Dva nedávné průzkumy ukázaly, že patříme ke světové „špičce“ nezdravě žijících národů. Účty za dlouhodobé neřesti, ať už jde o jídelníček, alkohol, či kouření, nám ve špitálech vystavuje covid.
„Malá ochota žít zdravě se potkala s neochotou dodržovat opatření. Rázem je tu problém,“ popisuje v rozhovoru pro Lidovky.cz psycholožka Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty UK.
Nečinnost zkracuje žíly. Sedavý způsob života na home officu se může podepsat na zdraví |
Právě ona s kolegy zajišťovala českou část studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem bylo odhalit, proč se v Česku pandemie tak masivně vymkla kontrole. Průzkum ukázal, že ochota Čechů omezit nevázaný životní styl, který vede ke zhoršenému zdraví populace, je malá. A to i v případě, že venku řádí nebezpečný virus.
Druhý výzkum vyšel nedávno a je jím zpráva Světové federace pro obezitu, která se smutně prolíná se zjištěními WHO. Čísla ukazují, že úmrtnost na potíže spojené s covidem je mnohem vyšší v zemích, kde řádí už delší dobu jiná skrytá pandemie: obezity. V té je Česko celosvětově čtvrté.
„Kromě často skloňovaného kouření a pití alkoholu bych vyzdvihla obezitu. Ta je problém, jsme nejvíce obézní v historii,“ doplňuje Hnilicová, která se profesně na vztah Čechů k vlastnímu zdraví dlouhodobě zaměřuje.
Jenže vybudovat si dobrou tělesnou kondici vyžaduje přesně to, co Češi postrádají, tedy disciplínu. Ta je podle Hnilicové zároveň jedinou možností populace, jak se s nakažlivým zabijákem vypořádat.
„Je nutné se omezit prakticky ve všech sférách života, na to ale populace není připravena. Naopak to až příliš mnoho lidí bere jako útok na osobní svobodu,“ konstatuje psycholožka.
Prim v neřestech
Nehledě na přísnost jakýchkoliv opatření, jedno už Češi s příchodem covidu dohnat nemohli: zdravou životosprávu. Není divu. V hodně nevábně znějících hodnoceních Index neřesti a Žebříček dekadence se umístili v posledních letech třetí a první.
Ještě víc to podtrhuje čerstvý materiál z dílny Světové federace pro obezitu (World Obesity Federation), který v datech z celého světa nachází znepokojivé zjištění, že existuje přímá souvislost mezi nadváhou, v horším případě obezitou, a úmrtností či vážnými komplikacemi spojenými s covidem.
Psycholožka Helena Hnilicová se zabývá vztahem Čechů ke svému zdraví prakticky celou kariéru. Ví moc dobře, že v tendenci „dopřávat si“ jsme neotřesitelní. Ačkoli drogám, alkoholu či cigaretám se dostává zpravidla větší pozornosti, tichá pandemie nadváhy je možná ještě nebezpečnější.
„Ta je problém, jsme nejvíce obézní v historii. Ještě v sedmdesátých letech vypadali lidé na ulici úplně jinak,“ vysvětlila pro Lidovky.cz Hnilicová.
Nadváhu máte, pokud váš tělesný index BMI vykazuje hodnotu vyšší než 25. Ve zcela jednoduché verzi si BMI můžete spočítat tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíte svou výškou v metrech na druhou.
Co jíst, abyste v lockdownu neztloustli, radí nutriční terapeutka z fakultní nemocnice |
Jak Česko z mezinárodního srovnání vychází? Moc dobře ne. Na covid tu ze 100 tisíc obyvatel umře téměř 109 lidí. Problém je zřejmý při porovnání se srovnatelnými zeměmi: Rakousko vykazuje ve stejné kategorii 70 úmrtí, Slovensko 39, Německo necelých 41, Polsko 75, Francie necelých 97, Maďarsko necelých 98. Výčet zemí, jež jsou na tom lépe, je ale ještě o hodně delší.
Světově jsme navíc ve svým způsobem „elitní“ skupině. Zemí, kde podíl lidí s nadváhou přesahuje 60 procent, je jen 39.
O to komplikovanější je podle Hnilicové vytipovat skutečně ohrožené skupiny. „Čtyři sta padesát tisíc lidí tu bere invalidní důchod, což je na hlavu jednou tolik co v Německu či Rakousku. Diabetiků je tu 930 tisíc. Kdo je tady, prosím vás, s naší životosprávou zcela nerizikový?“ ptá se řečnicky odbornice s tím, že nechápe, jak může někdo celoplošná opatření označovat za zbytečná.
Častěji na intenzivní péči
Zjištění, která vykázaly týmy ze zúčastněných zemí, jsou alarmující. Britové například konstatují, že lidé s nadváhou mají o 67 procent vyšší pravděpodobnost, že si jejich léčba covidu vyžádá pobyt na jednotkách intenzivní péče. Lidé vyložené obézní se na „jipku“ dostanou třikrát spíše než běžná populace.
Výsledky všech studií se nesou v podobném duchu. Ve Španělsku vyčíslili, že lidé s obezitou mají o 51 procent vyšší možnost, že na komplikace spojené s covidem zemřou. Ve Švédsku je toto číslo oproti běžné populaci dokonce šestinásobné.
Autoři výzkumu se zároveň vymezují proti argumentu kohokoliv, kdo by chtěl výsledky zprávy World Obesity házet ze stolu. Z dat totiž nepřekvapivě vyplývá, že v západním světě je to s nadváhou či obezitou horší. Shodou okolností jsou to ale také státy s nejstarším obyvatelstvem světa. Právě věk je dalším rizikovým faktorem.
Konečně medikament proti obezitě? Pomoci by mohl lék na cukrovku |
Že by ale vyšší úmrtnost byla způsobena výhradně vyšším věkem, považují autoři za nepravděpodobné. I po „očištění“ o faktor rychleji stárnoucí populace je totiž dle jejich tvrzení souvislost mezi horším vypořádáním se s covidem a zastoupením nadváhy či obezity mezi lidmi očividná.
Díky obrovskému množství dat se výzkumníkům také podařilo najít statisticky kritický zlom. Tím se ukázal být padesátiprocentní podíl lidí trpících nadváhou v populaci. Jakmile země tento milník přesáhne, začne riziko úmrtí na covid raketově stoupat.
V roce 2020 měly země s více než polovičním podílem osob s nadváhou v porovnání s ostatními státy desetkrát vyšší úmrtnost spojenou s covidem. Rozdíl mezi oběma skupinami států byl propastný. V první skupině umíralo ze 100 tisíc lidí na covid 67 osob. V té „zdravější“ to bylo 4,5.
