Lidovky.cz

Česko

Rodí se nové povolání: sekretářka zdravotní sestry. Účelem je úleva od byrokracie

Zdravotní sestra - ilustrační foto. | foto: ČTK

Premium Původní zpráva
PRAHA - Jedním z důvodů, proč některé zdravotní sestry odcházejí mimo svou profesi, je nadměrná administrativní zátěž. A protože v tuzemském zdravotnictví trvale chybějí tři až čtyři tisíce sester, snaží se jim ministerstvo byrokratické břímě odlehčit. Od příštího roku by sestry v nemocnicích mohly dostat k ruce sekretářku, která za ně udělá administrativu.

Novou pozici „administrativní pracovník ve zdravotnictví“ bude moci obsadit každý, kdo má maturitu a absolvuje dvouměsíční doškolovací kurz. Zdravotnická sekretářka bude mít oprávnění nahlížet do ošetřovatelské dokumentace pacientů tak, aby s ní mohla pracovat.

„Vnímáme, že ve zdravotnictví je stále velká administrativní zátěž. Často to slýcháme jako stížnost od sester a od lékařů. Myslíme si, že jedním z opatření by mohlo být to, že by administrativu nedělali přímo zdravotníci, ale že by na to byla speciální pozice administrativního pracovníka ve zdravotnictví. Víme, že po tom některé nemocnice docela volají,“ uvedl pro LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V praxi to bude znamenat, že všechno to, co dříve dělala zdravotní sestra, si rozdělí vysokoškolsky vzdělaná všeobecná sestra, praktická sestra s maturitou ze zdravotní školy a zdravotnická sekretářka s maturitou odkudkoli a s patřičným kurzem.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Vzdělávací kurz bude složený z teoretické i praktické části. Zahrnovat má například témata týkající se práce se zdravotnickými registry, statistickými hlášeními, vedení zdravotnické dokumentace, vykazování zdravotní péče a podobně. Bude rozložený do dvou kalendářních měsíců, kdy prezenční kurzy se odehrají každý druhý týden v pátek a v sobotu. Celkový časový rozsah činí 48 výukových hodin. Vše bude organizovat Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Sekretářky rozšíří tým

Studium se pak zakončí závěrečnou zkouškou ve formě písemného testu v elektronické podobě a pohovorem. Kurz bude hrazený, za účastníka ho může zaplatit jeho zaměstnavatel. Cena jednodenního vzdělávacího programu je stanovena na 1650 korun.

V Česku chybí tisíce sester. Přetížený zdravotnický personál to v příštích letech nebude mít jednodušší

„Je velmi důležité, aby se lékaři a sestry mohli věnovat své práci naplno, a proto dlouhodobě intenzivně pracujeme na snížení administrativní zátěže zdravotníků. Pevně věřím, že společně s plánovanou elektronizací zdravotnictví je vzdělávací program dalším krokem, který zlepší zdravotnickým pracovníkům pracovní podmínky,“ dodal ministr Vojtěch.

V praxi to bude znamenat, že činnosti, které ještě nedávno musela zvládat zdravotní sestra sama, si budou moci rozdělit multidisciplinární týmy, ve kterých budou kromě vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester také praktické sestry, jež budou provádět základní ošetřovatelské úkony, a administrativní pracovníci, kteří budou mít na starosti byrokracii.

Zdravotní sestra - ilustrační foto.

„Pochopitelně tuto aktivitu velmi vítám, protože si myslím, že administrativní pracovník bude cenným pomocníkem a skvěle doplní multidisciplinární tým. Tato role je velmi záslužná a důležitá a myslím, že bude hodně využívána a že se uplatní v praxi,“ řekla LN Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Zavřená lůžka to neřeší

Zdravotní sestra? Multidisciplinární tým

■ všeobecná sestra  – k povolání je potřeba absolvovat tříletý bakalářský obor na vysoké škole nebo tříleté studium na vyšší zdravotnické škole

■ praktická sestra – Jde o absolventy střední zdravotnické školy či akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání maturity. Mají méně kompetencí, kupříkladu nesmějí podávat léky do žíly, a to ani ve formě infuze.

■ administrativní pracovník ve zdravotnictví – bude mít oprávnění nahlížet do ošetřovatelské dokumentace tak, aby s ní mohl pracovat.

Kvůli nedostatku zdravotních sester v Česku musejí nemocnice často zavírat lůžka. Kupříkladu v Praze je situace taková, že Nemocnice Na Bulovce má aktuálně uzavřených přibližně 150 lůžek z celkového počtu asi 995. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze je z celkového počtu 1540 lůžek uzavřeno aktuálně dvacet tři interních lůžek, devatenáct chirurgických lůžek a sedm intenzivních lůžek.

Motolská nemocnice má kvůli nedostatku personálu omezený provoz na 55 lůžkách standardních a 25 intenzivní péče. Celkem 90 lůžek z 1063 nyní zeje prázdnotou i v Thomayerově nemocnici v Krči. V brněnských Bohunicích musí být permanentně uzavřeno asi 20 až 40 lůžek. Tato situace má pochopitelně přímý dopad nejenom na přetížený personál, ale i na pacienty, kterým by se tak mohla začít prodlužovat čekací lhůta na zákroky.

Navýšení počtu pomocného personálu a nově i administrativních pracovníků může nemocnicím uspořit peníze, protože náklady na ně budou nižší než na sestry. Není to však samospásné.

VIDEO: Chtěla jsem nastoupit do armády jako zdravotní sestra, vzpomíná na ‘68 Češka žijící v Německu

„Sestry na trhu práce jednoduše nejsou. Na některých odděleních je práce skutečně těžká a sestry pak odcházejí i zcela mimo obor. Částečně lze stávajícím sestrám usnadnit práci navýšením počtu nižšího zdravotnického personálu, nicméně neřeší to problém s uzavřenými lůžky,“ potvrdil LN mluvčí Nemocnice Na Bulovce Filip Řepa.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.