Souhrn dat DKG se skládá z veřejně dostupných zdrojů od institucí jako Světová zdravotnická organizace (WHO), americká Univerzita Johna Hopkinse, Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Worldometers. Svůj názor nabízejí také renomovaní experti. Jde tak o komplexní soubor dostupných informací.
Právě proto DKG dokáže za pomoci matematických nástrojů a analytických technik hodnotit a předpovídat další vývoj pandemie u jednotlivých států. „Datové rámce byly pečlivě formulovány, aby rychle zohlednily nové kroky států, vládních orgánů a dalších relevantních aktérů, kteří se snaží zmírňovat zdravotní a ekonomické důsledky onemocnění covid-19,“ vysvětluje na svých stránkách DKG s tím, že analýza velkých dat je aplikována na počitatelné a relevantní parametry, takže je zcela nestranná.
Jednou z analyzovaných částí je bezpečnost v zemích. Hodnocena je pomocí 24 parametrů ve čtyřech různých kategoriích – účinnost karantény, účinnost vládních nařízení, schopnost monitorovat a vyhledávat nemocné a připravenost ke komplikované léčbě pacientů s covid-19.
Časovaná bomba v Izraeli? Není ochotný testovat na Covid-19 Araby, varuje expert z tamní univerzity |
Nejvýše se umístil Izrael, který sice eviduje přes 12 tisíc nakažených, ale „pouze“ 132 mrtvých. A to i přesto, že se v zemi objevuje kritika postupů tamního ministra zdravotnictví či (ne)testování arabské populace. Faktem ale zůstává, že Izrael zareagoval na pandemii velmi rychle. Na základě příkazů ministerstva zdravotnictví jsou desítky tisíc Izraelců v karanténě kvůli možnému kontaktu s virem. Zakázán je také volný pohyb a lidé smějí chodit pouze na nákupy.
Na druhém místě je Německo, zejména díky rychlé mobilizaci a zvýšení kapacity nemocnic. Celkově se v top 10 nachází šest asijských zemí. Ty podle expertů těží zejména z plošného testování. „Jsou velice důslední, systematicky vyhledávají bezpříznakové nemocné nebo ty, kteří vykazují mírné symptomy, a hlavně se jim to daří plošně,“ komentoval již dříve pro Lidovky.cz situaci v Jižní Koreji epidemiolog Rastislav Maďar.
Zbraně v čínském boji s koronavirem: drony, cenzoři a trest smrti za úmyslné šíření nákazy |
Velice podobné to je i v dalších zemích Asie. Čína například používala k boji s koronavirem drony. Speciální operační skupiny dokonce ve Wu-chanu, prvním ohnisku nákazy, shromažďovaly lidi s podezřením na infekci a přesouvaly je do karantény. I přesto, že panují obavy o pravdivosti čínských údajů o nemocných, DKG Čínu řadí na šesté místo. Česko se umístilo na solidní pětadvacáté pozici. Do konečného žebříčku bylo zařazeno 60 zemí.
Při zaměření pouze na Evropu DKG zohledňuje zejména propojení ekonomik u evropských zemí či turistický ruch. Žebříček ovládlo Německo, Česko se umístilo na 11. místě, ještě se tak vešlo do skupiny s vysokou mírou zabezpečenosti a nízkou mírou ohrožení. Žebříček uzavírá Itálie a Španělsko, do skupiny nejvíce ohrožených patří například také Rumunsko či Bulharsko.
Další část zabývající se hodnocením rizik srovnává země na základě faktorů nejen z hlediska zdravotnictví. Kromě toho, že je pozornost zaměřena na riziko šíření onemocnění a kapacitu lůžek v nemocnicích, zohledněna je také efektivita vládních kroků či stáří populace.
Vzhledem k vývoji situace ve světě není nikterak překvapivé, že na prvním, nelichotivém místě, se umístila Itálie, která se stala po Číně druhým ohniskem nákazy. Dalšími zeměmi v pořadí jsou USA, Velká Británie, Španělsko a Francie. „Naše země nebyla na tuto krizi patřičně připravena. Vyvodíme z toho všechny důsledky,“ řekl již dříve francouzský prezident Emmanuel Macron.
Velká Británie nejprve chtěla budovat kolektivní imunitu, její premiér Boris Johnson se sám nakazil koronavirem a později skončil na jednotce intenzivní péče. Americký prezident Donald Trump pro změnu ještě koncem února na tiskové konferenci prohlašoval, že „vzhledem k tomu, co jsme už podnikli, zůstává riziko pro Američany i nadále velice nízké“. Ve všech zmíněných zemích ale umíraly a umírají každým dnem stovky lidí, i proto jsou na seznamu nejrizikovějších.
Na druhou stranu je nutné dodat, že stejná pětice zemí je i v nejlepší patnáctce, co se týče ekonomické podpory občanů.
Při hodnocení účinnosti léčby je důraz kladen zejména na sledování infekce a cílené řízení nemoci, aby nebyly nemocnice přeplněné a všem se dostávalo potřebné zdravotní péče. V potaz se bere také počet zdravotníků a inovativní postupy při léčbě, například testování různých léků.
Žebříček je velice podobný tomu, který se zabýval bezpečností v zemích. Jedinou změnou v první desítce je zařazení Rakouska a SAE na úkor států z Oceánie. Na prvním místě se umístilo Německo, následované Čínou a Jižní Koreou.
Oficiální zdroje z celého světa od počátku šíření koronaviru ohlásily přes dva miliony případů infekce. Na základě vlastního sledování situace to napsala agentura AFP, podle níž je jen v Evropě evidováno více než milion nakažených. Před vypuknutím koronaviru se skupina Deep Knowledge Group zabývala zejména zkoumáním umělé inteligence.