Kapitán Amerika: Zlí jsou ti, kteří po nás střílejí

Komiksové impérium Marvel korunovalo v roce 2011 své aktivity v oblasti filmové produkce veleúspěšnými Avengers. Příběh o superhrdinském týmu, který spojil protagonisty z různých filmů v jednom velkoryse pojatém příběhu, během prvního víkendu zaznamenal rekordní tržby. Je tedy jen logické, že Marvel v sérii pokračuje. Po třetím Iron Manovi a druhém Thorovi přichází do kin další příběh s postavou šéfa celého týmu - Stevea Rogerse, přezdívaného Captain America. Jeden ze služebně vůbec nejstarších amerických superhrdinů vstoupil do marvelovského filmového univerza před třemi lety ve filmu Captain America: První Avenger. Obhájil tehdy své právo na existenci mezi navenek mnohem efektnějšími superhrdiny - vynálezcem Starkem čili létajícím mstitelem Iron Manem nebo vědcem Bannerem alias zeleným zlobrem Hulkem.

Také ve filmu Captain America: Návrat prvního Avengera má Steve Rogers v podání Chrise Evanse k dispozici jen svou nadstandardní fyzičku, bojový štít s motivy americké vlajky a skautsky čisté svědomí, které si odmítá pošpinit jakýmkoli kompromisem. S tím má voják, který se do naší současnosti dostal ze 40. let, samozřejmě potíže: starosvětská morálka ho dostává do konfliktů v soukromí (takže žije sám) i v práci. Coby velitel operační jednotky supertajné vládní organizace S. H. I. E. L. D. se hádá i se svým neortodoxním šéfem Furym. Když se ovšem Fury stane obětí brutálního útoku a přestává být jasné, komu se v rámci organizace dá ještě věřit, ukazuje se Steveův přímočarý přístup jako ideální.

Jak je důležité míti nacisty

Téma Návratu prvního Avengera vychází z módního konceptu veterána, který se umí zorientovat ve světě svázaném kompromisy, různými druhy utajení a tezemi o páchání menšího a většího zla. Zatímco technické vynálezy Tonyho Starka poslouží ke konstrukci nové zbraně ohrožující v závěrečné bitvě životy milionů "nevhodných" lidí, Steve splňuje roli vůdce, pod jehož vedením se přirozeně ocitnou všichni, kteří se rozhodnou zachránit svět před zkázou. Patří k nim Fury (Samuel L. Jackson), osvědčená bojovnice Nataša alias Black Widow (Scarlett Johanssonová) a nový přírůstek do týmu - Afroameričan Sam Wilson čili létající Falcon (Anthony Mackie). V chaotické situaci nelze důvěřovat nikomu, takže hrdinové se řídí těmi nejzákladnějšími pravidly ve stylu oko za oko, zub za zub: zlí jsou ti, kteří po nich střílejí, hodní ti, kteří jim zachraňují život.

Proti hrstce věrných stojí zvláště tajemný útočník Winter Soldier, z něhož se vyklube Steveův dávný parťák zbavený vzpomínek a opatřený kovovou rukou. Furyho nepřítelem na diplomatické úrovni je pak pletichářský Alexander Pierce. Obsazení Roberta Redforda do této role nahrává scenáristům Christopheru Markusovi a Stephenu McFeelymu. Ti se totiž rozhodli nový akční blockbuster přiblížit klasickým, "paranoidním" politickým thrillerům 70. let. Vedle Tří dnů Kondora nebo Všech prezidentových mužů (ve kterých si Redford zahrál) upomíná nový Captain America i na Maratonce nebo Pohled společnosti Parallax.

Jednotlivé díly série Avengers obvykle citlivě a chytře reflektují nálady v americké společnosti - a je jistě lákavé uvažovat o důvodech, které autory tak prominentního snímku vedly k vizi Ameriky zachvácené destruktivními vnitřními konflikty. Na druhé straně si ovšem vypomáhají zloduchy vylovenými ze samého dna pokladnice světové popkultury. Vmoderním, "politicky korektním" světě je totiž těžké vymyslet pořádného úhlavního nepřítele, takže musíte vzít zavděk starými dobrými nacisty (respektive neonacisty z organizace Hydra, proti které Rogers bojoval kdysi).

Captain America: Návrat prvního Avengera

Lehce "starosvětskému" ladění filmu nahrává i výběr režisérů - bratrů Anthonyho a Joea Russoových. Ti se profesionálně etablovali především komediemi, ať už romancí My dva a křen, či televizními seriály (za sitcom Arrested Development získali v roce 2003 cenu Emmy). Rozhodnutí minimalizovat digitální efekty ve prospěch fyzické akce a podpořit dojem civilnosti častým použitím ručních kamer je ovšem poněkud kontraproduktivní. Druhý Captain America totiž sice působí o něco přirozeněji než jiné avengerovské tituly, akční scény se ovšem bez digitální podpory neobejdou. Nemluvě o tom, že taková režijní koncepce se vysloveně nesnáší s požadavky přehlednosti dané 3D formátem.

Zmatek vznikající při bitkách jde ruku v ruce s ochotou bratrů Russoových kopírovat slavnější vzory. Nad druhým Captainem Americou nemusíte příliš bádat, abyste v jeho režijních řešeních odhalili chaotickou závislost na posledních bondovkách, novém Star Treku nebo původních Star Wars. Vzniká tak mix, který sice neurazí nebo neznudí, ale ve výsledku nenabízí mnoho nového. A aby toho nebylo dost, je otevřené finále reklamou na další pokračování...