Většina Čechů si svátky bez zeleného symbolu Vánoc nedokáže ani představit. Řezané stromky v celkové hodnotě za zhruba miliardu korun ozdobí na 1,3 milionu domácností. Ten, kdo má doma klasický smrček nebo borovici, se drží staré dobré české tradice. Bude už ale v menšině. Tento druh dnes volí pouhá desetina obyvatel.
Dobrá zpráva pro spořivé Čechy: Vánoční stromky stojí jako loni |
„Pěstitelé ze zahraničí se nám smáli, že používáme na Vánoce borovice, které podle nich jako vánoční stromeček vůbec nevypadají,“ říká David Sokol, který se pěstováním stromů ryze na svátky zabývá už dvě dekády a jeho plantáže s rozlohou sto hektarů patří v tuzemsku k největším. ,,Odhadovali, že do deseti let budeme prodávat hlavně jedle, a měli pravdu,“ vypráví Sokol. Poptávka po nich neustále roste a nejžádanějším stromkem v Česku skutečně je jedle kavkazská. Ze všech prodaných řezaných stromků tvoří více než polovinu.
Rolls-royce v zeleném
Představy, jak by měl vánoční stromeček vypadat, se v poslední době výrazně proměnily. Největší oblibě se těší stromek jako podle pravítka se svěžími sytě zelenými jehlicemi, který tvoří souměrný hustý kužel, a tato estetická kritéria nejvíce splňuje právě jedle kavkazská. Jejím největším evropským producentem je Dánsko a předseda Dánské asociace vánočních stromků Claus Christensen ji nazval ,,rolls-roycem mezi vánočními stromky“. U nás vytlačila tradiční smrk ztepilý, který svou pronikavou vůní po dekády vytvářel atmosféru českých Vánoc. Lidem nevadí, že jedle zdaleka tolik nevoní. Důležité je, že nepíchá, neopadá tak rychle jako smrček a svým pěstěným vzhledem se stává chloubou Vánoc.
„Obyčejný stromek z lesa by dneska už velký úspěch neměl,“ komentuje trend místopředseda a zakládající člen Sdružení pěstitelů vánočních stromků a jeden z prvních českých pěstitelů František Valdman. ,,Dříve se před Vánoci dělaly v lese prořezy a méně kvalitní stromky se rozprodaly jako vánoční, dnes je to naopak,“ vysvětluje. Před revolucí měly na starosti vánoční stromečky tradiční lesní závody, poté se ale z pěstování stal samostatný byznys. Dnes už stromky rostou na speciálních plantážích a do obýváků se dostanou jen ty nejkrásnější. „S lesnictvím už to nemá nic společného, je to čistá zahradničina,“ říká pěstitel.
Kdyby si strom rostl v lese, jak se mu zachce, postrádal by na hustotě a mířil by si to do výšky. U vánočního stromku je ale snahou docílit opaku – musí se vejít do pokoje a být hezky huňatý. ,,Lidé si občas myslí, že strom zasadíte a za deset let si ho přijdete uříznout, je za tím ale ustavičná práce,“ říká Sokol. Péče o stromy probíhá po celý rok. Jedině tak mohou dosáhnout požadované krásy. Na jaře pěstitelé vysazují nové sazenice. Stříhají se přibližně dvakrát ročně, stromy se frézují, aby v jejich spodních částech nerostly větve. Díky tomu pod nimi zbude místo na dárky.
Borovičky nebudou, říká šumavský pěstitel. Stromky na své plantáži ‚střihá‘ vlastnoručně vyrobeným strojem |
Z desítek tisíc vypěstovaných stromků je jich jen zlomek, které se obejdou bez jakékoli úpravy. Musejí se také dostatečně hnojit, aby jehlice dosáhly syté svěží zelené barvy, a součástí je iochrana před škůdci a proti buření neboli odstranění nežádoucích rostlin, které mohou růst stromků ohrozit. „Spoustu věcí je třeba dělat ručně,“ zasvěcuje dořemesla Sokol. Jeho podnik má osm stálých zaměstnanců, před Vánoci se ale počet pracovníků na výpomoc až zčtyřnásobí. Nejvytíženější období nastává v listopadu, kdy se začíná s těžbou, a následuje prodej až do Štědrého večera. ,,Věřte mi, že Vánoce nijak zvlášť v lásce nemám,“ směje se. ,,Trochu klidu mám jenom v únoru, a pak to celé začne nanovo.“
Nepřejícné počasí
Kromě tvrdé práce se pěstitelé musejí potýkat i s nepřízní počasí. Extrémní sucha posledních let jim působí nemalé potíže. ,,Kvůli horku a nedostatku vody jsou stromy ve stresu a nové sazenice často vůbec nepřežijí,“ uvádí Valdman. Přibývá iškůdců. Kůrovec napadá spíše vzrostlejší stromy a plantáže vánočních stromků většinou nesužuje, objevují se ale jiné choroby, proti nimž je třeba provádět preventivní opatření. ,,Když jsme s pěstěním začínali, šlo to bez postřiku, dnes ale bez něj už skoro nic nevypěstujeme,“ stěžuje si Sokol, že nesnází rok od roku přibývá a s nimi rostou i náklady. Největší nebezpečí ovšem představují pozdní mrazy. Dokážou spálit čerstvě vyrašené výhonky, a i když strom přežije, z estetického hlediska už nevyhovuje požadavkům. K tomu, aby se jím stal, vede dlouhá cesta s mnoha překážkami. Do požadované výšky roste strom přibližně deset let.
Některé vánoční stromky a řetězy obsahují nebezpečné látky. Mohou poškodit pohlavní systém, varuje Arnika |
I z tohoto důvodu nárůst poptávky po jedlích kavkazských tuzemští pěstitelé zrovna nevítají. Není sice tak náročná na údržbu jako třeba smrk, častěji ale umrzne. ,,Spoustu stromů se nepodaří vypěstovat až do konce,“ posteskne si Sokol. Vánočním stromkům neboli jehličnanům se daří ve vyšších polohách. Optimální jsou pro ně podhůří a pahorkatiny, kde není půda příliš výživná ani nehostinná. V české krajině se nejlépe vede smrkům a borovicím, zatímco jedle kavkazské dávají přednost přímořským oblastem, jako je sever Německa, Polska nebo Dánsko. Jsou to právě Dánové, kdo drží monopol na evropském trhu s vánočními stromky. ,,Pro pěstování mají na ostrově ideální klimatické podmínky, dostatek vláhy a netrápí je jarní mrazíky,“ vysvětluje Sokol, jehož nabídka stromů se dnes bez kavkazské jedle už také neobejde a tuzemští pěstitelé získávají od Dánů know-how.
Příprava vánočních stromů.
Evropský trh v krizi
Pokud Ježíšek letošní Vánoce přinese dárky pod jedličku, s největší pravděpodobností se bude jednat o stromek přivezený ze zahraničí. Borovice a smrky bývají povětšinou české, jedlí kavkazských je v tuzemsku vypěstovaná ale přibližně jen čtvrtina. „Česká komunita je poměrně malá, navzájem se známe a podporujeme,“ popisuje Valdman tuzemské sdružení, které má kolem šedesáti členů. Pokud jde o konkurenci, ta Čechy trápí v podobě té zahraniční. ,,Největším problémem jsou velkoobchody, které skupují jedle vnehorázných počtech z Polska a prodávají je za minimální ceny,“ přibližuje problematiku místopředseda, podle něhož se evropský trh s vánočními stromky v současnosti nachází v krizi. Polsko jako jediný stát Evropské unie využívá na pěstování dotace. Dánské a německé společnosti do tamějších plantáží investovaly, v důsledku je ale stromků na trhu přebytek acena klesá.
Za průměrnou jedli kavkazskou o výšce mezi sto padesáti centimetry až dvěma metry člověk zaplatí pět až devět set korun, méně žádaný smrk ztepilý a borovice lesní patří k nejlevnějším s cenou mezi třemi a čtyřmi sty korun. Zákazníci se mohou radovat, že na vánočním stromku letos ještě nějakou tu korunu ušetří, domácí pěstitelé si ale zoufají. ,,Česká jedlička je o trochu dražší, aby se vrátily alespoň náklady,“ říká Valdman. ,,I jejich cena se ale snižuje, aby se vyrovnaly zahraniční konkurenci, přitom náklady se kvůli nepřízni počasí zvyšují,“ popisuje problémy, s nimiž se pěstitelé potýkají. Podle něho krize potrvá přibližně další dva tři roky, než se současné polské plantáže vyprodají a cena stromků o něco stoupne.
Zdobení stromku jablky v lese, peníze pro útulek či nocleženky. Jak pomáhají designéři na Vánoce |
,,Pro českého zákazníka je stěžejní bohužel cena, to ale znamená, že zisky mizí do zahraničí,“ povzdychne si Valdman. Krize stromečků nyní dopadá na celou Evropu, v některých zemích, jako třeba urakouských sousedů, si s ní ale umějí poradit lépe. ,,Mentalita je tam jiná a lidé cíleně vyhledávají místní produkci,“ vysvětluje. V tuzemsku ke změnám pomalu dochází teprve v posledních letech. ,,Někteří zákazníci na ,český výrobek‘ slyší, jsou ochotní si pro stromek k pěstiteli sami zajet nebo se ptají, kde by byl v blízkosti jejich bydliště k sehnání,“ všímá si Sokol. Domácí producent se většinou pozná podle toho, že nabízí i jiné druhy dřevin než jen kavkazskou jedli, která převažuje u stánků před supermarkety
Zelené Vánoce
Stále intenzivnější debata o klimatických změnách a ekologii se odráží i na výběru vánočních stromků. Mnoho lidí po pohaslém třpytu Vánoc trápí pohled na opelichané stromečky ležící u kontejnerů. Do nabídky stromků vedle řezaných či plastových proto přibyly ity vkvětináči, které se po svátcích můžou nechat na balkoně, zasadit na zahrádce nebo přímo do lesa.
Brněnský Ekologický institut Veronica, který začal jedličku v květináči na Vánoce nabízet jako první už v roce 1998 a posléze část prodaných stromků vrací zpátky do přírody, si všímá až dvojnásobného zájmu než před pěti lety. Úspěch zaznamenal i zahradník Vojtěch Stránský, který si s vánočními stromečky v květináči před sedmi lety založil půjčovnu. Vedle nových zákazníků má dnes i stálou klientelu, pro niž je zapůjčený stromeček již tradice. Každou sezonu jich rozveze kolem dvou set.
,,Poptávka je výrazně větší, další objednávky ale zatím nejsme schopní zvládnout,“ vypráví Stránský. Se stromkem vkvětináči je totiž mnohem více práce než se řezaným. Stránský je nejprve zákazníkům osobně přiveze, jelikož jde ale o půjčovnu, po svátcích si je musí vyzvednout zase zpátky. Rozvozem však práce nekončí. Na podzim se stromky musejí přesadit do květináče, ve kterém pak zůstanou po celý rok. Pokud nadále vyhovují estetickým parametrům vánočního stromečku, půjčí se i následující sezonu, po dvou letech se ale zpátky do země vracejí všechny. Oproti pěstitelům řezaných stromků se v půjčovnách potýkají ještě sdalšími problémy.
„Ne všechny druhy pobyt v květináči a návrat do přírody snášejí,“ vysvětluje Stránský, jemuž se nejvíce osvědčily smrk a borovice, několik dalších druhů ale uhynulo. Změna prostředí je pro stromky náročná. Na zimu se pohrouží do spánku, ve vytopeném bytě se ale opět probudí a čím déle v něm zůstávají, tím se jejich kondice snižuje. V místnosti by proto neměly zůstat déle než čtrnáct dní, jinak by při návratu ven mohly zmrznout. Péče o stromek v květináči je náročnější i pro zákazníky. Rostlinu by na změnu měli připravit, aby neprodělala tak velký teplotní šok, tudíž ji z mrazů venku nejprve umístit do chladnější místnosti. Jakmile se ocitne vevnitř, potřebuje neustálý přísun vláhy a měla by se pravidelně, třeba i dvakrát denně zalévat. Z ekologického hlediska je vánoční stromeček v květináči k přírodě nejšetrnější, pokud se ale člověk rozhodne pro řezaný, stále udělá lépe, než kdyby šlo oumělý.
„Produkce plastu PVC, z něhož se jehličí vyrábí, je energeticky velice náročná a vzniká při ní mnoho škodlivin, navíc se nemůže ani recyklovat,“ uvádí Markéta Honzová z Ekologického institutu Veronica. Výzkumníci z Vídeňské univerzity také zjistili, že k výrobě jednoho umělého stromku je spotřebováno tolik kyslíku, kolik vyprodukuje několik set živých stromů za celou dobu svého růstu. ,,I při desetileté trvanlivosti umělého stromku je stále ekologičtější pořídit si deset řezaných než jeden umělý,“ říká Honzová
