Lidovky.cz

Česko

Plošné testování přehledně: kdo se může studie zúčastnit, jak se přihlásit a zaplatí vám za to?

Vojenské stany pro dobrovolné testování na Náměstí míru v Praze. foto:  Michal Šula, MAFRA

Původní zpráva
Praha - Jaký podíl Čechů už prošel koronavirem a zůstala jim poté imunita? Zásadní otázku zodpoví reprezentativní studie, která začíná ve čtvrtek. Výsledky budou počátkem května a spoluurčí tempo uvolňování restrikcí.
  15:35

„Je to monstrózní projekt,“ zhodnotil v úterý spouštějící se studii kolektivní imunity Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který veleprůzkum spoluzajišťuje. Na to, aby z akce vyplynula relevantní data, potřebují vědci a medici dobrovolníky. Lidovky.cz proto sestavily přehled základních otázek, podle nichž se mohou ochotní jedinci zařídit. Všechno důležité a aktualizované je dostupné na webové adrese covid-imunita.uzis.cz.

Proč se to děje?

Na podobných studiích dělá většina evropských zemí. Oficiální statistiky totiž uvádějí pouze jedince, kteří prošli testem. Nikdo ale netuší, kolik lidí mělo či má covid-19 s průběhem tak mírným, že si jej ani nevšimli. Pro stát je to důležitý údaj, vyplývá z něj totiž, jak velkou část epidemie máme ještě před sebou, a podle toho se také namodeluje rozvolnění plošných zákazů.

Co se tak zjistí?

Reprezentativní testování zkoumá přítomnost jakýchkoliv protilátek. To znamená, že odhalí osoby, které nemoc aktuálně mají nebo ji už prodělaly. Malé procento těch osob, co covid už měly, ale byl tak slabý, že po sobě nenechal protilátky, studií propadnou. I bez toho ale bude zřejmé, jestli je skutečná míra nákazy třeba dvakrát nebo čtyřikrát vyšší, než co ukazují statistiky. A také nakolik silná zůstává získaná imunita.

Proč je nutné provádět klinickou studii?
Můžeme věřit použitým testům?

Když bude procento odhalených bezpříznakových Čechů malé, bude to značit, že většina se s nemocí teprve potká a tempo uvolnění omezení musí být pozvolné. Hlavní epidemiolog Roman Prymula odhaduje, že to bude případ České republiky - pouze jednotky procent. Protože karanténa tu přišla poměrně záhy a lidi se přestali stýkat, předávat si kapénky atd.

Kdo může přijít?

Kdokoli má v Česku trvalý nebo přechodný pobyt, nemá příznaky covid-19 či teplotu a koronavirus mu ještě nebyl diagnostikovaný ani nepobývá v karanténě. Do stanů mohou přijít lidé ve věku 18 až 89 let, v Praze a Brně se testují také děti od 8 do 17 let.

Testují se různé skupiny?

Vědci potřebují, aby výsledky byly reprezentativní, takže budou nabírat dobrovolníky v jednotlivých věkových kategoriích i podle pohlaví. Na webu budou pravidelně aktualizované statistiky, které kohorty ještě nejsou naplněné. Dušek očekává, že přijde mnohem více žen, protože jsou uvědomělejší, v případě mužů spoléhá na to, že na sebe nechají zapůsobit apel médií.

Jaké jsou cíle studie a jak jich dosáhneme?
Kdo studii provede a kdo ji garantuje?

Část účastníků studie vyzve k účasti Český statistický úřad a Sociologický ústav Akademie věd, který má ze své běžné praxe už reprezentativní kohorty vytvořené. Zbytek doplní dobrovolníci z ulice a speciální kohorta, kterou zajišťuje IKEM, aby se vidělo, jak je to s covidem u chronicky nemocných pacientů. Účast je absolutně dobrovolná, kdokoliv může odmítnout.

Jak to probíhá?

Dobrovolník přijde k odběrovému stanu, kde mu nejprve změří teplotu. Dostane základní informace o projektu, doptá se na to, co mu nebude jasné. Následně podepíše informovaný souhlas a vyplní krátký dotazník. Jsou v něm otázky na typ povolání, velikost domácnosti, zda byl člověk od ledna v cizině a jestli mu ve stejné době nebylo špatně způsobem, který by svými příznaky ukazoval na koronavirus.

Profil epidemiologické situace Covid-19 v ČR.

Pak mu medici vezmou z bříška prstu kapku krve, pipetou ji vpraví na rychlotest a do patnácti minut bude odpověď. Negativní výsledek značí odchod domů.

Co když mám v těle protilátky?

Pozitivní test nasměruje dobrovolníka k výtěru z nosohltanu a provedení PCR testu, který už hledá v těle přímo virus, ne protilátky. Do dvou dnů pak takový člověk obdrží telefonát. Když bude negativní na virus, zavolají mu z laboratoře. Když pozitivní, ozve se mu hygiena, aby mu popsala, že je v karanténě a jak v ní má postupovat. PCR test je možné odmítnout, ale stejně se o takovém jedinci hygienici dozví a nařídí mu karanténu preventivně.

Kde testování probíhá?

Vybranými lokalitami jsou Brno a okolí, Praha, Olomouc, Litoměřice a Litovelsko s Uničovskem. Je to proto, že tyto regiony představují celou škálu dosavadní míry zásahu infekcí.

Demografie a epidemiologická situace covid-19.

Od malých počtů odhalených nakažených na jihu Moravy až po extrémně promořené Litovelské Pomoraví, které bylo na čas pod přísnou „karanténní poklicí“. Díky tomu budou moci statistici dopočítat výsledky na celou zemi. Adresy odběrných stanů včetně hodin, kdy se tam má chodit, jsou na webu.

Jak je to s penězi?

Účast ve studii je bezplatná, a to obousměrně: účastník za ni nic nehradí a taky nic nedostane. Odměnou je mu to, že ví, jak je na tom se zdravím, a pokud má protilátky, jeho krevní plazma může v budoucnu pomoci léčit pacienty v nemocnici.

Kde a kdy bude studie probíhat?

Kdy budou výsledky?

Sběr dat potrvá asi dva týdny, výsledky budou počátkem května. Poskytnou tvrdá data, aby vláda spolu s epidemiology mohla modelovat fáze rozvolnění omezení, chytré karantény, ochrany rizikových skupin i kapacit v nemocnicích.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.