sněmovna a nyní ho posoudí Senát.
Anketa: Česko 2050. Dvanáct expertů předpovídá, jak bude vypadat naše země |
„Je to dlouholetý dluh, který máme v rámci českého právního řádu. Tento institut odškodnění je z našeho pohledu zcela na místě a měl by také trošku otupit hrany odpůrcům očkování,“ uvedl ve středu ve sněmovně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ministerstvo by odškodnění vyplácelo podle předlohy do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady zákon nestanoví, stát chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne ročně 100 milionů korun. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů za rok.
  |
Klíčové je, že stát nebude vždy požadovat prokázání souvislosti mezi podáním očkovací látky a zdravotním následkem. To se totiž prokazuje jenom velmi těžko. Případy, za které bude stát skutečně odškodňovat i bez nutnosti prokazovat souvislost, určí vyhláška.
Jejím obsahem, o kterém LN již dříve informovaly, bude výčet případů, u nichž se stanovuje „vyvratitelná domněnka“, že pokud nastanou zmíněné následky, tak danou újmu způsobilo očkování.
Chřipka ročně usmrtí 200 lidí, milion pacientů dožene k lékaři. Právě teď je ideální čas na očkování |
Ministerstvo mělo původně v úmyslu nahrazovat obětem očkování majetkovou i nemajetkovou újmu. Skupina vládních poslanců v čele s předsedkyní zdravotnického výboru Věrou Adámkovou (za ANO) ale navrhla, aby stát nahrazoval pouze ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. To znamená, že by se měly odškodňovat jenom trvalé následky povinného očkování.
Sněmovna nakonec jejich návrh schválila i přes výtky opozice, že jde o značné zúžení odškodnění. V předloze však i nadále zůstává, že kromě trvalých následků bude stát zároveň platit náhradu za duševní útrapy rodičů.
Očkování má své zastánce i odpůrce.
Ve složitých případech by zároveň ministerstvu zdravotnictví mohla podle poslanecké úpravy při posuzování žádostí pomoci odborná komise. Ta by se vyjadřovala k tomu, zda za újmou na zdraví skutečně stojí povinné očkování, anebo nikoli.
V jiných případech však stát již nebude požadovat prokázání souvislosti mezi podáním očkovací látky a zdravotním následkem. To se totiž prokazuje jen velmi těžko. Proto ministerstvo připraví vyhlášku specifikující případy, za které bude stát skutečně odškodňovat i bez nutnosti prokazovat přímou souvislost.
O pracovním návrhu ministerské vyhlášky LN už dříve informovaly. Stojí v něm, že stát odškodní trvalé poškození, pokud u očkovací látky proti tetanu nastane prudká alergická reakce (do čtyř hodin), ztráta pohyblivosti ramene či paže (dva až 28 dní) a postižení mozku (do 72 hodin).
Podobně bude finančně kompenzovat případy, kdy u očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nastane prudká alergická reakce (do čtyř hodin) nebo postižení mozku (pět až 15 dní).
Vědci: Spalničky mohou imunitu člověka zdevastovat stejně jako 10 let s HIV. Vymažou jí ‚paměť‘ |
Kauzální souvislost se nebude muset prokazovat ani v případě, pokud u vakcíny obsahující virus zarděnek propukne v době od sedmi do 42 dní chronická artritida neboli zánětlivé onemocnění kloubů, a podobně, pokud u vakcíny obsahující virus spalniček dojde k poklesu množství krevních destiček, který doprovází výsev velice drobných prokrvácených míst v kůži, vznik modřin a riziko vykrvácení (sedm až 30 dní), nebo když se u lidí s oslabenou imunitou do šesti měsíců objeví spalničky vyvolané vakcinací.
Návrh vyhlášky pak specifikuje ještě poslední dva případy, a to pokud u vakcíny obsahující inaktivovaný virus dětské přenosné obrny propukne do čtyř hodin prudká alergická reakce neboli anafylaktický šok anebo pokud u vakcíny proti žloutence typu B propukne do čtyř hodin prudká alergická reakce neboli anafylaktický šok.
Očkování proti prasečí chřipce.
„V ostatních případech bude posuzování toho, zda je újma na zdraví způsobena povinným očkováním, předmětem standardního prokazování,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.
Na důležitost vyhlášky upozorňuje také spolek Rozalio, který sdružuje rodiče usilující o svobodnou volbu v očkování. „Aby byl zákon funkční a ku pomoci poškozeným, je kromě znění samotného zákona také zcela zásadní znění prováděcího předpisu, který vymezuje, jaká poškození se budou odškodňovat. Je proto důležité, aby výčet nebyl příliš úzký. Vyhláška by měla závažné nežádoucí účinky pojímat v širším spektru, vycházet z praxe a potřeb poškozených,“ upozornil spolek v dopise členům sněmovního zdravotnického výboru.
Zákon proto již dříve kritizoval i Václav Hrabák ze Společnosti pacientů s následky po očkování. Nelíbí se mu, že odškodnění se chystá jen pro omezený počet případů, které stanoví vyhláška. „Ministerstvo sice přiznalo, že existuje problém, který je obrovský, ale přitom z něj udělalo v podstatě malichernost a odmítá ho řešit,“ uvedl již dříve.
