Vzorek ze slin, nebo výtěr z nosu? Lékař specialista radí, který antigenní test je spolehlivější
ilustrační snímek
| foto: Zdeněk Němec,
MAFRA
Premium
Rozhovor
Než zkoušet antigenní testy sami doma, je lepší využít veřejná odběrová místa, radí Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie ve FN Motol. „Jsou tam školení zdravotníci a zbavíte se dilematu, který test si v supermarketu máte vybrat,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz lékař. Obchodní řetězce podle něj mnohdy nabízejí nekvalitní výrobky a nezkušený člověk může test špatně vyhodnotit.
Lidovky.cz: Ve FN Motol jste vedl výzkum, který se zaměřil na antigenní testy. Jak studie probíhala a co zní plyne?
Cílem studie bylo zjistit, jak antigenní test pomáhá v odhalení skrytých nákaz, takže jsme se zaměřili na bezpříznakové jedince. Celkem se jí účastnilo 496 lidí, snažili jsme se napodobit situaci plošného testování v tom smyslu, že antigenní test jsme po dvou dnech zopakovali. Výsledky jsme porovnávali s metodou PCR, což je stále nejlepší a nejpřesnější metoda. Potvrdilo se, že antigenní test je méně citlivý než PCR test a že potřebuje vyšší virovou nálož k tomu, aby nakažené odhalil.
Lidovky.cz: Studie ukázala, že citlivost antigenního testu se obecně u bezpříznakových jedinců pohybuje kolem 44 procent. Mají tedy vůbec smysl u lidí bez symptomů?
My jsme ukázali, že svým způsobem ano. Čtyřicet procent je sice málo, ale když antigenní test zopakujeme za dva dny, citlivost se zvedá na šedesát procent. V den nula, kdy se lidé poprvé testovali, bylo 72 lidí pozitivních PCR metodou, antigeny odhalily pozitivních jen 32 jedinců, o dva dny později ale dalších 11 lidí. O těch jedenácti bychom s nadsázkou mohli říct, že do pozitivity dozráli, protože v den nula ještě měli nízkou virovou nálož, antigenním testem nezachytitelnou.
Naše studie ukázala, že když se antigenní testy provádí znova a znova, postupně vychytávají v populaci i ty jedince, kteří z předchozího testu vyšli falešně negativní. Jednorázové odběry jsou však pro účely preventivního testování špatné a nedostatečné, musíte dát viru čas, aby se namnožil do hodnot, které jsou zachytitelné i antigenním testem. Realita dnešních dní ale je, že se u většiny lidí antigenní testy za dva dny nezopakují. Třeba firmy musí své zaměstnance testovat pouze jednou za týden. Jedenáct konkrétních lidí, které jsme v naší studii odhalili o dva dny později, bychom v reálném životě včas nezachytili a oni by infekci roznášeli dál.
Lidovky.cz: Kolikrát do týdne by měly firmy své pracovníky testovat?
Problematika antigenního testu je pořád diskutovaná s nejasnými výstupy. Test má velmi nízkou citlivost. Pokud se používá pro plošný „skrínink“, nabízí se otázka, jestli má vůbec cenu plošně testovat skupiny zdravých lidí, mezi kterými jsou velmi vzácně pozitivní. Nicméně když připustíme, že plošné testování je v nepříznivé epidemiologické situaci potřeba, a za cíl si stanovíme najít skrytá ohniska nákazy v pracovních kolektivech, antigenní testy musíme opakovat mnohem častěji než jednou týdně.
Podle mě by bylo mnohem lepší zvolit strategii častějšího testování, ale po omezenou dobu, řekněme třeba na tři týdny. Během ní by se zaměstnanci podrobili antigennímu testování, ideálně třikrát týdně. Pak máte mnohem vyšší šanci, že bezpříznakové pozitivní jedince postupně diagnostikujete. Věřím tomu, že tato varianta by byla lepší. Pokud by se provedl intenzivní „skrínink“, za tři čtyři týdny bychom mohli mít vyřešeno a povinné necílené testování by se nemuselo protahovat dlouhodobě.
Lidovky.cz: Dnes už má téměř každý supermarket ve své nabídce samoodběrové antigenní testy. Co si o tom myslíte?
Upřímně řečeno, já z toho mám trochu obavy. Ne všechny antigenní testy ze supermarketů jsou kvalitní, zcela zásadně se liší v citlivosti. Ostatně na to nedávno upozornili i vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, ti porovnávali několik značek. Naše studie pracovala s jedním konkrétním testem od jednoho výrobce, takže není možné výsledky paušalizovat. Obávám se, že testy nabízené pro samovyšetření se budou mezi sebou markantně lišit, co se týče spolehlivosti detekce, a že problémem nebude jen jejich citlivost, ale i specificita. To znamená, že ukážou pozitivitu u někoho, kdo je ve skutečnosti negativní.
Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie ve FN Motol.
Lidovky.cz: Mnozí lidé si ale myslí, že s negativním antigenním testem nemusí nosit respirátor a podobně. Co byste jim vzkázal?Určitě je potřeba chovat se i nadále zodpovědně a dodržovat hygienická opatření. Každý musí počítat s tím, že i přes negativní výsledek může být pozitivní. Antigenní test to jen nerozpoznal. To dokazuje také ta naše studie, že citlivost antigenu u bezpříznakového jedince je kolem 40 procent. Původní smysl užití antigenního testu bylo odhalit infekci u lidí s příznaky, u nichž je důvodné podezření na covid. Pro takové účely byly antigenní testy primárně vyvinuty. Měly by proto být využívány u praktických lékařů v ordinacích, aby doktoři rychle potvrdili nákazu u svých pacientů.
U příznakových lidí na počátku onemocnění může mít antigenní test citlivost nad 70 procent. To je slušné číslo, odhalí sedm z deseti testovaných, kteří mají symptomy. Myslím si, že by nebylo na škodu antigenní testy využívat tam, kde není takzvaně po ruce možnost provedení PCR. Velmi rychle vám ukáží výsledek a potvrdí podezření lékaře na infekci. Při negativním výsledku je samozřejmě nutné provést citlivější PCR. Dnes antigeny ale využíváme pro kontrolu lidí bez příznaků, tam může být řada problémů, jak jsme už zmiňovali.
Lidovky.cz: Vědci z iniciativy Sníh dlouhodobě upozorňují, že vláda vsadila na špatnou metodu testů v otevřených podnicích. Pro plošné testování ve firmách by raději zvolili PCR testy. Souhlasíte s nimi?
Já k tomu nejsem až tak kritický. Naše studie ukázala, že antigenní testy jsou schopné něco odhalit. Pokud se budou častěji opakovat a budou se používat kvalitní výrobky, své ovoce přinesou. Samozřejmě ale potvrzuji, že PCR je přesnější a citlivější metoda. Při jejím použití bychom nemuseli stále vést debaty o tom, kolik pozitivních lidí nám uniklo a kolik zdravých bylo falešně označeno za pozitivní. U PCR testů je však problém jejich kapacita a všeobecná dostupnost, vzorky se musí svézt a vyšetřit v laboratořích. Přehození výhybky u plošného testování na variantu PCR si na celonárodní úrovni neumím představit, antigenní testy jsou z hlediska logistiky výhodnější.
Lidovky.cz: Supermarkety nabízejí různé druhy testů – odběrem z nosu, ze slin i takzvané lízátkové testy. Které jsou podle vás nejlepší?
To nedokážu na základě vlastních dat posoudit, protože jsme netestovali všechny varianty. Nicméně z dostupné literatury je patrné, že antigen ze slin je hodně problematická záležitost. Ukazuje se, že testy z výtěru z nosu jsou lepší a sami jsme si ověřili, že jsou srovnatelné s výtěry z nosohltanu, které musí provádět zdravotnický pracovník. Když bych se měl sám rozhodnout, sáhl bych po variantě výtěru z nosu.
Lidovky.cz: Když se člověk rozhodne pro samoodběrový test s výtěrem z nosu, nemusí tyčinkou zajíždět hluboko do nosohltanu?
Nemusí. V podstatě to ani není pro samoodběr povolené. Výtěr z nosohltanu má provádět vyškolený zdravotník, který rozumí anatomii místa odběru a ví, jak se dostat štětičkou skrz nos až dozadu na nosohltan. Testovanému pak mnohdy vyhrknou slzy. Pokud by si člověk dělal výtěr z nosohltanu doma sám, může si i ublížit. Divil bych se, kdyby měly supermarkety v nabídce testy, při nichž se odebírá vzorek z nosohltanu. Většinou půjde o odběr z nosu a odběr slin.
Lidovky.cz: Jak se má tedy spotřebitel mezi antigenními testy zorientovat? Co byste čtenářům doporučil?
Jestliže se chtějí z vlastního zájmu nechat otestovat antigenním testem, využil bych veřejná odběrová místa. To je jediné možné doporučení. Jsou tam školení zdravotníci a zbavíte se dilematu, který test si v supermarketu máte vybrat. Nicméně vím, že antigenní místa jsou dnes poměrně dost přehlcená a ne pro každého jsou dostupná. K variantě, který test si v obchodě vybrat, ovšem žádné doporučení poskytnout nemůžu. Nabídka testů je opravdu široká a kvalitní data o parametrech testu ve většině případů nejsou k dispozici.
Lidovky.cz: Na českému trhu už je téměř čtyři sta antigenních testů od různých značek, ministerstvo zdravotnictví jim udělilo speciální výjimku. Myslíte si, že stát všechny výrobce dostatečně prověřil?
Působí to na mě tak, že kdo se přihlásil, ten výjimku dostal. Ministerstvo zdravotnictví vypsalo určitá kritéria pro udělení výjimky, která nemohla být moc přísná a zakládala se spíše na požadavcích administrativního rázu. Podmínkou žádosti byla sice povinnost předložit validační studii, jež ovšem povětšinou nebyla provedená nezávislou třetí stranou.
Lidovky.cz: Antigenní test si vyhodnotí sám testovaný. Jak moc je těžké výsledek správně přečíst?
To je velmi správná poznámka. Čtení výsledku se zdá být triviální, ale jde o subjektivní hodnocení netrénovanou osobou a záleží jen na ní, jak výsledek odečte. Běžní občané s testováním nemají zkušenosti a velmi slabé proužky mohou vyhodnotit jako negativní, zvláště pokud si podvědomě přejí, aby byli negativní. To je další důvod, proč bych doporučil veřejná odběrová místa.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
