Nominace navazuje na projekt Žatec, město chmele, který v roce 2018 doporučil Výbor pro světové dědictví rozšířit o příklad krajiny s chmelnicemi.
Vamberecká krajka je na seznamu tradiční lidové výroby. Ministerstvo ji chce dostat na seznam UNESCO |
Žatec a krajina žateckého chmele je příkladem kontinuálního vývoje pěstování a zpracování chmele. Žatecká chmelařská krajina obsahuje nejcennější a nejúrodnější chmelnice, na kterých je celosvětově uznávaný žatecký chmel po staletí pěstován a šlechtěn.
  |
Oproti původní verzi obsahuje tato rozšířená nominace památkově chráněnou vesnici Stekník se zámkem, vesnici Trnovany s příklady zachovalých sušáren chmele a okolní krajinu chmelnic. Dále tuto krajinnou venkovskou komponentu doplňuje území historického jádra města Žatce a jeho Pražského předměstí, které je unikátní množstvím technických památek, především z 19. století, které sloužily ke zpracování a skladování chmele. Dohromady tvoří celek, který dokumentuje celý cyklus pěstování, zpracování a obchodu s žateckým chmelem od historických dob do současnosti.
OBRAZEM: Procházka pandemickým Krumlovem a Holašovicemi. Památky UNESCO jsou bez návštěvníků |
„Jsem rád, že můžeme mezinárodní veřejnosti představit jedinečné chmelařské kulturní dědictví, které je po dlouhá staletí součástí naší historie, a na které můžeme být právem hrdi. Žatecko patří k nejstarším a největším chmelařským oblastem a Žatec byl pro mimořádnou kvalitu pěstovaného chmele a piva také královským městem,“ uvedl Zaorálek.
Soupis světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO dnes obsahuje 1121 položek z celého světa a Česko je co do počtu zapsaných památek mezi prvními 25 státy. Má na seznamu 14 památek, naposledy přibyly hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří a kladrubský hřebčín. O zápis kromě Žatce usilují třeba Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, které jsou součástí společné nominace evropských lázeňských měst.
