Lidovky.cz: Exguvernéři České národní banky Mojmír Hampl a Zdeněk Tůma položili v komentáři pro HN provokativní otázku, zda má smysl vynakládat neomezené prostředky na záchranu lidského života. Že bychom měli myslet na ty, kdo tu zůstanou po krizi. Není to teď tak, že se ve vás ekonom a manažer na straně jedné a ředitel prestižní nemocnice na straně druhé nad touto otázkou střetávají?
Skutečně se to ve mně bije. Jsem ředitelem instituce, která dle mého poskytuje nejlepší dostupnou péči v Česku. Jsme nemocnicí tzv. poslední volby, kdy už není možné přeložit pacienta jinam. Máme tu extrémně komplikované případy na hranici života a smrti. A jsme zvyklí na to, že péče o tyto pacienty stojí opravdu hodně peněz. Koronavirus nás postavil před ohromnou eticko-ekonomickou otázku: Kde je ta míra, hranice, kdy se náklady na záchranu života jednotlivce či desítek jednotlivců ještě vyplatí? Netroufám si na to odpovědět. Nemám k tomu dostatek dat, nejsem ani doktor. Jsem tu proto, abych zajistil fungování po finanční stránce, to jsou moje mantinely, za které se netroufnu jít. Jsme v situaci, kdy počet mrtvých v Česku není ani zdaleka srovnatelný s tím, co vidíte v Itálii či ve Španělsku. Konkrétní dopady na ekonomiku také zatím neznáme. Jen víme, že budou obrovské.
Lidovky.cz: Jako manažer jste působil ve velkých podnicích, nyní vedete špičkové zdravotnické pracoviště. Jak coby ekonom hodnotíte překotný březnový vývoj koronavirové epidemie?
Rok 2020 je pro nás až dosud mimořádně atypický. Měli jsme dva standardní měsíce, na které v březnu navázal absolutně neočekávaný vývoj. Změna přišla velmi prudce. Projevila se ve struktuře výkonů, které provádíme. Některé druhy nákladů nám rychle narostly – kupříkladu osobní náklady, objemy prostředků na ochranné pomůcky či náklady na reorganizaci fungování celého IKEM. U nás to totiž vypadá jinak než v ostatních nemocnicích. Zatímco ty ostatní aktivně bojují proti koronaviru tak, že přijímají nakažené pacienty, my musíme dělat všechno pro to, aby k nám vir nepronikl. Máme totiž imunosuprimované pacienty (jejich imunita byla potlačena – pozn. red.), jejichž imunitní systém funguje jen omezeně. Ti jsou pak hlavní ohroženou skupinou. Vývoj epidemie zásadně ovlivní úhrady od zdravotních pojišťoven. Zatím s tím problém není, jelikož platby jsou poskytovány pojišťovnami na základě záloh z předchozího období. I u nás jsme však zaznamenali pokles ambulantní péče o více než polovinu, počet operací klesl na třetinu oproti standardu.
Roušky se podle Vojtěcha osvědčily, povinné zatím zůstanou. Nemocnice začnou obnovovat běžný provoz |
Lidovky.cz: Jak se s krizí vypořádá ekonomika a zdravotnictví obecně?
Zatím nevíme, jaké konkrétní dopady krize přinese. Rozhodně přijde nárůst nezaměstnanosti, bude problém s objemem průmyslové výroby, a tím pádem také se spotřebou. To se odrazí na výběru zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny budou mít k dispozici méně peněz. S kolegy i se zástupci pojišťoven se už bavíme o tom, co bude dál. Nikdo zatím není připraven na situaci, že by se omezovala kvalita zdravotní péče a její dostupnost. Všichni se budou snažit tyto aspekty zachovat. Předpokládáme také, že dojde k navýšení plateb za státní pojištěnce, jež budou současný výpadek z větší části kompenzovat. Navýšení plateb pomůže zdravotnímu systému tehdy, až se spousta současných zaměstnanců ocitne na úřadech práce.
Lidovky.cz: Letitým tématem našeho zdravotnictví je otázka výše platů lékařů, kteří jsou nyní bráni jako hrdinové bojující v první linii. Až krize odezní, nastane vhodný čas začít se bavit o zvyšování jejich platů?
Dlouhodobě se domnívám, že lékaři jsou podfinancovaní a jejich platová úroveň neodpovídá významu služby, kterou společnosti poskytují. Totéž platí o sestrách a dalším zdravotnickém personálu. Doufám, až se koronavirová krize přežene, národ na její průběh a okolnosti nezapomene a budeme se v úctě k lékařům vracet, až zase někdy půjde do tuhého. Jejich chování dnes odhaluje to nejlepší, co v nás je, v což jsme někteří možná snad ani nedoufali.
MICHAL STIBOREK■ Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a na Nottingham Trent University získal titul MBA. ■ Více než dvacet let působí jako manažer a ekonom. ■ Osm let byl ekonomicko-provozním náměstkem IKEM. ■ Přes deset let pracoval v manažerských pozicích ve firmám jako Svit Zlín, Setuza či Marila Balírny |
Lidovky.cz: Na rok 2023 plánujete slavnostní otevření dvou nových pavilonů, G1 a G2, pro vaše transplantační centrum. Je to zakázka za více než miliardu, na které se IKEM má podílet 446 miliony, zbytek uhradí stát. Neobáváte se, že z ní sejde?
Otázku této investice opakovaně konzultuji s ministerstvem zdravotnictví. Projekt dostavby IKEM byl schválen jako strategická vládní investice a ke změně tohoto statutu zatím nedošlo. Před měsícem jsme předkládali na ministerstvo kompletní zadávací dokumentaci, nyní ji připomínkují. V horizontu tří týdnů bychom měli mít odpovědi, pokud ovšem agenda nákupu ochranných a jiných pomůcek zcela nevyčerpá personální kapacity ministerstva. Pak by se mělo vyjádřit ministerstvo financí. Předpokládáme, že uskutečňování této strategické vládní investice bude pokračovat.
Lidovky.cz: Přesto, dovedete si představit scénář, ve kterém dojde k jejímu pozastavení či odložení?
Jsme přesvědčeni, že takový scénář by byl v neprospěch našich pacientů. Ale poslední slovo má samozřejmě vláda.
