Roman Prymula | foto: Michal Růžička, MAFRA
Lidovky.cz: Jak se dle vás promítne sněmovnou ve čtvrtek schválené neprodloužení nouzového stavu do vývoje epidemie?
Mám-li to pojmenovat obecně, pak to bude znamenat problémy. A to významné, protože řadu opatření bude třeba konvertovat do nějaké podoby podle zákona na ochranu veřejného zdraví, něco mohou na své úrovni řešit hejtmani, ale znamená to velké komplikace a riziko, že šíření viru bude masivnější než doposud.
Lidovky.cz: A nemůže být naopak lépe, pokud se rozhodovací pravomoce přesunou z centrální úrovně do té lokální?
V něčem ano, v něčem ne. Bude to v podstatě znamenat, že v Česku budeme mít čtrnáct různých zdravotních systémů. Podobně je to v některých evropských zemích, například ve Španělsku. O to však teď ani nejde. Naopak za důležité považuji, že v momentě, kdy jde o celorepublikovou hrozbu, měl by být boj proti ní veden centrálně.
Konec nouzového stavu neznamená život v normálu, říká Jágrová. ‚My jako hygienici to nedovolíme‘ |
Pokud hejtmani budou racionální – a zdá se, že jako jedni z mála jsou –, mohlo by dojít k tomu, že učiní dohodu a ten systém bude všude podobný. Pokud by se však stalo, že někteří hejtmani opatření přijmou a jiní ne, nastane chaos.
Lidovky.cz: V čem by to tedy mohlo být lepší?
Vidíme to nyní na příkladu regionů, v nichž leží lyžařská střediska a podobně. Docházelo tam k intenzivnějšímu šíření nákazy a na jejich území už jsou nyní specifická opatření. Dovedu si představit, že nad rámec obecných opatření by hejtmani spolu s krajskými hygienami aplikovali v regionech, kde je vyšší zásah covidem, některá opatření nad rámec těch plošných.
Lidovky.cz: Která opatření, u nichž hrozí, že skončí spolu s koncem nouzového stav, jsou pro boj proti koronaviru zásadní?
Nejsem právník, a určitě se povedou spory o to, která opatření mají dopad do omezování osobní svobody. Hypoteticky jsou tím nejzásadnějším opatřením samozřejmě roušky. Kdybychom je všude sundali, byl by to velký problém. Jde i o otázku shromažďování a blízkých kontaktů. Kdyby měly být znovupovoleny veškeré akce, v těsném kontaktu a bez roušek, tak by to katapultovalo nárůst epidemie nahoru.
Lidovky.cz: Znamená to, že jste za jedno s ministrem zdravotnictví Janem Blatným v tom, že bez nouzového stavu se situace může dramaticky zhoršit už během dvou týdnů?
To je poměrně reálné. Pokud by se šíření nepovedlo zastavit přes jiné mechanismy, pak je to pravda.
  |
Lidovky.cz: Co si pod oním dramatickým zhoršením představit?
Měli jsme zcela exaktní příklad na začátku prosince, kdy bylo obrovské volání po rozvolnění a stalo se tak o čtrnáct dní dříve, než se rozvolnit mělo. Křivka vystřelila na exponenciální hodnoty. Teď jsme ve stabilizovaném stavu s mírnou progresí zhoršování se. Kdybychom tedy rozvolnili nyní, mohlo by to znamenat, že se dostaneme znovu do prudkého nárůstu. Někdo by mohl namítnout, že už jsme to tu dvakrát měli a ubrzdili jsme to. Jenže teď přicházíme o ty brzdy. Proto je to mnohem nebezpečnější než předtím.
Lidovky.cz: Mluví se o tom, že s výjimkou vybraných lokalit by bez nouzového stavu nebylo možné omezit volný pohyb obyvatelstva. Jak velkou roli sehrává právě toto?
Toto opatření má za účel snížení mobility osob. V podstatě je to snaha omezit kontakty a tím i přenos infekce. Různé mutace jsou dnes mnohem rychlejší v šíření a lidé si často neuvědomují, že byť mohou třeba celý den dodržovat všechna pravidla, jenže když pak na konci dne poleví, radostní z toho, že to zvládli, odloží roušku a dají si s přáteli či v práci kávu, jde právě o ony situace, kdy se lidé nakazí nejčastěji.
Vláda může bez stavu nouze omezit i služby, řekl Jurečka. Zdravotní zákon podle něj není jediný nástroj |
Pokud je omezení pohybu po deváté hodině večer, není to proto, že bychom někoho chtěli terorizovat, ale proto, že večer lidé posilněni alkoholem už nemají takové zábrany, jaké mají přes den.
Lidovky.cz: Podle všeho by i bez nouzového stavu mohly zůstat zavřené restaurace a hotely. To ale neplatí pro sportoviště, posilovny či sauny, o kterých zákon na ochranu veřejného zdraví nemluví. Jak epidemiologicky rizikové jsou právě tyto lokality?
Všechno má nějakou míru rizika. Celý systém je nastavený tak, aby v součtu opatření byl přenos omezen, aby nedocházelo k výraznějšímu růstu nakažených a reprodukční číslo bylo pod hodnotou jedna. Každý si uvědomuje, že ta opatření už jsou dlouhá, znesnadňující běžný život, mají ekonomické dopady.
Je i logické, že poměrně značné procento osob už je dodržuje velmi sporadicky. To všechno však má za následek, že jsme v situaci, v jaké jsme. Nemá cenu říkat, co má větší epidemiologický dopad a co menší, protože v důsledku to má stejně jeden dopad. Ale když se takhle ptáte, tak klasické hospody a restaurace mají větší epidemiologický dopad než třeba služby.
Lidovky.cz: A co obchody?
Obchody se dají nastavit tak, aby bylo riziko poměrně malé. Pokud tam lidé budou chodit v respirátorech či alespoň v rouškách, hypoteticky je přenos možný pouze kontaktem a následně ne zcela dobrou hygienou, tedy že se virus dostane z povrchu rukou někam na sliznici. To je věc, která se asi dá poměrně úspěšně redukovat.
Člověk se kvůli mutacím může nakazit za pár sekund, naočkované lidi možná bude nutné přeočkovat, říká Prymula |
Ukazuje se, že cesty přenosu vzduchem jsou nebezpečnější než ty ostatní. Z toho důvodu si myslím, že klasické obchody úplně velkým rizikem nejsou.
Lidovky.cz: Zrušení stavu nouze by dle všeho mohlo znamenat také to, že by nemocnice už nemusely povinně omezovat standardní péči. Předpokládám, že ve stavu, v jakém nyní špitály jsou, není v tomto ohledu obava. Nebo ano?
Není. Nemocnice uvažují racionálně a vědí, že se na ně řítí problém, takže budou reagovat tak, aby jej co možná nejvíce eliminovaly. Naopak si myslím, že ředitelé by měli postupovat trochu variabilněji. Tedy ne tak, že se buď všechno zavře, anebo všechno otevře. Měli by být schopní předpokládat, jak bude narůstat zátěž pro jejich zařízení a některé zákroky by se v klidovější fázi dělat mohly. A naopak, přiblíží-li se naplnění kapacit, museli by v nemocnicích standardní péči zastavit.
Problém trochu je, že systém je provázán přes centrální dispečink, a už se děje, že v některých regionech je systém přetížen a pak se využívají volné kapacity v regionech okolních. Teď už to není tak jednoduché jako na začátku. Kapacita je nyní v horní fázi vytíženosti.
Lidovky.cz: Jak je to s nákupem ochranných pomůcek?
Myslím, že systém už je nastavený a nevyžaduje nouzový stav. Jednak jsou už slušné zásoby ve státních hmotných rezervách a řada subjektů nakupuje napřímo, a to jak antigenní a PCR testy, nebo ochranné pomůcky pro nemocnice. To se děje decentralizovaně.
