Horší než covid? Virus Nipah vyvolává velké obavy zejména v zemích třetího světa |
„Primární účel je schválit povinnou dispenzarizaci (soustavná odborná lékařská péče – pozn. red.) postcovidních pacientů, kteří trpí přetrvávajícími potížemi neboli mají postcovidový syndrom. To znamená, že i po třech měsících mají stále potíže nebo zaznamenali obtíže nové,“ řekla serveru Lidovky.cz profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Její další slova naznačují, že se lékaři smiřují s novou covidovou realitou. „Nikdo si neděláme iluze, že k promoření nedojde, ačkoli to bývalo sprosté slovo. Z toho vyplývá, že tu bude hodně lidí, kteří budou po covidu nějakými obtížemi trpět, a bude třeba se o ně postarat,“ doplnila.
Znamená to i nová pravidla. Lidé, které těžký průběh nemoci dostal až na nemocniční lůžko, by měli šest až dvanáct týdnů po diagnóze navštívit pneumologa. Následovat by měly pravidelné návštěvy po šesti měsících během tří let. Ti, kdo měli nákazu lehkou či bez příznaků, by neměli váhat plicního odborníka navštívit, pokud se i po dvou až třech měsících od infekce potýkají s respiračním problémem. K takovým opatřením je potřeba vyhláška ministerstva zdravotnictví. Jeho šéf Jan Blatný (za ANO) serveru Lidovky.cz potvrdil, že materiál už byl schválen na poradě vedení resortu a v platnost by měl vstoupit v průběhu února.
Ministr zdravotnictví Blatný chystanou vyhlášku týkající se pocovidové péče o vyléčené pacienty v odpovědi na dotaz serveru Lidovky.cz označil za „velmi potřebnou.“
Jsou to právě plicní odborníci jako profesorka Vašáková, kteří jsou na data, jež z registru za několik měsíců vyplynou, nejvíce zvědaví. Covid totiž nejčastěji postihuje právě plíce, takže spoušť, kterou za sebou v české populaci nová nákaza nechá, spadne z hlediska odborné péče hlavně na pneumology.
Drtivá většina pacientů si po prodělaném covidu stěžuje hlavně na únavu. Často je příčinou právě to, že plíce nedostatečně okysličují krevní oběh. Proto pneumologové posílají „postcoviďáky“ rovnou na rentgen plic a provedou vyšetření, jemuž se říká spirometrie. To zjistí nasycení krve kyslíkem jak v klidovém stavu, tak po zátěži.
Nová a zrádná nemoc
Jak velké části lidí, kteří se s koronavirem důvěrně seznámili, se to bude týkat, lze nyní těžko odhadovat. Ivana Čierná Peterová, která vede plicní ambulanci ve středočeském Brandýse nad Labem, říká, že třetina ze všech nových pacientů přichází právě po covidu-19. Pražská plicní klinika Medicon zase týdně vyšetří čtyřicet nových postkoronavirových pacientů.
„Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru,“ uvedla k tomu tamní pneumoložka Václava Bártů s tím, že patologie spojené s covidem se naštěstí objevují jen u nízkého procenta pacientů.
  |
„Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi čtyřiceti a šedesáti lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve, zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje,“ shrnul svou zkušenost pneumolog Michal Kopecký, jenž vede Centrum postcovidové péče v královéhradecké nemocnici.
Potíže má desetina pacientů
Ze stejného špitálu je i přednosta tamní plicní kliniky Vladimír Koblížek. Podle toho je podvratná činnost viru v plicích člověka podobná jako při závažných formách chřipky či virového onemocnění SARS. „Při těchto nemocích však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává odborník. Koblížek odhaduje, že potížemi po prodělaném covidu trpí dál asi deset procent ze všech nemocných.
Podle Vašákové bude registr zdrojem velmi cenných dat. Jak totiž sama vysvětluje, chová se virus velmi podivně a zákeřně. Jeho působení je o to horší v tom, že ani bezprostředně po vyléčení nedokážou lékaři s jistotou určit, jaký problém může pacientovi nastat za pár týdnů či měsíců. Proto je sběr dat o něm tak důležitý, napoví totiž, jak covidové pacienty léčit tak, aby se co nejefektivněji předcházelo pozdějším komplikacím. „Je to podobné, jako se potkat s nebezpečím, které vůbec neznáte. Zkoušel byste všechny druhy reakcí a čekal, která zabere. Takto se teď snažíme vyrovnat s covidem,“ popsala boj s virem pneumoložka.
