Zaorálek: Nebýt covidu, vládu opustíme. Kdy začnou koncerty a otevřou se divadla?
Premium
Rozhovor
Praha -
V sociální demokracii pamatuje Lubomír Zaorálek už ledacos. V dresu ČSSD vede ministerstvo kultury. A byť má vůči návrhu daňových změn z pera premiéra Andreje Babiše (ANO) zásadní výhrady, dle něj není čas na debaty o odchodu z vládní koalice. Ke zdravotnické a ekonomické krizi by se jen přidala krize vládní, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Zbude ještě vůbec nějaká živá kultura po koronavirové pandemii?
Česká kultura tu určitě bude. Otevírá se však řada otázek. Spousta lidí si myslí, že se postupně začneme vracet k normálu, část ale varuje, že pandemie jen urychlila probíhající změny kolem nás. V oblasti kultury se však ukazuje, že některé věci jsou neudržitelné, a vznikají nové impulzy. Takovým příkladem je Televize naživo (projekt 24hodinového vysílání divadelní a hudební tvorby – pozn. red.), které jsme pomáhali. S digitálními nástroji je potřeba více pracovat. Platí to i pro galerie a muzea. Dosud se mělo za to, že digitální mají být jen katalogy výstav. Jenže digitální svět umožňuje zcela jinak zacházet s vystavovanými artefakty.
Lidovky.cz: Zmíním ale příklad muzikantů, kteří ztratili naději a hledají si práci v úplně jiné profesi. Týká se to i světově proslulých sólistů, kteří zviditelnili Česko za hranicemi. Co mají dělat?
Prosazuji pohled, že tím nejcennějším, co máme, je lidský kapitál. Toho bychom si měli vážit u tanečníků, hudebníků, výtvarníků. Úkolem státu je, aby tito lidé nemuseli odejít z oboru a nemuseli začít někde prodávat.
Lidovky.cz: Přitom to se reálně děje.
Beru to v těchto dnech jako hlavní úkol, aby k tomu nedošlo. I proto jsme přišli s programem Covid kultura II a s šedesátitisícovým příspěvkem. Zaručíme minimum, aby tihle lidé mohli zůstat u toho, co umí. Je to kapitál celé země.
Lidovky.cz: Slyší na to vláda? Až dosud hodně zaznívalo o snaze otevírat obchody, málo se už mluví o kulturních stáncích.
To, že nejsou otevřená divadla, není o tom, že bychom si jich nevážili. Chráníme klíčové kulturní instituce, jako je Národní divadlo, Česká filharmonie, čímž i zajišťujeme stovky pracovních míst a profesí. Tito lidé nemusejí odcházet. Získali jsme 300 milionů korun na regionální orchestry a kulturu. Z krajů dostávám velmi dobré ohlasy, že peníze navíc jim umožnily udržet soubory. Při vyjednávání o novém rozpočtu jsem hleděl na to, abych znovu dostal stejný balík peněz navíc, abychom měli prostor opět pomoci.
Lidovky.cz: Dobře vím, že nejste epidemiolog a ani nedisponujete křišťálovou koulí. Máte však nějaký výhled, kdy by se mohla část opatření uvolnit, aby se více obnovil kulturní život?
Na jaře jsme si vystačili s politickými rozhodnutími a podařilo se nám uchránit zemi od velkého úderu epidemie. Avšak po pohodovém létě se ukázalo, že jsme rozvolnili až příliš. Ocitli jsme se v situaci, kdy jsme museli začít tvrdě brzdit. V čem se změnilo rozhodování vlády? Teď už je snad jasné, že čistě politický úsudek nestačí. Nechci tím říci, že bychom do té doby neměli odborníky, ale role expertního rozhodování se posílila. Přišel nový ministr zdravotnictví a dal dohromady různé odborné týmy. Posadil je do jedné místnosti a řekl jim, aby se dohodli. Výsledkem je protiepidemický systém PES. I díky tomu by se už nemělo při jednání vlády stát, že se budeme dohadovat stylem „já tam mám jednu skupinu klientů, již chci prosadit“. Rozhoduje se na základě čísel. Ukázalo se, že PES funguje.
Lidovky.cz: Mě ale zajímá, zda vidíte horizont, kdy se to změní.
Bude-li vše postupovat bez dramatických změn, vypadá to, že prosinec prožijeme ve stupni tři. Hodláme se však přimlouvat za komornější způsob prožití Vánoc. Máme strach. Bylo by špatně, kdybychom se po svátcích vraceli do vyšších stupňů. A co se týče kultury, v prosinci plánujeme, byť se všemi omezeními, obnovit fungování muzeí, galerií, knihoven a knihkupectví (rozhovor vznikal ještě před nedělním rozhodnutím vlády, která toto povolila – pozn. red.). Ale abychom mohli i na koncerty a do divadel, potřebovali bychom ještě nižší, tedy druhý stupeň.
Bohužel neznám odpověď na otázku, co bude v lednu a v únoru. Existují dvě varianty. V první se říká, že jde o období respiračních nemocí a my se budeme potýkat s jejich nástupem. Druhá naznačuje, že se nenaplní škarohlídská představa s respiračními nemocemi a bude se dál rozvolňovat.
Lidovky.cz: A jak to ovlivní očkování proti covidu na počátku příštího roku, což vláda avizovala?
Víme, že první dávky kýžené vakcíny dostaneme koncem roku. Čeká se však na rozhodnutí Evropské komise. Na certifikaci, jež proběhne v lednu, únoru. Bez ní si nemůžeme dovolit očkovací látku používat. Těžko si zároveň myslet, že Komise certifikaci urychlí. Následná vakcinace zabere nejspíš několik měsíců. Kombinace očkovací látky a imunizace společnosti mě nyní vede k závěru, že léto bychom mohli prožít volněji. Musí se však potvrdit, že vakcinace skutečně zabírá.
Lidovky.cz: Co je pro ČSSD klíčové, aby se změnilo v otázce daňového balíčku? ANO jej ve sněmovně schválilo i s pomocí opozičních stran, což v řadách sociálních demokratů sklidilo ostrou kritiku.
V onom posledním sváru stran zrušení superhrubé mzdy jsme se v rámci koalice dostali do asi nejvážnějšího sporu. I v době krize je dle nás důležité vytvářet deficit tak, aby se to, nač si půjčujeme, opravdu použilo k nakopnutí ekonomiky a pro pomoc nejpostiženějším skupinám. Lze prokázat, že nejvíce jsou zasaženy nízko a středně příjmové skupiny. U nás máme vysoké zdanění práce. Stát žije z toho, co vybere od zaměstnanců právě v rámci daňových odvodů. Nedokážeme se proto smířit s reformou, jež nahraje vysoko příjmovým skupinám.
Lidovky.cz: Proč tedy zůstáváte v menšinové vládě spolu s hnutím ANO, když s prohlasovaným balíčkem daňových změn nesouhlasíte?
V koalici jsme se sice nedokázali shodnout, ale hledá se řešení. Ještě to není u konce. Zdráhal jsem se původně věřit, že onen návrh projde sněmovnou. Stále jsem si kladl otázky: jak snížení daní pomůže nejbohatším, jaký má ekonomický smysl přidat lidem s příjmy nad sto tisíc korun měsíčně díky Babišově reformě dalších 60 tisíc ročně, když udeřila krize? Nyní jsme uprostřed bitvy. ANO a ODS prohlasovaly něco, co ani neprodiskutovaly se všemi svými hejtmany a starosty. Čekám, že si to ještě vyjasní, protože i v Senátu, kam návrh daňového balíčku doputoval, se očekává velmi komplikovaná debata. Další věcí bude rozhodování prezidenta. Nevím, zda bude ochotný se podepsat pod deficit 130 miliard.
Lidovky.cz: Co se stane, když balíček bude navzdory všemu zmíněnému nakonec schválen?
Nestahuji kalhoty dříve, než se rozhodne. Připadal bych si jako děcko, kdybychom zareagovali ve stylu – dali jste mi do držky, tak já vám dám taky a dělejte si to sami. Nyní procházíme zdravotnickou krizí. Kvůli ní jsou před námi obrovská ekonomická rizika. V této situaci bychom tak přidali vládní krizi. V koaliční smlouvě je totiž napsané, že v případě odchodu ministrů ČSSD premiér pokládá vládu a sestavuje se nová.
Nikdy jsem si nepřál, aby v této zemi umíralo tolik lidí. Nikdy jsem si nepřál, aby se tak zkoušel náš zdravotnický systém. Když už ale v tom jsme, musíme z toho zemi vytáhnout. Na ministerstvu kultury a na ministerstvu práce a sociálních věcí vyřizujeme tisíce a tisíce žádostí o podporu. Najali jsme stovku lidí z příspěvkových organizací, aby tu dělali věci, které se tu nikdy předtím nezpracovávaly. Toto ministerstvo donedávna bylo jen ministerstvem umění. Museli jsme se rychle naučit dělat nové věci.
Lidovky.cz: Pokud odvádíte takovou práci coby ministři za ČSSD, proč na to neslyší voliči? Podle některých průzkumů jste na hraně volitelnosti.
Já nyní nejsem schopen objíždět zemi, ale říkám to alespoň vám a do médií. Kdyby padla vláda, místo práce by se začaly měnit kabinety. Vicepremiér Jan Hamáček to správně přirovnal k situaci, kdy by se během bitvy o Anglii rozpustilo královské letectvo. Víme, že Andrej Babiš není jednoduchý partner. Svého času jsem říkal, že bychom do vlády neměli jít, protože jsme měli nedobrou společnou historii. Neshodli jsme se na lithiu. Těžko jsem se s tím smiřoval. Pak, po dvou letech, kdy jsem nebyl ve vládě, jsem byl požádán, abych pomohl. Nechci se chovat jako blázen a idiot. Kdyby byly normální časy a fungovala ekonomika, řekli bychom, že se porušily principy, které jsou pro nás zásadní, tak je to důvod k rozchodu. Dnes však není běžná doba.
Lidovky.cz: Ani hlasování o státním rozpočtu nemůže být tím momentem, kdy ČSSD vstane a odmítne účast ve vládě?
Debata ještě trvá.
Lidovky.cz: Přece ale neodejdete z vlády jen několik měsíců před volbami. Co by to mělo za smysl?
Nedovedu si představit, že kopneme do dveří a odejdeme z vlády. Země je ve stavu, který dlouho nepamatuje. Asi to možná každý nepochopí, ale přišlo by mi to zbrklé a dětinské nyní odejít. Naše role je plnit to, co je v krizích nejdůležitější. Pomoci těm, kdo jsou nejvíce zasaženi. To je naše role.
Lidovky.cz: A co vznik úřednického či poloúřednického kabinetu, ve které by zůstali jen někteří ministři z ČSSD?
To všechno jsou varianty chaosu. Mohu vás ubezpečit, že spolu mluvíme jako ministři za ČSSD. Mluvíme spolu i v rámci koalice. Vláda se schází i několikrát za týden. Mrzí mě, že jsme v důležité otázce daní nenašli shodu a mysleli jsme si, že se najde ve sněmovně, což se ukázalo jako chybné rozhodnutí. To jsme neměli připustit. Nyní to musíme vyřešit tak, aby se s tím dalo žít a nerozbilo státní rozpočet.
Lidovky.cz: V ČSSD jste řadu let. Nejspíš nechcete být posledním ministrem za tuto stranu, jenž kdy byl ve vládě. Jak hodláte partaj nakopnout, aby i v říjnu překročila volební práh do sněmovny?
Plánovali jsme, že na podzim proběhne zasedání stranických organizací a sjezd. Že se povede diskuse. Jenže to nyní nemůže být. Videokonference to nenahradí. Život se zmrazil v pro nás nejméně vhodnou dobu. Taky čekáme na to, až se poměry zlepší. Pořád však v té situaci vidím šanci. Na krizi doplácejí skupiny obyvatel, které jsou nejslabší. Vlastně je to stejné jako před deseti lety během finanční krize.
Lidovky.cz: Jen z toho politicky profitují jiné strany než ČSSD... Jak to chcete změnit?
Nevidím, že by se ANO a ODS opravdu staraly o to, jak pomoci těm, kdo to během současné krize schytávají nejvíce. Vidím přesný opak. Že se naprosto nepochopitelným způsobem snaží přidat nejbohatším, kteří to v tuto chvíli vůbec nepotřebují. Spotřeba se tím nenastartuje. Proto úplně postačí, když se sociální demokracie dokáže přihlásit a plnit svou tradiční roli. Máme za sebou výsledky, jenom se o nich moc nemluví. Nedávno jsme prosadili například nemocenskou, jež se proplatí v prvních třech dnech nemoci. Zabýváme se zvýšením přídavku na děti. Nesmíme dopustit, aby krizi odskákali nejslabší. Díky tomu, že jsme ve vládě, máme šanci to prosazovat.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
