Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je nově na seznamu UNESCO. Nominace uspěla napodruhé

Výroba vánočních ozdob z dutých skleněných perliček ve firmě Rautis v Poniklé na Semilsku. Ruční výroba těchto ozdob je od 17. prosince 2020 na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). foto: ČTK

Paříž/Praha - Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel je od čtvrtka na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Při on-line zasedání o tom rozhodl mezivládní výbor této instituce. Informovalo o tom ministerstvo kultury. Česko má tak na tomto seznamu již sedm položek.
  14:11aktualizováno  15:08

Nominace s názvem Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek se týká specifického druhu sklářského řemesla spojeného s vánočními tradicemi. Jeho nositelem je rodinná dílna Rautis v Poniklé a venkovští foukači perlí a navlékači, kteří s dílnou spolupracují a společně vytvářejí tyto osobité vánoční ozdoby. Poniklá je tak jediným místem na světě, kde se dodnes toto tradiční perlařské řemeslo zachovalo.

„Jsme strašně pyšní, hrdí na to, že na tom seznamu perlařina je. Je to velké uznání pro všechny řemeslníky, kteří se kolem té výroby točí, pro všechny perlaře, pro všechny montážníky, foukače a podle mě i pro celé Krkonoše,“ řekl ve čtvrtek předseda představenstva společnosti Rautis Marek Kulhavý.

První dílny na foukané perličky tam vznikaly už na konci 19. století a jejich výrobou se často živily celé rodiny. Způsob foukání perliček a výroby ozdob se od svého počátku příliš nezměnil.

„Na verdikt jsme netrpělivě čekali a mám velkou radost z toho, že se daří tuto starou unikátní výrobu vánočních ozdob udržovat stále živou. Gratuluji nositelům této tradice a všem, kteří se podíleli na přípravě nominační dokumentace, k úspěšnému zápisu na prestižní seznam vytvářený mezinárodní komunitou odborníků,“ reagoval ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Nominace vznikla v gesci Muzea Českého ráje v Turnově za spolupráce České komise pro UNESCO, Národního ústavu lidové kultury, ministerstva kultury a Libereckého kraje. Pro ČR jde již o sedmou položku na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2018 přijata společná nominace Česka, Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska na zápis modrotisku. Na seznamu je i loutkářství na Slovensku a v Česku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě České republiky, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.

Výhradně česká nominace tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob uspěla napodruhé, před dvěma lety ji výbor nepřijal. Při dnešním rozhodnutí výbor poblahopřál České republice k příkladnému způsobu vypořádání připomínek, které vznesl ohledně této nominace v roce 2018, a na základě kterých byla nominace v revidovaném znění znovu předložena pro letošní hodnotící cyklus.

Výrobce skleněných ozdob funguje na stejném místě od roku 1902. Sklárna nabízí přes 20.000 vzorů, některé pocházejí z počátku minulého století. Největší zájem je o tradiční vzory, zejména hvězdy.

Patnácté zasedání Mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví se kvůli pandemii koronaviru koná on-line od 14. do 19. prosince.

Přehled českých zápisů na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO

Verbuňk (zapsán 2005) - Tradiční slovácký tanec, jehož počátky spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády (odtud název).

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010) - Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pocházejí z první poloviny 19. století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob.

Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká deseti dalších zemí) - Tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků, který se podařilo v posledním půlstoletí opět vzkřísit k životu. Sokolnictví se zrodilo ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo na východ i západ. Na území dnešní ČR jej přinesli v první polovině pátého století Hunové, lov pomocí ptáků pak zažíval rozmach zejména od 14. do 16. století.

Jízda králů (2011) - Patří k nejznámějším folklorním zvykům v ČR, její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku; každoročně se koná pouze ve Vlčnově. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší.

České loutkářství (2016; společně se Slovenskem) - Loutkové divadlo je fenomén, jehož tradice sahá až do druhé poloviny 18. století, loutkářství se výrazně rozšířilo během národního obrození. ČR má nejstarší loutkářskou katedru na vysoké škole založenou v roce 1952. Loutkářskou tradici pomáhá udržet také řada festivalů.

Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR) - Unikátní metoda takzvaného negativního tisknutí má na území dnešní České republiky dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti jsou v ČR v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici.

Výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020) - Vánoční ozdoby z dutých skleněných perliček vyrábějí v Poniklé na Semilsku už více než sto let. Firma Rautis je dnes jediným výrobcem na světě. Výhradně česká nominace tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob uspěla napodruhé, před dvěma lety ji výbor nepřijal. Výrobce skleněných ozdob funguje na stejném místě od roku 1902.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.