VIDEO: Místopředseda sněmovny Pikal vypnul Babišovi mikrofon, když nemluvil k tématu dotazu |
Odbyla jedenáctá, když opoziční poslanci u sněmovního pultíku spustili projevy na téma rizika střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), jak je konstatuje závěrečný unijní audit. Premiérova židle byla prázdná, seděl opodál ve Strakově akademii. Předem říkal, že nedorazí, míní, že se ho to netýká. Debata také záhy skončila bez posunu. Mezitím aspoň začalo být jasné, o čem se vlastně všichni baví, protože oficiálně tajný dokument unikl ven.
„Pan Babiš kontroluje svěřenské fondy, kam vložil holding Agrofert, a má přímý ekonomický zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo. (...) Nestranný a objektivní výkon jeho funkcí (předseda vlády, předseda rady vlády pro evropské fondy, ministr financí, vicepremiér pro ekonomiku) byl kompromitován, protože se účastnil na rozhodování, které se týká i Agrofertu,“ píše se v auditní zprávě, již zveřejnil Deník N.
  |
Brusel uznal řadu českých výhrad, ale žádnou, která by zpochybnila Babišův střet zájmů: třeba že už nepředsedá radě vlády, která koordinuje užití eurodotací. Kontroloři mají za to, že z definice postu premiéra je jeho politická síla pořád přítomná, i když on sám jde zrovna za dveře.
Celková suma dotací, již audit vyhodnotil jako nezákonnou, činí asi 285 milionů – tuto částku dle návrhu nemá Evropa proplatit, přičemž od loňského podzimu do ukončení procesu kolem tohoto auditu už předběžně ani neproplácí. Něco z toho už proplatila předtím, to bude chtít zpět; něco z toho předfinancovalo Česko – to to má chtít zpátky od Agrofertu, včetně dalších národních podpor pro holding, které se zákonem o střetu zájmů kolidují.
Abolice pro Babiše podle prezidenta Zemana navrhována nebude. Bral jsem ji jen jako prevenci, řekla hlava státu |
Konkrétně s paragrafem 4c: „Firmy, v nichž člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní aspoň 25 procent, nesmí dostat dotaci.“ Jelikož Brusel míní, že Babiš pořád ovládá holding, protože si nad ním udržel kontrolu tím, jak svěřenské fondy nastavil, jsou to veškeré subvence pro Agrofert. Vůči prověřovaným 17 projektům je to stoprocentní, nejpřísnější sankce: porušení zákona o střetu zájmů dělá každou žádost a platbu neuznatelnou.
Česká republika, respektive ministerstvo pro místní rozvoj, jež dialog s Bruselem koordinuje, s takovým výkladem zdejšího zákona nesouhlasí a bude ho rozporovat na bilaterálních jednáních s Evropskou komisí, stejně jako výši korekce. Ale to nic nemění na tom, že od srpna 2018 se aktivovalo přísnější unijní nařízení, které premiéra ve střetu zájmu vidí též.
Tři cesty z problému
Co se týče korekce, premiér má, puristicky vzato, pravdu, že Česká republika nebude nic vracet – je úzus, že si Brusel korekci strhne z první tranše, kterou po definitivním vyměření odesílá do členské země. Vracet bude Agrofert, zdejší úřady po něm musejí neuznatelné výdaje vymáhat. Kolik to bude, rozhodne až příslušný úřad Komise po sérii jednání se zdejšími úřady: odhadem ve druhé polovině příštího roku.
Impérium předsedy vlády by mělo vrátit neoprávněně čerpané dotace, prohlásil Fiala |
V jednom z doporučení auditu se praví, že má Česká republika nahlásit – do dvou měsíců –, jaká opatření udělala nebo se chystá udělat, aby se s premiérovým střetem zájmů vypořádala. Auditoři žádné návody nedávají ani jim to nepřísluší, ale plyne to z logiky věci i ze staršího stanoviska právního servisu Komise.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny, na jejímž programu bylo schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 2020.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na briefingu uspořádaném k auditní zprávě Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
Zaprvé: Babiš může ponechat holding ve fondech tak, jak jsou, ale každá z firem ve skupině se musí zařídit tak, aby jí podnikání vycházelo bez nenárokových dotací. To je z pohledu finanční perspektivy holdingu horší než vracení již poskytnutých podpor – to, že by nebylo žádných dalších. Nadto: kdyby se tu prosadil unijní výklad českého zákona, nesměly by se firmy hlásit ani o veřejné zakázky.
Zadruhé: Agrofert opět zůstane, jak je, případně ho Babiš vyjme z fondů do podoby, již měl před vložením, ale přestane být premiérem, aby firmy mohly dotace čerpat.
Zatřetí: aby mohly firmy k subvencím a Babiš mohl být premiérem, vloží holding do takzvaného slepého fondu, který zaručuje, že od něj bude úplně odstíněný– ani správce by nevybíral. Nebo firmu rovnou prodá.
Premiér namítá, opakovaně, že nic z toho dělat nebude, neboť už udělal, co po něm zákon – takzvaný lex Babiš – požadoval a od střetu zájmů se odstřihl. A už tak tuto legislativu považuje za narušení svého práva podnikat. Podnikat mu ale nikdo nebrání, jde o výběr mezi vlivnou politickou pozicí a přístupem k dotacím.
Další audit na obzoru
České úřady s evropským výkladem nesouzní, jak plyne i z mnoha námitek, které uplatnily. Stojí si na svém, že premiér splnil, co měl. Spor může vyústit až u Evropského soudního dvora, ale nebude to mít odkladný účinek na neochotu Komise proplácet dotace Agrofertu. A na domácí scéně bude vyvolávat mimořádný odpor opozice či neziskových organizací, o pořadatelích demonstrací nemluvě, pokud zdejší úřady budou na projekty Agrofertu veřejné prostředky dávat, když podle Unie to bude v rozporu se zákonem.
Státní zástupce Zeman zvolil v kauze Čapí hnízdo zlatou střední cestu, z vichřice se stává vánek, říká advokát Ortman |
Další doporučení se týká řídících orgánů dvou operačních programů, ministerstva životního prostředí (MŽP) a průmyslu (MPO). Větší problém je s tím druhým, chybovost činila 96,7 procenta. Nicméně to už se řeší od loňského dubna, bez souvislosti s Agrofertem. Brusel tehdy zmrazil celý operační program na MPO, protože se ukázalo, že úplně selhávaly řídicí a kontrolní mechanismy. Nikdo třeba nekontroloval chabě zastřené majetkové propojení žádající firmy s jinou velkou nebo to, jestli peníze na nové zaměstnance nešly na ty staré (jakože v řadě případů šly). Od loňského dubna se pracovalo a pracuje na nápravě.
Prezident Miloš Zeman (vpravo) a premiér Andrej Babiš (ANO).
Fondy pod MŽP netrpí takovými systémovými vadami, ale stejně jako MPO mají zkontrolovat všechny podpořené projekty, jestli se v nich kolize se střetem zájmů nevyskytla taky; pokud ano, výdaj není uznatelný. Plus si mají nastavit takový systém, aby toto riziko uměly odhalovat.
Propíraný audit se týká strukturálních fondů: fungují tak, že žadatelé přihlašují své projekty a vybírají se ty, kterým se dotace přizná. Asi v únoru by měl být hotový druhý audit, na nenárokové zemědělské dotace, to jsou také investiční akce, kde se vybírá z žadatelů. Protože se vybírá, existuje riziko střetu zájmů. Žádná kontrola neřeší nárokové zemědělské dotace na hektar obdělávané půdy. O těch se zvlášť nerozhoduje, jsou automatické.
