Všechny případy ústav odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se posuzují. K úternímu večeru lidé nahlásili 2736 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je zhruba o dvě stovky více než před týdnem. Vyplývá to z informací, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v pravidelném hlášení zveřejnil ve čtvrtek.
SÚKL uvádí, že všechna hlášení o úmrtích jsou v ČR důkladně hodnocená a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má ČR své zástupce. „Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ píše SÚKL. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Vzácné krevní sraženiny souvisejí s AstraZenekou, uvedla EMA. Přínos vakcíny ale převažuje |
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlená zhoršením už existujících nemocí. V případě vakcíny AstraZeneca EMA tento týden uvedla, že jejím vzácným vedlejším účinkem je výskyt krevních sraženin. I přesto podle EMA přínos vakcíny převyšuje možná rizika. Některé země ale očkování touto vakcínou omezily.
Lidé hlásí i podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně.
K úternímu večeru, ke kterému je i aktuální hlášení nežádoucích účinků, dostalo v Česku obě potřebné dávky vakcíny zhruba 612 tisíc lidí, aspoň jednu dávku očkovací látky dostalo asi 1,86 milionu lidí. V ČR se očkuje třemi vakcínami, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
