O víkendu list Kommersant s odkazem na nejmenované vládní zdroje naznačil, že by ruské úřady mohly omezit dovoz českého zboží, například piva. Ostatně tím už hrozil pár dnů předtím šéf organizace Střízlivé Rusko. Faktem ale je, že Rusko si „české“ pivo vyrábí ve velké většině samo licenčně v místních pivovarech. A to skutečně dovezené z Česka tvoří v roční ruské spotřebě přes 83 milionů hektolitrů pouze půl procenta.
Dopad případných ekonomických sankcí ze strany Ruska na export bude v řádu jednotek miliard korun, míní analytici |
Loni z Česka do Ruska exportovaný objem 465 tisíc hektolitrů (alkoholického piva) však znamená v celkovém objemu pěti milionů hektolitrů vývozu podíl přes devět procent. Jde o rostoucí trend, a to i v době covidu, kdy jinak po mnoha letech nárůstu celkový objem pivního vývozu klesl, a to o sedm procent. Rusko jako jedno z mála rostoucích trhů se tak loni vyšvihlo v tabulce TOP exportních zemí na třetí místo za Slovensko (1,3 milionu vyvezených hektolitrů) a Německo (jeden milion).
Každé pivo se počítá
Pro domácí pivovary tak znamená prodej do Ruska relativně významné přilepšení, o které by případným embargem přišly. I když konkrétní čísla výrobci nezveřejňují. „Situaci sledujeme, v tuto chvíli je ale zatím předčasné dělat jakékoliv závěry. Rusko nicméně patří mezi naše důležité exportní trhy, do Ruska vyvážíme zhruba deset procent ze všeho exportovaného piva,“ říká mluvčí Budvaru Markéta Ježková.
Výrobní linka na lahvové pivo.
Desetina z veškerého exportu Budvaru znamená něco přes 110 tisíc hektolitrů oproti celkové produkci 1,73 milionu hektolitrů. Podobně malý, i když přesto důležitý podíl tvoří vývoz do Ruska u Plzeňského Prazdroje. Ten podle propočtu serveru Lidovky.cz vyvezl v roce 2019 do Ruska přes 70 tisíc hektolitrů.
„V roce 2019 tvořil náš vývoz do Ruska zhruba čtyři procenta celkového exportu. Vedle toho se v Rusku vyrábí v licenci Velkopopovický Kozel, v roce 2019 to bylo 1,84 milionu hektolitrů, což tvoří podstatnou část piva, které v Rusku ročně prodáme,“ uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.
Chodil tady Rosatom a všem dával najevo, že zakázka připadne Rusům, říká diplomat Václav Bartuška |
Právě licenční výroba, která je v Rusku ve výsledku za všechny české pivovary možná desetkrát vyšší než samotný dovoz, značně snižuje dopad případného embarga. „Naše pivovary by ztrátu z ruského exportu zvládly. Zastánci embarga si možná neuvědomují, že si drtivou většinu českého piva vaří Rusko samo doma. Komplikované by to měli jen někteří, například ruským podnikatelem ovládaný rakovnický Bakalář, který tam vyváží značnou část své produkce,“ říká Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší obor ekonomiky pivovarnictví.
Větší dopad by na české firmy mělo, kdyby Moskva uvalila embargo na jiné obory. Zejména strojírenství, vývoz českých aut, dílů, strojírenských celků a výrobních linek, což dohromady představuje zhruba 68 procent z celého loňského českého exportu do Ruska v objemu 98,8 miliardy korun. Zda Rusko k nějakým takovým sankcím skutečně přistoupí, si teď netroufá nikdo odhadovat.
Dvě procenta exportu
Skutečností je, že vývoz do Ruska tvoří pouhá dvě procenta celkového českého exportu. Tuzemská ekonomika by v souhrnu příliš neutrpěla. Konkrétní společnosti ovšem ano.
„Ve světě, kde si přijímá sankce každý proti každému, je možné všechno. Nikdo neví, zda ruská strana už má nějaký seznam připravený, nebo ne. Firmy, které tam mají zastoupení a nějakou licenční výrobu, jako třeba Hamé nebo pivovary, by tolik postižené nebyly. Horší by to bylo s klasickými exportéry, jako jsou dodavatelé z automotive oboru, strojírenství a podobně,“ říká František Masopust, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS.
Škoda Auto na veletrhu.
Na komplikace by se tak musely připravit například firmy jako Škoda Auto a dodavatelé autodílů, ale i třeba strojírenská a do Ruska silně exportně orientovaná firma Kovosvit ze Sezimova Ústí, ovládaná společností Andži, v níž vlastní stoprocentní podíl Tatiana Kuranova z Ruska.
Situace byla taková, že všichni chápali význam alternativní trasy ropovodu, vzpomíná Vladimír Dlouhý |
Komplikace by čekaly i třeba brněnský Zetor, který má pro roky 2018 až 2022 uzavřené s ruským odběratelem nezávazné memorandum za půl miliardy eur na dodávky 6000 sad traktorů. Plán dodávek pro loňský a letošní rok už podle výkonného ředitele společnosti Zetor Tractors Mariána Lipovského negativně ovlivnila koronakrize i vývoj kurzu rublu k euru. Ohledně hrozby embarga na český export nemají v tradiční české traktorce zatím žádné informace.
„Určité riziko to je, ale nevyhodnocujeme jej jako vysoké. Situace se bude dál vyvíjet a budou probíhat další jednání, proto nyní nechceme dělat předčasné závěry,“ uvedl pro Lidovky.cz Lipovský.
Rusové by mohli teoreticky hrozit i omezením dodávek své ropy a plynu, což je největší česká dovozní položka. Jenže jak připomněl v rozhovoru pro Lidovky.cz vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, Rusko je na vývozu energetických surovin existenčně závislé. A Česko má pro plyn i ropu k dispozici alternativní cesty ze Západu.
