Psychologové radí, jak přežít lockdown. Udělejte si každý den drobnou radost, komunikujte s okolím |
Lidovky.cz: Jaká je nálada Čechů při druhé vlně pandemie koronaviru?
Jsou hodně unavení, ale ještě nemají úplně vybité baterky. Když to shrnu obecně, je to jeden z celospolečensky nejtěžších okamžiků, jejž za posledních několik let zažíváme. Vidím to na svých klientech, kteří za mnou chodí. Při první vlně to byl šok. Všichni se báli nového viru, nikdo netušil, co to pro zdraví může znamenat, svíral nás strach z nemoci jako takové, a proto se lidé semkli a koronaviru čelili. Navíc nebyli vyčerpaní, měli sílu a více odhodlání se s tím poprat. Teď už ale i já vidím pokles psychické kondice, na lidi padla deka.
Psycholog Tomáš Morávek
Lidovky.cz: Proč nám „dochází dech“?
Podzimní období je pro některé jedince náročnější. Dochází při něm k souběhu podzimních depresí, k úzkostem a do toho přišla druhá vlna. Nevidíme pomyslné světlo na konci tunelu a lidé doslova odpočítávají prázdné dny. Spousta z nich je doma na home office, každý den prožívají stereotyp, vidina toho, že do práce se jen tak nepodívají, tomu zrovna tak nepřispívá. Dochází u nich k poklesu nálady, do práce se musí nutit, nikam nemůžou jít. Je to psychologicky srovnatelné s těmi, kdo mají domácí vězení s náramkem na noze. A to nejhorší nás čeká, až budeme z krize venku.
Psychologové o odmítačích roušek: Někteří se magicky domnívají, že bez nich problém zmizí z reality |
Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Už teď si mnozí uvědomují, co je čeká. Odhaduji, že během února až dubna budeme sčítat takzvané duševní ztráty. Hodně se projeví ekonomické dopady, lidé přicházejí o práci, budou mít podstatně méně peněz, a to se bude odrážet na jejich psychickém zdraví. Teď se to tak neprojevuje, protože stále drží při sobě, z duševního hlediska mají stále odkud čerpat, to se ale pak může změnit.
Nechci být pesimista, ale když se podíváme na data z první vlny, kdy Národní ústav pro duševní zdraví zmapoval, že o 20 procent vzrostly úzkosti, deprese a lidé byli více náchylní k sebevražedným stavům, očekávám, že něco podobného může přijít po druhé vlně.
TOMÁŠ MORÁVEK■ Vystudoval na Filozofické Fakultě UK Praha klinickou psychologii, kterou ukončil v roce 2001. ■ Ve své psychologické praxi se zaměřuje na řešení osobních a pracovních problémů a témat souvisejících s osobním rozvojem. ■ Je členem Českomoravské psychologické společnosti. |
Lidovky.cz: Na jaře všichni táhli za jeden provaz, šili roušky a nyní se ta samá věc, která je spojila, stala symbolem nesvobody. Co se změnilo?
Situace je zkrátka jiná než na jaře. Méně důvěřujeme autoritám, jež ta opatření vyhlašují. Chaotické vyhlašování tomu rovněž nepřispívá, naopak to snižuje důvěru v nařízení, jejich smysluplnost a určitou připravenost státu. Není to tedy v masivním měřítku, ale rozhodně to nepomáhá.
Lidovky.cz: Může za to i například nedávný zkrat exministra zdravotnictví Romana Prymuly?
Ano, určitě na tom má nějaký podíl, ale myslím si, že tato událost neměla až tak zásadní dopad, protože to, co se stalo, je spíš novinářsky a politicky zajímavé téma. Lidé, kteří se rozhodnou věřit v pravidla, je zkrátka dodržují, protože oni sami v tom vidí smysl, a třeba na ty to nemá tak velký vliv. Spíš se to dotklo pochybujících jedinců, pro které to byl další argument, proč pravidla nedodržovat. Pokud by kauza s Prymulou neproběhla, našli by si něco jiného.
Lidovky.cz: Nálada ve společnosti je tedy podle vašich slov frustrující a plná vzteku. Co radíte svým klientům?
Racionálně s nimi rozeberu, z čeho mají strach. Protože mozek ve vypjatých situacích neumí rozlišit závažné a domnělé věci. Když je něco v nepohodě, lidé zkrátka vidí všechno černě a už pak neumí rozlišovat skutečné nebezpečí nebo to, s čím můžeme něco dělat.
Pokládám jim otázky, abych si uměl představit, v jaké situaci se nacházejí. Tedy co je trápí, z čeho mají strach a pak se je snažím nasměrovat k tomu, co s tím můžou oni sami udělat. V tuhle chvíli je důležité si uvědomit, že se nemůžou trápit tím, co zkrátka nezmění. A to je situace, ve které se nacházíme. Je pravděpodobné, že opatření tady budou převládat ještě nějakou dobu, a s tím se musíme smířit. Osobně všem radím, aby tento čas využili ve svůj prospěch; začít plánovat věci pro sebe, abych to období nějak přežil.
Strach z koronaviru vystřídaly vztek a frustrace. Neobviňujte své okolí, radí psycholog Špok |
Lidovky.cz: Uvedl byste konkrétní příklad?
Každý z nás by si měl nastavit určitou mediální dietu a příliš se nepřetěžovat negativními informacemi, omezit sociální sítě. Důležité je se věnovat svým blízkým, udržovat kontakty ať už telefonicky, nebo online. Také se snažit dělat každý den něco pro sebe. Maličkosti, jež nám činí radost.
S tím souvisí samozřejmě i nějaký seberozvoj, ale teď v poslední době jsem zaznamenal lidi, kteří na něco takového nemají zkrátka sílu a stydí se za to. Třeba na Instagramu vidí, jak všichni okolo dávají příspěvky s tím, jak se učí cizí jazyk, sportují, ale oni na to nemají náladu a nemůžou se k ničemu takovému přinutit. Ale to není chyba.
Lidovky.cz: Co s tím?
Některé věci je zkrátka nutné přijmout tak, jak jsou. Všichni víme, že to nebude trvat nekonečně. A pokud je mysl vyčerpaná, máme právo mít teď trošku pasivnější období. Proč ne?
