Pátek 22. ledna 2021svátek má Slavomír 0 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Lesem tak lehce neprojdete. ‚Už nebude takový, jak ho známe. Bude hustý a neprostupný,‘ říká ministr Toman

Loni spořádal kůrovec 50 tisíc hektarů lesů – odhady pro letošní rok hovoří o... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Loni spořádal kůrovec 50 tisíc hektarů lesů – odhady pro letošní rok hovoří o... | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha  Státní lesy, které zaujímají skoro půlku území, se promění. Až 40 procent ploch se obnoví přirozeně, budou tak méně prostupné.

Snad nikdo jiný na světě nechodí s takovou náruživostí sbírat do lesa houby nebo lesní plody. Češi jsou v tom mistři. Pravda, mají k tomu také skvělé podmínky – ne ve všech zemích je totiž ze zákona možné sbírat to, co les nabízí. I v tuzemsku to však časem bude čím dál tím těžší. Ne snad kvůli tomu, že by bylo zakázané sbírat plody na cizím pozemku. Ale proto, že se les změní. „Počítáme s tím, že do roku 2024 by mělo být až čtyřicet procent ploch ve státních lesích průběžně zalesňováno přirozenou obnovou,“ řekl LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Jednoduše řečeno, na mnoha holinách, které za sebou nyní zanechává kůrovec, nebudou pobíhat lesníci se sazeničkami a sázet. Les se o to postará sám. Semena dřevin přinese vítr nebo se o ně postarají okolní stromy. Neznamená to však, že by lesníci všechno nechali jen tak, mohou vytvářet ideální podmínky, aby se semena dobře uchytila. Výhoda je v tom, že v místě vyrostou ty stromy, které jsou pro dané stanoviště vhodné. V konečném důsledku by nicméně měl být les druhově i věkově pestřejší.

Grafika - Lesní anamnéza.

Toman ale v souvislosti s tím upozorňuje ještě na jednu věc. „Už to nebude les, jak ho známe. Bude hustý a neprostupný,“ upozorňuje ministr.

Pokud vezmeme v úvahu, že státní podnik Lesy ČR, který gesčně spadá pod Tomanův resort, vlastní skoro polovinu ze všech lesů v zemi a na víc jak třetině vznikne spíš „prales“, pak zbystří i běžný návštěvník lesa.

A ten se bude k houbám v houštinách jen těžko probojovávat. „Houštiny již v části našich lesů jsou. Není příliš známo, že v Česku je zhruba čtyřicet procent lesů v nějakém stupni ochrany přírody, a v části z nich už není ani dnes sběr lesních plodů možný. Oproti současnému stavu se ale možnosti sběru lesních plodů ani procházek po lese moc nezmění. Houby a borůvky budeme moci sbírat dál, ale tam, kde bude přístupný les,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Znovu plachá zvěř

V hustém a neprostupném lese nejen že bude těžší, ba přímo nemožné sbírat hřiby nebo borůvky, bude se do něj zároveň stahovat zvěř. Podle ministra Tomana tak bude i náročné snižovat její stavy. Havel dodává, že pestřejší les poskytne pro zvěř větší množství úkrytů, což by mělo alespoň z části zvěři navrátit původní plachost.

„V pestřejším lese by mělo logicky žít více organismů, nejen více drobné zvěře, ale i brouků, motýlů, ale – a to se moc neříká – i škůdců. Vyšší biodiverzita je ale žádoucí. Dnes máme v lesích především několik přemnožených druhů zvěře, divokých prasat, jelenů, jelenů sika, které les neuživí, navíc škodí i na porostech zemědělských plodin mimo les,“ říká Havel.

Les na stadionu ve rakouském městě Klagenfurt.
Olysalé plochy a hromady pokácených stromů názorně ilustrují studená...

Otázka je, za jak dlouho se tak stane. Les není záležitost ani jednoho odpoledne, ani jedné generace. Roste sto i více let. „Změny budou velmi postupné, z roku na rok to laická veřejnost nepozná, ale ani za pět let nebudou žádné výrazné změny patrné. S výjimkou toho, co je už patrné dnes, totiž že na řadě míst les zmizel vykácením v rámci boje proti kůrovci,“ míní Havel.

Jak se svým lesem naloží ostatní vlastníci, bude na nich. „Polovina lesů patří nestátním vlastníkům, kterým my jen vytváříme podmínky a je na jejich rozhodnutí, jak budou se svým lesem pracovat. Do úvahy musí vzít také náklady a výnosy z takového lesa,“ dodává Toman.

Podle Havla však nemusí být výtěžnost lesa s pestřejší druhovou skladbou horší, než je z průmyslových smrkových porostů. „Je to ale jako s potravinami. Rozhodující bude vůle lidí kupovat a používat dřevo z jiných druhů stromů, než je smrk, a také se změně nabídky suroviny musí přizpůsobit dřevozpracovatelský průmysl, včetně technologií,“ líčí Havel.

Chceme více listnáčů

Změnit by se ale české lesy měly nejen díky přirozené obnově, ale i díky té umělé. Ministerstvo zemědělství totiž prosazuje, aby se zvedl podíl listnatých dřevin, což se odráží i na výši dotace, kterou mohou nestátní vlastníci čerpat. Na listnáče dostanou od státu víc. A to proto, že duby, buky a další jsou odolnější vůči suchu. Les by se tak měl postupně vrátit do své přirozené podoby. A tou je les smíšený. Nikoliv smrkové monokultury.

Co se týče Lesů ČR, v některých oblastech, zejména pak v nižších polohách, bude možné smrk sázet maximálně ve dvaceti procentech. „Celorepublikově vychází z poslední inventarizace smrk při nové výsadbě na necelou třetinu, zbytek jsou ostatní dřeviny,“ vyčísluje Toman.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...