Tuto verzi podporují i snímky trasy letu sestřeleného letadla, které přetnulo jakousi „kapsu“ (výběžek tureckého území, vklíněný do Sýrie) a zřítilo se na syrské území.
Letečtí specialisté odmítají dohad, že Turecko „nevědělo“, o jaký letoun jde, a že šlo o „obranný akt“ tureckých protivzdušných sil proti neidentifikovatelnému letadlu.
Ruští demonstranti vytloukli okna turecké ambasády. Policie jen přihlížela |
Členský stát NATO se tedy dopustil agresivního aktu nad cizím územím, když jako záminku využil předchozího několikavteřinového narušení svého území. Sestřelil bojový letoun země, útočící proti Islámskému státu a jeho spojencům (že šlo o spojence IS, dokazuje jejich agresivní chování vůči pilotům, kteří se katapultovali, a vůči záchranné misi, která pro ně přiletěla).
Turecko, přestože je nominálním členem NATO, se tak postavilo po bok IS, teroristického státu, který mezi své úhlavní nepřátele aktuálně zařadil i Českou republiku. IS ale dosud označuje Turecko též za nepřítele – má tento turecký obrat znamenat poníženou supliku vůči IS, aby ho vzal na milost?
Turecko sestřelením ruského letadla účinně oslabilo síly, bojující proti IS, který je označovaný za největší světové riziko současnosti. Místo toho, aby paušálně poskytlo souhlas s využitím příhraničního prostoru pro ruské bojové akce, překročilo rázem všechny meze a přikročilo k nejzazšímu řešení.
Rusko: Druhého pilota sestřelené stíhačky zachránilo komando a syrští vojáci |
Krom toho, že se postavilo na stranu anticivilizace, Turecko tak porušilo i jediný (první) článek Severoatlantické smlouvy, který členské státy k něčemu bezvýhradně zavazuje, a který zní:
„Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“
Otázka tedy je, jak se NATO ke svému barbarskému členovi postaví, a co vlastně vzhledem k Islámskému státu NATO vlastně chce. Přístup členských států NATO totiž stále více připomíná „Princeznu Koloběžku“ – například Francie s IS bojuje, ale Turecko s ním zase obchoduje, čímž mu postytuje značné finanční prostředky (a samo získává velký profit z dumpingových cen prodávané ropy). Spojené státy s IS slovy bojují, ale vyzbrojily takzvané nezávislé rebely, kteří hned potom posílili řady IS.
Jeden pilot sestřeleného bombardéru je mrtvý, potvrdili Rusové. Při záchranné operaci zemřel voják |
Jenomže - na rozdíl od Princezny Koloběžky - nelze být současně čestný i nečestný, nelze být současně živý i mrtvý. Jak píše člen francouzské Akademie, libanonský křesťan Amin Maalouf (Nezkrotitelná planeta), může Západ obstát pouze v případě, začne-li dodržovat své vlastní hodnoty. Dvojí měřítka, prolhanost a zákeřnost však mezi ně nepatří.
Ví to i naše politická reprezentace? A jestli ano, má odvahu na to, aby z toho konečně vyvodila zásadní důsledky?
