Lék na kůrovce: postřik, po němž se brouk nemnoží. Má likvidovat jen konkrétní druh
Přehlcené stavy. Kvůli čím dál vyšší kalamitní těžbě nestíhají dopravci odvážet napadené kmeny. Přitom strom by měl zmizet, než z něj vylétne nová generace.
| foto:
Dan Materna,
MAFRA
Premium
V normálních letech zachytávají jednotlivé feromonové pasti na kůrovce stovky brouků ročně. Tisíce, pokud už začíná být přemnožený. Loni zachytili odborníci do lapače umístěného na Vysočině sto tisíc lýkožroutů. Brouk se množí čím dál víc.
Vědci z České zemědělské univerzity v Praze se proto nyní podílejí na výzkumu, díky kterému by bylo možné zaútočit na samotné „libido“ škůdce tak, aby se dál nemnožil. Novou metodou chtějí ovlivnit přímo genetickou výbavu brouka. „Zjednodušeně řečeno, v průběhu přepisování genu dojde k zablokování příslušné oblasti RNA (která se podílí na přenosu genetické informace – pozn. red.) a umlčení čili nedokončení tvorby nebo snížení funkce konkrétního genu,“ vysvětlil LN Marek Turčáni z týmu pro mitigaci fakulty lesnické a dřevařské.
Nezabíjet jiný hmyz
Fakulta se na výzkumu začala podílet loni. Průkopníky v novém přístupu jsou USA a Belgie. Ve Spojených státech vědci už provádějí první testy. Zatím v malém pokusném lese nebo ve sklenících. „Kůrovec žije většinou pod kůrou. Musíme se tedy zaměřit na to, aby se postřik s účinnou látkou dostal na tělo nebo do potravy brouka,“ popsal další člen týmu pro mitigaci Amit Roy.
Cílem je vyvinout takový postřik, který by mohl cenově konkurovat komerčním insekticidům. Zároveň by měl likvidovat jen jeden konkrétní druh, zatímco běžné insekticidy zabíjejí i další hmyz.
Lýkožrout smrkový je ve svém množení mimořádně zdatný. „Generace vylítnutá z jednoho stromu ohrozí deset dalších stromů. Z deseti stromů je to sto dalších a ta rakovina jde dál,“ popsal již dříve Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství podniku Lesy ČR. Za běžných let je potřeba pěti tisíc samic, aby zahubily zdravý strom. Jenže několik let panující sucho tyhle počty mění. Teď jich stačí dva tisíce, protože smrk je se svými mělkými kořeny slabý.
Marek Turčáni odhaduje, že postřik bude plně uplatnitelný za pět až sedm let. Metoda tak bude využitelná až na příští kalamity lýkožrouta. U té nynější odborníci očekávají, že ve středoevropském regionu nastane relativní konec – respektive oslabení kalamity – v roce 2026.
Kůrovec - grafika
Pokusy proti krascům
Metodu postavenou na RNA je případně možné použít i pro boj proti dalším škůdcům. Protože však platí, že co druh, to jiné specifické geny, a tedy i jiná strategie, musela by se vyvinout pro každý druh zvlášť. V praxi by to bylo velmi drahé, přitom ne pro každý řád hmyzu je metoda účinná. Dobrá zpráva je, že výborně funguje u brouků, tedy i u kůrovce. Ostatně v americkém Kentucky už provádějí pokusy s použitím metody proti krascům, kteří decimují tamní jasany. Podobně jako kůrovec, i krasec je podkorní škůdce s vysokým invazním potenciálem.
Zatímco v lesnictví je použití metody interference RNA poměrně nové, v jiných oblastech jsou za ní roky výzkumu. Za objevení mechanismu kontroly toku genetických informací skrze úpravu ribonukleové kyseliny u hlístic dostali v roce 2006 dva Američané, Andrew Fire a Craig Mello, Nobelovu cenu za lékařství. Objev totiž otevřel možnosti pro vývoj nových genových terapií, díky kterým by se dalo napravit množství dědičných poruch, bojovat proti virovým onemocněním, případně rakovině, nebo léčit kardiovaskulární choroby.
Co se samotného kůrovce týče, vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd spolu s experty Lesů ČR díky experimentu zjistili, že v kůře jednoho smrku může přezimovat až 75 tisíc brouků. Následně shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali „jarní podmínky“. Do měsíce se na místě vyrojilo na 150 tisíc brouků. Pokud by kůra, kterou vědci nasbírali, zůstala v lese, pak by v ní lýkožrout přezimoval a na jaře by vylétl vstříc novým zdravým stromům.
Mezi roky 2015 a 2018 měl kůrovec na svědomí 25,64 milionu kubíků dřeva, přičemž rok od roku tento počet roste. V roce 2018 to bylo 13,06 milionu kubíků dřeva, loni číslo zase o něco poskočilo, i když konkrétní data zatím nejsou k dispozici. Jeden metr krychlový dřeva odpovídá v průměru jednomu stromu.
Miniaturní brouk za sebou nechává spoušť hraničící s ekologickou katastrofou. Z pohledu z výšky jsou patrné rozsáhlé plochy holin – tam, kde se kdysi tyčily lesy, je nyní jedno velké nic.
To s sebou ovšem nese i nové výzvy. Česko se v důsledku kůrovcové kalamity snaží ustoupit od monokultury smrku, jež není v místních podmínkách přirozená. Její počátek se přisuzuje ještě době za vlády císaře Karla VI., respektive za císařovny Marie Terezie. Smrk se zdál jako ideální hospodářská dřevina – rychle roste, je pružný a dobře se zpracovává. Jenže v Česku není původní a do nížin nepatří.
Strašák: změny klimatu
Kalamita teď velí čelem vzad. Republika se má vrátit k tomu, co je ve zdejší krajině přirozené, tedy ke smíšeným lesům. Ty se navíc budou hodit – žijeme v době, do které se propisují dopady klimatické změny, jež se nyní projevují zejména zmíněným dlouhotrvajícím suchem. To je také příčinou toho, že jsou stromy oslabené. Vzhledem k tomu, že Česko stále pěstuje smrkovou monokulturu, kůrovec měl šanci se tolik rozšířit.
„Nikde v okolních zemích to nepřivedli tak daleko jako my. Samozřejmě i ostatní evropské země procházejí stejnou změnou klimatu a samozřejmě i ony mají kůrovce a rozsáhlé kůrovcové těžby. Ale nikde to nepřivedli do takové kalamity jako my. Stav lesů v Česku je prostě výsledkem dosavadní lesnické politiky,“ míní Josef Fanta, uznávaný ekolog lesa a krajiny a emeritní profesor univerzity v Amsterdamu.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
