Čtvrtek 1. října 2020svátek má Igor 7 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Strach z koronaviru vystřídaly vztek a frustrace. Neobviňujte své okolí, radí psycholog Špok

DALIBOR ŠPOK. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy DALIBOR ŠPOK. | foto: Lidové noviny

Praha Denní počty nakažených covidem-19 se v Česku významně zvyšují. A ke slovu opět přicházejí opatření, která mají nežádoucí situaci zbrzdit. Jak na to všechno reaguje lidská psychika? Strach z koronaviru vystřídaly v mysli lidí vztek a frustrace, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz psycholog Dalibor Špok. Jeho recept, jak tomu nepodlehnout, je prostý – neobviňovat své okolí a začít hlavně u sebe.

Lidovky.cz: Myslíte si, že v souvislosti s růstem počtu nakažených koronavirem, který pro podzimní období avizoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, dojde u citlivějších jedinců ke zhoršení jejich psychického zdraví?
Zatímco jaro a start epidemie byly pro řadu lidí náročné a stresující, což v mnoha případech skutečně vedlo ke zhoršení psychického stavu, tak teď není důvod očekávat dramatické zhoršení proti stavu z první poloviny roku.

Lidovky.cz: Proč?
Lidé už vědí, čemu čelíme. Na jaře nikdo netušil, co nás čeká.

Lidovky.cz: Takže nejhorší byl strach z neznámého?
Ano. Kdyby ale virus kupříkladu zmutoval do podoby daleko nebezpečnější, než se dnes zdá, jistě by to vedlo k výrazným změnám a u lidí by se ve značné míře znovu objevovaly pocity úzkosti, strachu a depresí. Soudím však, že nyní místo obav převažují v populaci spíše pocity frustrace, zlost a vztek.

Lidovky.cz: Z jakého důvodu?
Z velké části jde o reakci na to, jak jsou vnímána jednotlivá opatření a restrikce, řada z lidí se domnívá, že ze strany vlády se jedná o nesystémové a chaotické kroky. Myslím to tak, že tyto projevy nálad kopírují spíše atmosféru v mediálním prostoru a prostoru na sociálních sítích, nikoli objektivní vhodnost či nevhodnost opatření. Je to však značně individuální. U některých lidí se jedná o vztek na politiky, a naopak u jiných se projevuje zlost na ty, kteří odmítají opatření dodržovat…

Nejde však o něco nového. Jen si vzpomeňte, jaká nálada panovala ve společnosti u tématu uprchlíků. Lidé jsou dnes přehlceni zprávami z médií a sociálních sítí, nejsou schopní je filtrovat a rozlišit, co je kvalitní a co už ne.

Pak tu máme i případy, kdy lidé po jarním startu epidemie najednou pociťují vyčerpanost, jež sílí a nepolevuje; prošli si spoustou změn, nejistot, museli změnit svůj životní styl, někteří se ocitli v karanténě – a teď přestávají zvládat stresovou zátěž, což u mnohých může vést k úzkostem, depresím.

Lidovky.cz: Kam taková úzkost může až vést?
Většina jedinců to – bohužel – neřeší včas, neuvědomí si to. Důsledky naštěstí nemusejí být nějak fatální. Spíš to dopadne tak, že u značné části veřejnosti se ten stav stane součástí jejich nespokojeného života. Prostě nejsou šťastní. Není to však jen politikou, Babišem, koronavirem...

Jde o výsledek toho, jakým způsobem lidé se sebou pracují, jak se vnímají a co pro sebe dělají. Když nic takového nečiní, nepřemýšlejí nad sebou, vede to k tomu, že se jejich nespokojenost prohlubuje. Uvěří, že jsou obětí prostředí, kroků vlády, hloupých šéfů, špatných politiků – a to jistě nepovede k dosažení radosti ze života.

Lidovky.cz: Ministr Vojtěch se zmínil, že někteří lidé pociťují kvůli nákaze koronavirem provinilost. Setkal jste se s tím ve své praxi?
Ano, stává se to. U nás je těch případů málo, protože jsme se naštěstí vyhnuli drastickému průběhu epidemie, který jsme viděli třeba v USA. V Česku jsem pozoroval případy obviňování infikovaných od ostatních; že se nakazili z neopatrnosti a zanesli virus třeba do zaměstnání.

Na ty nemocné to padá, cítí se provinile, bojí se, že nakazí své nejbližší, případně pociťují nespravedlnost kvůli tomu, že je jejich okolí stigmatizuje. Avšak tohle se – bohužel – děje nejen v éře koronaviru, lidé pociťují vinu i u jiných nakažlivých nemocí, od HIV až po jiné choroby, a je to celospolečenský problém.

Lidovky.cz: Který typ lidí je nejohroženější?
To záleží na několika faktorech. Tím prvním je osobnost jedince – jak je flexibilní, jak se vyrovnává se změnami, jakou má inteligenci, vzdělání. Druhým faktorem je prostředí, v jakém žijeme. To znamená, že jsou-li lidé součástí skupiny, jež se něčeho bojí či je naštvaná, odrazí se to i na nich. Záleží i na tom, nakolik je člověk závislý na sociálních sítích a na míře konzumace zpráv z médií, jejich přehlcení vede k následnému vyčerpaní.

Lidovky.cz: Co je špatného na tom, že lidé sledují zpravodajství?
Platí, že i když je objektivní a v pořádku, má se vše dělat s mírou. Na skleničce kvalitního vína také není nic špatného, ale vypít ho dvě lahve už zdravé není. Informační vyčerpání vede k tomu, že se člověk začne cítit špatně, začne se bát a nebude mít sílu na nic.

Lidovky.cz: Co mají dle vás lidé dělat, začnou-li cítit vyčerpanost, depresi či frustraci?
Univerzální lék neexistuje. Základem všeho je si uvědomit, že něco není v pořádku. Pokud to člověk pozná a začne s tím něco dělat, jde dobrou cestou. To je jako s alkoholikem – uzná-li, že má problém s pitím, je ze tří čtvrtin vyhráno. Problém je však s tím, čím si svůj stav odůvodňují.

Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Použijeme-li znovu příklad alkoholika, tak ti se většinou ohánějí tím, že za jejich problém s pitím může manželka, zaměstnavatel, špatná práce… Kdo tedy může za naštvanost, zlost a frustraci v této době? Koho budou lidé jmenovat? Babiše? Vojtěcha? Prymulu? Přitom si nikdy neřeknou, že za to vše může jejich přecitlivělost, vyčerpanost, extrémy v životě, neschopnost se regulovat. Základ je začít u sebe, nikoli obviňovat své okolí.

Lidovky.cz: A pokud si to uvědomí, co s tím tedy dělat?
Psychologické řešení je uvědomit si, že všechny tyto faktory máme ve své moci a na nás je, abychom s nimi začali pomalu něco dělat. Třeba si budovat nějakou osobnostní trpělivost. Jít do lesa a odpojit se od médií a sociálních sítí. Chodit do přírody na procházky, relaxovat… Hledat přiměřenost ve všem, co děláme. Řada lidí si neuvědomuje, že svůj negativní prožitek, své negativní vnímání světa si vytvářejí z velké míry sami. A to je celý problém.

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Populární zážehové motory ztrácí na spolehlivosti, problémy začínají u oleje

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po letech převahy dieselů se pozornost obrací k zážehovým motorům, o kterých se říká, že jejich údržba je méně...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!